Už nikdy

11. kapitola - Olivie

Janis mi vážně tohle všechno vyčetla? Jakmile jsem dorazila do bytu, Janis vařila. Neměla jsem tušení, co všechno jí Bright řekl, ale tenhle byt jsem potřebovala.

„Mohla bych ti vysvětlit, jak to bylo?"

„Nemusíš se namáhat. Bright mi to řekl."

„A to jste se dostali i k té puse?"

„Vím všechno."

„Janis, nech mě to vysvětlit, prosím. S Brightem nic nemám. Přísahám. Proč bych ti lhala?"

„Protože jsme si slíbily, že na mužský kašleme a uděláme si to podle sebe. Najednou se objevil tenhle krasavec a ty z něho očividně blbneš."

„Tak to není."

„Ještě mi zapři do očí, že se ti nelíbí."

Zabodla jsem oči do podlahy a mlčela. Zapírat nemělo smysl. Jasně, že byl Bright kus. Jenže já s ním nechtěla nic mít. A on očividně se mnou taky ne. Byl to sukničkář a vztah mu rozhodně nic neříkal. Nabaloval servírku, zatímco tam byl se mnou. To bylo jako pěstí.

„Chtěla jsem na něho být jen milá, aby mi pomohl."

„A jeho budeš tahat před babičku a mámu? Za něho se nestydíš?"

„Je to chlap, Janis. Kdy už to pochopíš?"

„Očumuje každou holku u bazénu, na lezecké stěně i na bowlingu a ty ses nechala taky zblbnout."

„Janis, neboj se. Mezi námi se nic nestalo. Kromě jedné pusy, která nic neznamenala."

„A co to bude příště? Budete spolu na pokoji?"

Uhodila na hlavičku. Jenže to jsem ji nemohla říct na plnou pusu.

„Ne. Každý máme svůj. Nezapomněla jsi, že babička by to nerozdýchala?"

„Fajn."

„Mám pro tebe dárek."

Vyndala jsem z kabelky její oblíbené víno. Pousmála se a vypadala, že se zlobila o něco méně. Čekal mě večer u komedie se skleničkou vína.

Další den po práci jsem se zastavila u Deana, abych se pochlubila, koho s sebou beru na svatbu.

„Tvoje auto už mám opravené." hulákal na mě, sotva jsem vešla do dveří.

„Ani už jsem nedoufala."

„Nepřeháněj zase."

„Říkal ti Bright o té svatbě?"

„Co mi měl říkat?"

„Peter chtěl, abych s sebou někoho vzala místo Percyho."

„Ty jsi to navrhla Brightovi?" začal se smát.

„Byl to nápad Mabel."

„Ale jo Peter bude spokojený. Udělala jsi dobře, ale asi se mu bude příčit, že budete na pokoji spolu."

„S tím ať na mě nechodí. To on chtěl, abych nebrala Janis, ale vzala někoho jiného."

„Já proti tomu nic nemám."

Byla jsem na odchodu, když mi volal Peter.

„Právě jsme se o tobě s Deanem bavili."

„Nepovídej. A co jste řešili?"

„Že už mám doprovod."

„Dobře. Janis tedy nejde, můžu se na tebe spolehnout?"

„Můj doprovod bude Bright."

Na druhé straně zavládlo ticho.

„Děláš si legraci?"

„Chtěl jsi, abych vzala někoho z práce. Navíc se znáte."

„Ale Bright je dobytek. Uvědomuješ si, že s ním budeš v jednom pokoji?"

„Petere, na to jsi měl myslet dřív. Tohle není tvoje starost."

„Co na to poví babička?"

„Dohodli jsme se, že sehraje roli Percyho."

„Jako že bude hrát tvýho kluka?"

„Jo."

„Olivie, já tě zastřelím. Babičku trefí a mámě se to taky nebude líbit."

„Neboj se. Jsme na to připravení. Pokud nehodláš přijmout možnost s Janis."

„Ne nehodlám. Zapomněl jsem, že ty máš teď přítelkyni." povzdechl si a dal pokoj.

Zavěsila jsem hovor a za mnou se ozval Deanův hlas.

„Nech mě hádat. Nebyl nadšený."

„Nejsem v pozici, kdy bych si mohla vybírat. Ta svatba je za dva týdny a já nikoho snesitelnějšího neznám."

„Bright je v pohodě. Třeba tam nějakou holku sbalí a budeš mít pokoj sama pro sebe." vysmíval se mi.

„Na tohle ho připravím, že pouze v soukromí bez dohledu babičky a mámy."

„To určitě, abys nebyla za paroháče."

„Díky za to auto. Zaplatím ti to z příští výplaty."

„No to jsem zrovna slyšet nechtěl." usmíval se.

„Teď mám sotva na benzín. Promiň."

„Už jeď."

Byla jsem ve složité situaci. Prozkoumávala jsem všechny možnosti, které by mohly nastat. Co kdyby po mně Bright vyjel? Ušklíbla jsem se sama pro sebe. Ne na tohle nebudu myslet, protože se to nestane.