Kdo jsi? (Dokončeno)

,,Já tě," vyjekla jsem a podívala se mu do očí.

Společně jsme došli k dlouhé ulici, kde se nacházelo nespočet stánků. Ucítila jsem pevný stisk na své ruce a leknutím vyjekla. ,,Co se lekáš, trdlo," zasmál se a já se na něj zamračil. Propletl si se mnou prsty a následně mě tahal úplně jiným směrem. Díky bohu, že jsem to stihla Lucy říct, už ji vidím, jak by vyšilovala, kde nás nechali. I když. Myslím si, že by to asi bylo většině jasné. ,,Máš aspoň mapku?" byla jsem trošku nervózní. Neměla jsem v plánu přespávat na lavičce. ,,Vždyť mám GPS v mobilu," ušklíbl se a po chvilce brodění tisíce lidmi jsme se dostali do uličky, která byla opravdu tichá. Jak kdyby byla z jiného světa. Hulákající dav byl hned vedle, ale tato ulička byla naprosto tichá. Vytáhla jsem svůj foťák a přesně, jak David říkal. Fotila naprosto všechno. ,,Dejve?" zavolala jsem na něj, protože byl trošku popředu. ,,Ano?" otočil se a já v rychlosti vzala telefon a cvakla nás. ,,Počkej," řekl a přiběhl ke mně. ,,Usměj se, trdlo," polechtal mě a já se rozesmála. Po pár vydařených fotkách jsme se rozhodli jít dál. Na konci uličky jsme se dostali podchodem k otevřenému prostranství, kde bylo kovové ozdobné zábradlí a dole jsme viděli menší říčky kanálu Grande, který se nachází všude v Benátkách. Nejednalo se sice o krásně průzračnou vodu, ale tohle místo bylo naprosto kouzelné. ,,Hej Chriss," zvolal na mne, když jsem se snažila najít správný úhel k dokonalé fotce. Otočila jsem se na něj a viděla, jak ukazuje na stánek se zmrzlinou. ,,Vážně?" uchechtla jsem se. ,,Už ho schovej a věnuj se mi," ohrnul spodní ret a já se smíchem přikývla. Schovala jsem ho opět do své tašky a vydala se přímo k němu. ,,Takže zmrzka?" ušklíbla jsem se. ,,Hlavně ať ti nespadne," ušklíbl se, a poté jsme přešli ke stánku se zmrzlinou. ,,Objednáš mi prosím?" zeptala jsem se ho. ,,Nejsi náhodou ty tady ta starší?" zeptal se. ,,No jsem, ale ty jsi Dejv, takže to za mě objednáš?" usmála jsem se na něj a jemně sebou pohupovala. ,,No dobře," protočil oči a já ho radostí objala. Dala jsem mu do ruky peníze za svou zmrzlinu. ,,Vem mi prosím," prodloužila jsem slovo prosím a podívala se na všechny možné příchutě. ,,Dobrý den," usmála jsem se na prodavače a koukala. ,,Dobrý den já bych si vzal jednu čokoládovou a," podíval se na mne. ,,Tak mi vezmi tu citronovou," usmála jsem se na něj. ,,A citron tedy," usmál se David a prodavač přikývl. Oba kornouty ještě ozdobil cukrovým zdobením a já se nemohla dočkat až ochutnám. Teplota byla sice akorát, ale ta zmrzlina bodne v každém počasí, pokud momentálně není mínus třicet. ,,Děkujeme, na shledanou," řekl David. ,,Na shledanou," řekla jsem i já a vzala si od něj svůj kornout. ,,Ceš?" dala jsem mu před nos svou zmrzlinu. ,,To ti nechutná?" uchechtl se. ,,Ne? Jen jsem chtěla ať ochutnáš," řekla jsem a on přikývl a já schválně zvedla zmrzlinu, čímž se obtiskla o jeho nos. Odtáhl se s vážným pohledem, ale bylo více než jasné, jak moc zadržuje smích. Copak ho prozradilo. Cukající koutky, nebo ten smích vyřazující přímo z očí. ,,Taky tě mám ráda," zasmála jsem se. ,,Máš špinavý nosík," řekla jsem jiným tónem a on se ušklíbl. ,,Takže takhle?" podíval se na mne a ukázal na svůj nos. Podívala jsem se na něj s úsměvem na rtech, když v tom mi o nos otřel svou zmrzlinu. ,,Ha!" vyjekl, jak malý a rozeběhl se po celé ulici. ,,Hej," vyjekla jsem a se smíchem běžela ihned za ním. Zastavil se a já měla, v té rychlosti, co dělat, abych do něj nenarazila. Zastavila jsem se těsně před tím a podívala se mu do očí. ,,Ty jsi vážně takové trdlo, Chriss," vzdychl spokojeně a já si hřbetem ruky otřela nos. To samé udělal i on. ,,Nicméně, ten citron je super," usmál se. ,,Já ci též," řekla jsem a podívala se na jeho zmrzlinu. Divila jsem se, že při své nešikovnosti neskončila na zemi. ,,Klidně," uchechtl se. ,,Ale neotřeš ji o můj nos, že ne," podívala jsem se na něj a on mykl rameny. Olízla jsem kousek čokoládové zmrzliny, když v tom mi ji znovu otřel o nos. ,,Já tě," vyjekla jsem a podívala se mu do očí. Díval se na mně s povytaženým obočím a čekal, až vyslovím, že ho zabiju. ,,Obejmu," vydechla jsem a on se zasmál. ,,To beru," usmál se a přitáhl si mě do objetí. Nechci se vrátit zpět domů.

