Sisters Romanoff | ᴬᵛᵉⁿᵍᵉʳˢ

37. Loving you is a losing game

Nina cítila, jak se jí srdce divoce rozbušilo a dech se zrychlil. Každý úder, který se jí v hrudi odehrál, bolel víc a víc a ona s rozšířenýma rozrničkama sledovala Macbethovu samolibou tvář a zkoumala, co tím může myslet. 

Dostali snad Natashu? Přinesou jí ukázat její zohavenou mrtvolu? Nic víc by jí neublížilo více, než vidět její krásnou tvář, mrtvou, bez emocí, s očima podlitýma krví a kůží bledou jako mramor... 

Velitel HYDRY jako kdyby jí četl myšlenky. 
,,Nejdřív jsem chtěl získat Black Widow, ale to by bylo šílenství... na cestě k tobě jsem toho ztratil více, než co jsem byl ochoten obětovat... musel jsem se tedy spokojit s tím, co mám. Helmute, přiveďte Ninina prince na bílém koni." 

V tu chvíli by Nina obětovala cokoliv na světě, aby tu větu nepronesl. 

Buckyho Barnese do místnosti přivedli další tři ozbrojenci. Vypadal vyděšeně, zorničky měl rozšířené a pod očima temné kruhy, svaly napjaté a neustále se nervózně rozhlížel kolem. A pak se jejich oči konečně setkaly. 

Pokusila se usmát, věnovat mu povzbudivý pohled, ale nešlo to. Místo toho cítila, jak se jí do očí derou slzy. Viděla, jak moc ho bolí ji takhle vidět, poznala, že mu hlava šrotuje a že přemýšlí, jak by jí mohl pomoci, jak by jí mohl zachránit... 

Vojáci ho hrubě zatlačily do židle před Ninu a ona mohla opět konečně vidět tvář, kterou si tak zamilovala. 

,,Nino," vydechl tiše a sledoval ji, obličej bolestivě stažený, ,,co... co ti to udělali..." 

Hlas se mu na konci zlomil a ona hlasitě vzlykla, pokoušejíce se k němu naklonit blíže. 

,,Bucky, poslouchej mě..." zašeptala zlomeně, ale muž jen zavrtěl hlavou. 

,,Tohle se nemělo stát... já... nemůžu... omlouvám se, Nino..." 

Kladl si to za vinu... ovšemže si to kladl za vinu. Nechal ji pro sebe riskovat život, nechal ji pro sebe trpět... jak jen mohl? 

,,Na tom nesejde, Bucky, není to tvá vina," zavrtěla jen hlavou a pokusila se zastavit silný třes, který se do ní dal, ,,musíš mě poslouchat Bucky, prosím..." 

Macbeth se hlasitě zasmál a oba se na něj otočili. 

,,Je to zvláštní... dvě monstra bez citu, a přeci se zamilují," zavrtěl hlavou nechápavě a Nina si poprvé všimla postavy, která stála za ním. Byl to Lindsay, muž, který byl jedinou její a Buckyho nadějí. Zíral na ni, vypadal podobně nervózně, jako Zimní voják, a snažil se jí něco rty a rukama naznačit. Myslí snad ten čip? Deaktivoval ho? Nebo snad ne? Je její voják v bezpečí... nebo mu HYDRA znovu usmaží mozek? 

,,Nikdy bych neřekl, že vás zničí muž, Nino. Silnou, nezávislou ženu, jako vás... a zrovna on," ukázal na Barnese, který okamžitě sklopil hlavu, ,,do trosky. Ubohý, prázdný stroj bez duše. Ale udělala jste si to sama, Dark Secret. Kdybyste byla rozumná, mohl si Winter Soldier ponechat alespoň tu kapku lidskosti, kterou jste do něj zasela..." 

S těmito slovy Browe mávl na své dva vojáky, kteří se okamžitě vydali k sedícímu Buckymu a než kdokoliv cokoliv stihl udělat, připoutali mu ruce k opěradlům. Nina cítila, jak se napjala a jak se jí žaludek bolestivě semkl, když se jeho hruď začala v očekávání bolesti zrychleně zvedat a tvář mu zbledla ještě víc. Opět sklouzla pohledem na doktora v zadní části místnosti, snažící se zjistit z jeho výrazu příslib toho, že všechno bude v pořádku, že ten zatracený čip deaktivoval... 

,,Nino," zašeptal tmavovlásek v křesle před ní zmučeně a ona se na něj otočila. Bál se, tak moc se bál, viděla mu to na očích... ale zároveň viděla jakousi úlevu, podivné uspokojení... byl rád, že jí nic neudělají. Bál se, že se jde podívat na její smrt... jen ať trpí on sám, ale ať nechají jeho anděla.