Už nikdy

4. kapitola - Bright

Byl jsem u Deana na dílně, když přivezl nějaký neznámý chlápek docela pěkné Camaro.

„Předělej VIN a přivez to Peteemu na dílnu." hodil po něm klíčky.

„Večer to máš."

Pomohl jsem mu s tím, abych si něco vydělal a nabídl se, že to Peteemu na dílnu odvezu. Měl jsem sevřené půlky, ale doufal jsem, že to dopadne dobře.

Dokončovali jsme svou práci, když se objevila Olivia. Začala se otírat o Camaro a kňourat, kdy bude hotové její auto.

„Máš ho u sebe už týden. Já ho potřebuju do práce. Mám dneska mimořádnou směnu do jedenácti na recepci."

„Olie, já bych rád, ale ještě jsem se k tomu nedostal. Makáme tady na něčem, co fakt hoří." odpověděl ji Dean.

„No dobře, ale nemůžu denně jezdit taxíkem. Víš, co to stojí? Potřebuju jezdit do práce."

Dean mi dal klíčky a já mířil ke Camaru, abych ho odvezl Peteemu.

„Hej, počkej, Peteeho dílna je po cestě. Vysadíš mě u sportovní haly." mířila ke mně.

Ohlédl jsem se po Deanovi, ale ten jen pokrčil rameny. Povzdechl jsem a nasedl současně s Olivii do auta. Byl jsem nervózní. Sotva jsem sevřel volant a potily se mi dlaně, jak křečovitě jsem ho držel.

Nemusel jsem se s ní naštěstí vůbec vybavovat. Celou dobu mluvila po telefonu se svým bráchou o svatbě.

Najel jsem na dálnici a sjížděl hned první sjezd na centrum Richmondu. Jen pár bloků a byl jsem u haly.

Nikdy by mě však nenapadlo, že ty majáky ve zpětném zrcátku uvidím. Rozbušilo se mi srdce a polknul jsem na prázdno.

„Do hajzlu!"

„To auto je kradené?" pošeptala mým směrem, když jsem mířil ke krajnici s pobledlým obličejem.

„Jo. Jestli to praskne, tak máme oba problém a Dean taky, protože by Peteemu dlužil káru za dvacet táců."

Vypnul jsem motor a čekal, jak fízl vystoupí z auta. Byl to postarší chlápek s knírkem, brýlemi a přísným výrazem. Neměl jsem z toho vůbec dobrý pocit. Nechtěl jsem do basy a nechtěl jsem se vzdát ani života, který jsem měl doposud.

Stáhl jsem okýnko a snažil se tvářit uvolněně a mile.

„Dobrý večer strážníku, děje se něco?"

„Prosím o doklady od auta."

„Něco jsem provedl? Jel jsem podle předpisů."

„Jen kontrola dokladů. Ráno bylo ukradeno přesně takovéhle Camaro, tak musím každé zkontrolovat." zatvářil se důležitě a já věděl, že jsem v háji.

„No víte, já doklady nemám. To auto je táty. Chtěl jsem vzít tady slečnu na rande a trochu na ni udělat dojem. On je táta na služební cestě a doklady má u sebe. Vlastně ani neví, že jsem si ho půjčil. Nešlo by to udělat nějak?" nabídnul jsem mu nenápadně úplatek.

Fízl se podíval na Olivii a pak nám pokynul, abychom oba vystoupili. To už se mi přestávalo líbit.

Třásla se mi i kolena. Popošli jsme s Olivii před auto, kde stál ten důležitý fízl a zapisoval si SPZ. Otočil jsem hlavu směrem k západu slunce a povzdechl si. Zrovna jako na potvoru tu žádná jiná auta nejezdila.

„Oba dva mi dejte své doklady."

„Ona s tím nemá nic společného. Mohli bychom se domluvit spolu?" spustil jsem na něho.

„Tak ty jsi ji chtěl vzít na rande?" začal se smát. „No máš dobrý vkus." naklonil se ke mně a řekl o něco tišeji, avšak mi to bylo v tu chvíli fuk.

„Nemohli bychom to vyřešit nějak jinak? Je mi moc líto, že jsme udělali takovou blbost a vzali si tátovo auto, ale nešlo by to nějak vyřešit? Uděláme cokoliv." přidala se i Olivie.

Fízl se tak divně začal culit až jsem si všiml, jak se podíval Olivii na nohy v kraťáskách.

„Chápu, že si tě vzal na rande, ale co kdybychom přeskočili ten nudný začátek s kinem a zdvořilými kecy. Beztak jde, slečno, každému chlapovi jen o jedno." postavil se před ní.

Nechápal jsem absolutně, o co mu vlastně šlo.

„Co kdybys mu dala pusu?"

„Takhle daleko ještě nejsme." pousmála se na něho.

„Hele, co po nás tedy chcete?" vložil jsem se do té jejich nesmyslné debaty.

„Neříkal jsi, že chceš zapůsobit? Tak nevsázej na auto, ale na sebe. Chci vidět pusu." založil si paže na hrudi a sledoval nás.

„To se zrovna moc nehodí." nesouhlasila Olie.

„Naopak! Chci vidět pusu nebo jdu k vysílačce. Beztak by tenhle večer neskončil jinak než líbačkou." zamrkal na nás.

Svraštil jsem čelo a čekal, kdy vyběhne někdo se skrytou kamerou. Možná to byl Deanův blbý vtip. Usmál jsem se sám pro sebe a zavrtěl hlavou kamsi na druhou stranu.

„Jestli se nemáš k blbý puse s holkou, tak v base tě uspokojí jinak." dorazil mě.

„Dobře! Fajn!" obrátil jsem oči v sloup a otočil se na nechápající Olivii.

Pozvedla rameny a tázavě se mi podívala do očí. Jen jsem si povzdechl a naklonil se k ní. Olivie zvedla bradu a nechala se letmo a rychle políbit na rty.

„Ne! To nemyslíte vážně! Takovou pusu si dávají děti ve školce." chytal se fízl za hlavu.

„O co vám jde?" reagoval jsem na jeho komentář.

„Chci vidět pořádnou pusu. Spolupráce s jazykem. To snad i v kriminálce Miami kolikrát vidím odvážnější pusu." zamračil se.

Polknul jsem naprázdno a povzdechl si. Otočil jsem se tedy na Olivii a rovnou se ji přisál na rty přesně tak, jak to chtěl ten oplzlý fízl. Pomalu a s jazykem jsme oboustranně spolupracovali. Cítil jsem na rtech jemné pálení kvůli její mentolové žvýkačce, ale než jsem si stihl cokoliv uvědomit, přestali jsme. Doufal jsem, že už nás nechá jet.

„To ušlo!" zazubil se, až mu vykoukly zašedlé křivé zuby. „A teď druhá důležitá věc. Její kozy!" dobře se bavil, ale mně už to děsilo.