-

Naštěstí pro nás jsme se opravdu neztratili. Celý den jsme strávili téměř sami, a hned co jsem si sedla na své místo vedle Lucy mne pohltily pohledy holek. Věděla jsem, že mne čeká další výslech. ,,John říkal, že se máme večer stavit. Pozval i holky z vedlejší chatky a nejspíš se bude trošičku slavit," řekla Kate a já přikývla. Tak na to se těším. Upustit trošku páry, stmelit se se spolužáky a dát si skleničku.

Cesta naštěstí uběhla opravdu rychle, díky mému spánku. Hyperaktivní den s Davidem mě vyčerpal mnohem víc, než bych čekala. Vyletěla jsem z autobusu, jako pominutá protože můj močový měchýř se rozhodl otestovat mé fyzické zdatnosti. Naštěstí jsem vše stihla bez jakékoliv nehody a užila si vyprázdnění daného orgánu. Nevím, jak vy, ale pocit zajít si na záchod po hrozně dlouhé době, kdy se vám chce čůrat, je snad ten nejblaženější pocit vůbec. Po vykonání své potřeby jsem se přesunula zpět do pokoje, kde byl ještě blažený klid. Nějak jsem své běhání podcenila. Začala jsem hrabat po něčem na sebe a nakonec se rozhodla pro světle modrou mikinu s nějaký nápisem, který jsem snad ani nikdy pořádně nečetla, a černých kalhotách, které končili v mém pase. Vlasy jsem si rozčesala a sepnula do drdolu, který spíše připomínal zmatek, než drdol. V moment, kdy jsem byla připravená se jen obout a jít se v chatce rozezněl hluk. ,,Nějak dlouho ne?" řekla jsem. ,,Domlouvaly jsme s Johnem v kolik," řekla Nath. ,,Ach tak, v kolik?" zeptala jsem se a posadila se na postel. ,,No říkal, že klidně můžeme přijít dřív, že stejně chtějí pomoct. Tak jestli jsi ready, tak utíkej," usmála se Kate a já se na ní nechápavě podívala. ,,Co ti je?" přeměřila jsem si ji nechápavým pohledem. ,,Volal ji Ragbios," uchechtla se Nath a Kate po ní hodila vražedný pohled. ,,Ještě, že se dneska pije potřebuji z tebe dostat vzácné informace," ušklíbla jsem se a ona na mě hodila jeden z těch nevěřícných pohledů, i přes to že se memů výslechu nevyhne.

Nakonec jsme se s holkami zakecaly a přišl o pár minut později, než se po nás chtělo. Otevřeli se dveře a v chatce už to dost žilo. Byly tu holky z vedlejší chatky, přesněji Clare, Carol, Elis a druhá Kate. Porozhlédla jsem se kolem a poté jsme na kuchyňkou linku za naši chatku položily dvě flašky z našich zásob. Čímž nám zbývaly ještě dvě pro naše osobní účely. ,,Čekaly jsme vás trošku dřív," uchechtl se John a já mykla rameny. ,,Daly jsme něco na linku," usmála jsem se a on přikývl. Nebyl tu hluk, ale klid taky ne. Jela tu jedna debata za druhou a já vzhledem ke svému antisociálnímu původu nevěděla do které se zapojit. David seděl opět ve svém křesle, avšak moje místo bylo zabrané Carol. Protočila jsem očima a sedla si na gauč vedle Kate a Lucy. Nath se tu během sekundy objevila se skleničkami a něčím k pití. ,,Nečuč tam pořád," okřikla mě Kate a já si povzdychla. Vadilo mi, že dělal, že neexistuju. Připily jsme si společně s holkami a já se s úsměvem přesunula na Kate. ,,A do dna," řekla jsem ji a držela ji skleničku u pusy dokud to nevypila na ex. ,,Já tě zabiju," přecedila skrz zuby. ,,Já vím, že mě miluješ a teď bumbej," řekla jsem spokojeně, ale stejně koutkem oka cukala na něj.

Vaše Chriss