UNHEEDED III.

Kapitola 9

O dva dny později 

Král mě překvapil. Opravdu se stalo to co slíbil. Do cely jsem se zatím nevrátila. Dostala jsem svoje komnaty. Byl tu výhled na rozbouřené moře co neustále naráželo do útesů ostrova. Znova a znova, stále dokola. Všechno tu bylo z kamene. Studeného a šedého. Nacházela se zde i koupelna s vanou a všemi potřebnými věcmi. Byl to luxus oproti té studené cele. 

První co bylo když jsem se sem dostalo bylo převléknout se z toho hrozného oblečení co jsem na sobě měla od doby co nás unesli. Měla jsem na výběr z košil a kožených kalhot. Obojí naštěstí bylo dost tlusté, aby vzdorovalo zdejším studeným teplotám. Naštěstí tu v komnatě byl v krk, který mi hned sloužící co mě sem přivedl zapálil a pak zmizel stejně jako odešel. Stáž co mě odvedla do komnat nejspíše zůstala před dveřmi dovnitř pro případ, že bych se pokusila hned utéct. Teď když mám takovou možnost na luxus oproti tomu předtím? Bylo to úžasné zase ležet v posteli. V měkké příjemné posteli, pod dekou a s hlavou na polštářích. 

Stála jsem u okna a sledovala moře, když někdo zaťukal na dveře pokoje. Otočila jsem se a přešla jsem k vysokým dveřím z tmavě hnědého dřeva a pootevřela dveře. Venku stál sloužící jako snad všichni tady měl černé vlasy a tmavé vlasy na sobě nevýrazný oblek co nosili sloužící.

,, Král si vás přeje vidět, slečno." 

,, Dobře a kde ho najdu?" zeptala jsem se a vyšla na chodbu. 

,, V jeho komnatách." 

Jen přikývnu a podívala jsem se na strážce co stáli u dveří. ,, Tudy." řekl jeden z nich a vydal se chodbou pryč od pokoje. Vydala jsem se za ním a po chvíli jsme se zastavili u mramorového schodiště co vedlo nahoru. ,, Po schodech nahoru." oznámil mi. Jen jsem opět přikývla a vyšla pomalu schody nahoru. Strážce zůstal čekat dole u schodů. 

Zhluboka jsem se nadechla a zaklepala. Chvíli jsem počkala a poté vzala za kliku a vešla dovnitř. Pokoj byl plný polic knih, které sahali pomalu až ke stropu. Na vyvýšeném stupínku stál stůl na kterém bylo několik knih a u něj seděl král Hybernu. Zvedl ke mě černé oči a pokynul mi, aby šla blíže. ,, Dorazila jsi rychle." oznámil a ukázal na křeslo nedaleko stolu. Pomalu jsem si sedla. 

,, Žádal jste jsi přeci mojí přítomnost. Nač vás zbytečně nechat čekat." odpověděla jsem králi. Co může chtít?

,, Pověz mi něco o svých sestrách. Cokoliv co tě napadne a mohlo by nám pomoct k vítězství." Vyzval mě král a zavřel mohutnou knihu co měl před sebou. 

,, Nejsem si jistá, že  něco takového vím. Myslela jsem, že chcete mluvit o něčem jiném... O mém tréninku jak jste onehdy mluvil." 

,, To také... Vím, že toho o strategii moc nevíš, vzhledem k tomu, kde jsi vyrostla se ani není čemu divit. Jedno z nejzásadnějších pravidel zní: Pokud chceš porazit svého nepřítele, musíš ho poznat. Proto se tě ptám na tvoje sestry. " hned na to pokračoval. ,, Ale pokud chceš vědět, jak bude probíhat trénink, odpoledne se dostav na nádvoří, bude tě tam čekat jeden z nejlepších šermířů v Hybernu." 

,, To, že moje sestry spolupracují v Nočním dvorem to víte." 

,, Ano to vím. Mluvím o jejich osobnostech, o tom jak v určitých situacích jednají." 

Jak v určitých situacích jednají? 

,, No... Moje nejstarší sestra Nesta... Vždycky byla ochranitelská s Elain. Chránila jí a nejspíše pořád chrání. " Vždycky jenom jí. 

,, Pokračuj..."

,, Svým způsobem má pro Elain Nesta slabost. Elain... Byla svým způsobem vždycky z nás všech ta nejjemnější a starala se hlavně o svoji zahradu." Elain. Tátova princeznička. 

,, A Feyre?" 

,,Ta... Změnila se. Už jí pořádně neznám." odpověděla jsem mu popravdě. 

,, A předtím?" 

,, Starala se o nás. Chodila lovit zvěř do lesa." 

,, Takže něco umí." 

,, A nejspíše toho umí daleko víc, když je teď víla." přikývla jsem.

,, Tvoje sestra je velmi zajímavá víla... Víš, že když ji proměnili na vílu, dostala schopnosti. Zajímalo by mě, jestli náhodou taky nemáš schopnosti." 

,, Na tohle odpověď neznám." odpověděla jsem mu popravdě a hned pokračovala. ,, Ještě něco potřebujete? Nebo se můžu jít připravit na trénink?" 

,, Můžeš jít." propustil mě král Hybernu. Jen jsem přikývla a vydala jsem se z jeho komnat. Sešla jsem schody pomalu dolů a zpátky do své komnaty.