Kdo jsi? (Dokončeno)

Omluvně jsem se na něj podívala a letěla s ní.

Probudila jsem se na otravný zvuk budíku a neochotně se protáhla, čímž jsem své končetiny dostala z teplé zóny peřiny, do té studené. Ošila jsem se a pomalu se odhodlala vstát. Zabalila jsem se do županu, protože mi byla opravdu obrovská zima. Už bychom mohli začít topit, vždycky v listopadu začíná být zima krutá. Vzbudila jsem sestru, přešla do koupelny, a poté se hned oblékla do černých kalhot a dlouhého svetru, který mi dosahoval do půlky stehen, připadala jsem si, jako housenka v kukle, navíc byl opravdu příjemný. Pročísla jsem si prsty svoje kudrliny a došla do kuchyně, kde bylo hrobové ticho. Podívala jsem se na lednici, kde byl vzkaz: ,,Nath dnes jde ke kamarádce kvůli testu z angličtiny. S tátou jdeme do kina, tak pouklízej a žádné kraviny. S láskou, Máma." Skrčila jsem papírek a hodila ho do koše, než jsem se natáhla pro svačinu, kterou jsem si dala do tašky. ,,Ty jdeš dneska k Anně?" zeptala jsem se ji, když si sedla k jídelnímu stolu. ,,Ano," řekla a věnovala se svému telefonu. ,,Vyčištěné zuby máš?" Přikývla. ,,Pití v tašce a svačinu?" zeptala jsem se a ona přikývla. ,,Kdy jsi to stihla, když jsi byla celou dobu nahoře?" zeptala jsem se. ,,Když jsi byla v koupelně jsem šla dolů a sbalila si to," řekla a schovala si telefon do tašky. ,,Půjdem?" zeptala jsem se a ona se na mě podívala, povzdychla si, ale nakonec přešla ke dveřím a začala se oblékat i obouvat. ,,Máš mamce napsat, až tam dojdeš," řekla jsem ji, když jsem byla obutá i oblečená a čekala opět na ni. 

-

,,Žádné špatné známky," vtiskla jsem ji pusu do vlasů a každá jsme se vydaly vlastní cestou. V dálce jsem zahlédla Lucy, která netrpělivě přešlapovala na místě. ,,Je ti zima, děvče?" uchechtla jsem se a objala ji. ,,Začíná být, už jsem myslela, že půjdu do školy bez tebe," dělala si srandu. ,,Ani mi nemluv, nechtělo se mi vůbec vstávat," řekla jsem. ,,Myslíš, že mě ano?" ,,Jediná dobrá zpráva je, že za dva týdny jsou prázdniny kvůli Dni díkůvzdání, a hned na to jdeme jen dva týdny do školy a máme Vánoce, takže další volno," řekla jsem a spokojeně se usmála. ,,Nemůžu se dočkat na delší spánek," řekla a já přikývla. 
Schovala jsem všechny své věci do skříňky a slyšela za sebou několik lidí, kteří nás zdravili. ,,Ahoj," otočila jsem se a viděla po pravé straně Kate, Clare a Davida, kteří si začali dávat věci do skříněk. ,,Co máme teď?" zeptala se Kate. ,,Chemii," odpověděl rychlostí blesku David, nad čím Kate protočila oči. To není dobré. ,,Jdeme," řekla Kate a táhla mě za loket do učebny chemie, aniž by na Davida počkala. Omluvně jsem se na něj podívala a letěla s ní. 

,,Kate, neleť tolik," povzdychla jsem si, když mi to došlo. Zaujatě se dívala na schodiště před námi, když se tam objevil kluk s ragbiovým tvarem hlavy. ,,To jsme letěly kvůli tomu, aby ses na něj mohla dívat?" zvýšila jsem hlas, když v tom jsem si všimla, jak kolem nás prochází David s kluky. ,,Nechtěla jsem jít s Davidem, a navíc na tohle se prostě nedá nedívat," řekla a já měla, co dělat, abych nehodila šavli. ,,Nech si to," řekla, když slyšela moje dávivé zvuky. ,,Měla by sis s Davidem promluvit," řekla jsem ji, ale nevěnovala mi pozornost, dokud pan dokonalý nezašel. ,,Ehm, co?" poškrábala se na zátylku. ,,Že by sis měla s Davidem promluvit," řekla jsem. ,,Proč?" zeptala se nechápavě. ,,Protože jste byli nejlepší kamarádi, a teď na něj ani nedokážeš počkat?" řekla jsem. ,,Jo, protože je, jako ocásek. Sahá na mě a prostě," ošila se a podívala se na něj vražedným pohledem, a následně se mi koukla do očí. ,,Tu máš několik důvodů, proč si s ním promluvit," povzdychla jsem si. ,,Já mu moc dobře dávám najevo, že ho nechci, vždyť mu vždycky řeknu, ať vypadne, ale on stejně stojí a čumí," řekla a já viděla tu averzi v jejich očích, ten tón dokázal zabíjet. ,,Jen je to fér, vůči tomu, že k tobě chová hlubší city," řekla jsem ji a ona si povzdychla. ,,Tak mu to řekni ty," řekla. ,,Já si s ním o tom píšu furt, ale moje slova nebude tolik brát, jako ty tvoje," řekla jsem ji a snažila se ji přimět, aby mu to konečně řekla. ,,Tak mu to napíšu," řekla. ,,Jako kdy?" zeptala jsem se. ,,Na konci týdne si půjdeme sednout do Pallete a pošleš mu to," řekla. ,,Proč zas já?" zeptala jsem se. ,,Protože já ho úspěšně ignoruji čtvrtým dnem," mykla rameny, když v tom se otevřeli dveře od učebny, kde se začali hrnout naši spolužáci. ,,Fajn, ale promysli si to. Ber, že jste vážně byli nejlepší přátelé, a teď? Kvůli věci, která se dá normálně vyříkat ho ignoruješ." ,,Na čí jsi straně?" zeptala se dotčeně. ,,Já nejsem na ničí straně, ale s Benem jsem to taky probrala a jsme v klidu," řekla jsem ji. ,,Jo to máš pravdu, ale teď to prostě nejde. Vážně ho nemůžu vystát," řekla a zoufale si sedla na židli. ,,Já chápu, že to je pro oba těžké, ale ignorace to nevyřeší," usmála jsem se na ní a ona se také pousmála. ,,Máš pravdu," řekla. ,,Já vím," pochválila jsem se, když v tom do třídy vešla profesorka, aby začala hodinu.