Kdo jsi? (Dokončeno)

„Každý se špatně zamiluje. Nemůže tě takhle využívat."

Seděla jsem u jídelního stolu, a zapisovala si zadání seminární práce, kterou musím do konce listopadu odeslat. Šlo o seminární práci do biologického semináře, která se bude prezentovat až v druhém pololetí. Písničky, které hrály pomalu celým domem mě udávaly do dobré nálady, protože jsem neměla, co jiného na práci, než mi Kate zavolá, abych mohla vyjít. Bylo to perfektně načasované, protože jsem dopsala poslední větu, kterou jsem chtěla, a telefon vyzváněl. Podívala jsem se, kdo volá, ale Kate to nebyla. „Ahoj, co potřebuješ?" zeptala jsem se ho. „Jsem před brankou, máš čas?" zeptal se a já si povzdychla. „Nemám čas, ale na dlouho. Jsem totiž domluvená s Kate," řekla jsem a přešla k hlavním dveřím, abych mu otevřela. „Pojď mi otevřít," uchechtl se a já se musela pousmát, i přes to, že jsem sama sebe přesvědčovala v to, že mám dobrou náladu, chyběl mi. Můj úsměv se rozšířil ještě víc, když jsem Bena opravdu viděla stát před branou našeho domu. „Chtěl jsem tě prvně vytáhnout ven, ale nejsou tu auta, takže vaši nejsou doma?" zeptal se, a já otevřela branku. Aby mohl dovnitř. „Ne, jsou oba v práci do šesti, ale sestra je v pokoji, takže budeš potichu," řekla jsem přísně, a v tom si mě přitáhl do polibku, který jsme s mlasknutím ukončili. „Nechceš něco k pití?" zeptala jsem se, když jsme vešli do domu, a já zavřela hlavní dveře. „Jo, klidně," řekl a posadil se na místo, kde jsem seděla. „Píšeš seminární práci?" zeptal se a já přikývla. „Já tu svoji též musím začít psát, ale nevím, kdy víš?" olízl si rty a trošku se odsunul. „Na," podala jsem mu sklenici s džusem. „Musíš si najít víc času," řekla jsem a sedla si vedle něj. „Pořád mám zápasy, a víkendy chci trávit s tebou," špitl. „Tak, ehm. Mohla bych ti s tím trošku pomoct," znervózněla jsem a on se pousmál. „Vážně bys to pro mě udělala?" usmál se a chytil mě za ruku. „Ehm, jo. Jen celé bych to nestihla, mám toho vážně hodně," řekla jsem a on přikývl, když mi začal opět zvonit telefon. Tentokrát to byla opravdu Kate, a já hned hovor zvedla. „Už jsem skončila, tak můžeš vyjít. Budu tam, tak za patnáct minut," řekla. „Dobře, tak já za pět minut vyjdu. Zatím," položila jsem hovor a Ben se na mě díval pohledem, který jsem nedokázala identifikovat. „Copak?" zeptala jsem se ho a on se mi v tu chvíli vrhl na rty. Cítila jsem se zase plná života, protože byl poblíž a chtěl mě, tak moc, jako já jeho. „Budeme muset jít," řekla jsem a on přikývl a naposledy mi vtiskl pusu na rty. „Nath! Já letím za Kate, kdyby se naši ptali, budu doma večer," zařvala jsem, aby mě slyšela až nahoru, a jako odpověď se ozvalo: „Vyřídím!" Zamknula jsem dveře a ještě si zkontrolovala, že mám opravdu vše. Vyšli jsme před branku, kterou jsem také zamknula, a hned na to si se mnou Ben propletl prsty. Byl to pro mě šok, tohle normálně nedělá, většinou jsem já, kdo ho donutí si semnou proplést prsty. „Odprovodím tě, a pak stejně musím na stadion," řekl a já se musela opět usmívat. „Tak jo."

Došli jsme k rozcestí, kde mě Ben pustil a přitáhl si mě do polibku. „Napíšu ti," špitl, a poté jsme se oba vydali vlastní cestou. Kate to z tohoto úhlu nemohla vědět, a navíc už odtud vidím, jak se uculuje do telefonu. „Tak který z nich ti teď píše, že se usmíváš, jako slunce?" uchechtla jsem se, nad čím protočila oči, jak je zvykem. „Vojta se ozval," zářila při vyslovení jeho jména, avšak mě se zvedl kufr. „Ble," řekla jsem a ona, opět protočila oči. „Nechápu, co proti němu máš," řekla a podívala se mi do očí pohledem, který říkal všechno. „Nic ti nezrobil, tak proč děláš takovou herečku!" „Je to arogantní blbec, nemusím ho mít ráda já, pokud ti pomůže si ujasnit, jak to máš s Davidem a Adamem," řekla jsem. „Navíc to je vzájemná nenávist," doplnila jsem a on přikývla s menším úšklebkem. „Hele, věnuj se mě," řekla jsem ji. „Jo. Jo. Už to vypínám," řekla a schovala mobil do kapsy.

„Dobrý den, máte vybráno?" zeptala se milá číšnice, pracující v Palette. „My si dáme jedno karamelové a jedno čokoládové cappuccino, prosím," usmála jsem se vřele na číšnici, která si to zapsala. „Dobře, hned to bude," usmála se na nás, vzala naše lístky, a hned poté odešla za bar. Lidí tu bylo málo, což je v tuto dobu opravdu velký nezvyk. Skleněná stěna se vstupními dveřmi působila jako výloha, a vše bylo ozdobeno světýlky. Stěny měly světle hnědou, někde tamvší hnědou barvu a stoly z černého mramoru. Vše působilo velmi moderním a pohodlným dojmem. Vždycky jsem se tu maximálně uvolnila a milovala zde strávené chvíle. Kávu nám přinesla během pár minut a Kate mi začala vyprávět, co vše se od Kamily, za tu krátkou hodinu dozvěděla. „Nemůžu uvěřit, že je možné, že bude těhotná," vyhrkla jsem, a málem se utopila ve vlastní kávě. „Prý šla na nějakou párty tady v centru, a vyspala se s nějakým borcem, kterého ani nezná," vysvětlovala Kate. „Bez gumy?" divila jsem se. „Prý jo," řekla a já se uchechtla. „Možná budeme tety," řekla jsem. „No já nebudu nic," řekla s vykulenýma očima, což mě rozesmálo. „Dneska se za mnou stavil Ben," řekla jsem a on se na mě podívala šokovaně. „Co chtěl?" zeptala se. „Prý mě chtěl, jen vidět," odpověděla jsem ji. „Najednou? Hlavně, že se ti ozve, jen když se mu to hodí," řekla. „Ale," chtěla jsem něco říct, avšak mě přerušila. „Žádné, ale! Ten kluk ti volá, jen když něco chce, nebo něco potřebuje, takže. Co pro něj budeš dělat tentokrát, nebo jsi snad už udělala?" pozvedla pravé obočí. „Mám mu pomoct se seminární prací," řekla jsem a ona se uchechtla. „Nenechej sebou zametat, takovým idiotem," řekla a já si povzdychla. „Asi na tom něco bude, jen je to těžké," řekla jsem sklesle. „Každý se špatně zamiluje, ale můžeš s tím něco dělat. Nemůže tě takhle využívat."

DUM DUM DUM DUUUUM! To měl byt dramatický zvuk bubnů, nebo chápete, co myslím? 🤣
Bene! Ty hajzle! 😒
Vaše Chriss 🌙