Kdo jsi? (Dokončeno)

Všechny moje myšlenky řvaly, jako posednuté.

Nečekala bych, že to uteče, až tak rychle. Vánoce byly brzo tady, a hned zase pryč. Nový rok jsme všichni prožili ve zdraví a pohodě, ale i tak jsem nebyla připravená na návrat do školy. Budík mě málem svým zvukem zabil, protože probudit se leknutím není nic dobrého na začátek nového roku. Blíží se nám pololetní vysvědčení, které bude jedno z hlavních. Všechny výsledky z posledních dvou ročníků se bere na univerzity, které vám zajistí lepší život. Probrala jsem se, až v koupelně, kdy jsem ponořila hlavu pod průtok ledové vody. Vyčištění zubů už mě provázelo s přívalem dopaminu, který mi proudil v žilách jako zběsilý. Přesunula jsem se zpět do pokoje a po delším rozmýšlení vsadila na svou klasiku. Černé kalhoty do pasu, černé tílko a přes to velký modrý svetr s odhalenými rameny. Ze svojí hřívy, která ne a ne ustoupit jsem si udělala obyčejný drdol, ze kterého mi čouhaly prameny vlasů splývající vedle mojí tváře, čímž tvořily přirozený rám. Seběhla jsem schody a v kuchyni si do tašky dala vše potřebné. Podívala jsem se na hodiny, které ukazovaly, že za dvacet minut budu muset vyjít. Dneska jsem to stihla fakt rychle. Nath má dneska, až na devátou, takže moje povinnost být její garde padá. Rozhodla jsem se pro rychlou dávku další energie, protože mi je jasné, že po sedmi hodinách v našem skleníku, kterému se nazývá škola, budu umírat. Přesunula jsem se do předsíně, abych se mohla obout a dooblékat, jelikož se bílá pokrývka držela NY zuby nehty. Po obutí a obléknutí jsme otevřela hlavní dveře. Do obličeje mě praštil studený vítr a já už toužila po vysněném řidičáku, protože v tomhle chodit do školy byla hrůza.

-

Dávala jsem si do skříňky všechny nadbytečné vrstvy, až jsem zůstala jen ve svetru. Zamknula jsem skříňku, když v tu chvíli se kolem mého pasu obmotaly ruce. Hlasitě jsem vyjekla a automaticky se otočila. Jeho smích se rozezněl celým přízemím, ke kterému se přidal i smích Lucy. Pár lidí z naší třídy na nás hodili nechápavé pohledy, ale hned na to odešli. ,,Ty jsi hrozný strašpytlík," zasmál se a já se na něj zamračila. ,,To není vtipné, mohla jsem umřít," ohrnula jsem spodní ret a podívala se na něj pohledem, který jsem nečekala, že vůbec zabere. Zkusila jsem na něj své psí oči, které vždycky dělám na mámu, aby mě někam pustila. ,,Promiň prcku," změnil se jeho přístup o tři sta šedesát stupňů a vtáhl si mě do objetí. ,,Dobrý," pohladila jsem ho po zádech a následně jsme se odtáhli. ,,Těšily jste se?" ušklíbl se, když jsme byli na cestě k učebně biologie. ,,Ani ne. Dnešní ráno mi přišlo hrozně hektické," řekla Lucy. ,,Moje ráno bylo dost na nic. Místo toho, abych se normálně vzbudila, tak jsem se svého budíku lekla," řekla jsem a Dejv se uchechtl. ,,Víš, že mě to nepřekvapuje?" řekl. ,,A kdo se ptal?" použila jsem jeho větu proti němu a on se pousmál. ,,Tak třeba bys mohla na zkoušení," olízl si ret a podíval se mi do očí, než jsme se zastavili na místě. ,,Ty chceš jít?" zeptala jsem se. ,,No teď už ne, když proti mě používáš mé vlastní triky," propaloval mě pohledem. ,,Ale no tak," řekla jsem a podívala se na něj, zda to myslí vážně. ,,Uvidíme, jestli budeš hodná," mykl rameny a v tom se k nám přidal John. ,,Co se řeší?" zeptal se a koukl na mě, zda ze mě něco vypadne. Podívala jsem se na Davida, aby něco řekl jinak to bude trapné ticho. ,,Řešili jsme, zda bude zkoušet z bioly," odpověděl mu David a já si oddychla. ,,Ty chceš jít?" zeptal se. ,,Tak Chriss říkala, že se celou dobu doma učila," ušklíbl se na mě. ,,To určitě," vyhrkla jsem ze sebe a pročísla si rukou vlasy, čímž vykoukl Davidův dárek. Všiml si a na jeho tváři se objevil úsměv, který mě donutil se také usmát. ,,Možná půjdu já," řekl David. ,,To by bylo super, protože já byl celé prázdniny u Steph, takže nebyl čas na to kouknout," řekl John. On má holku? Zajímavé. ,,Jo, nejspíš půjdu," podíval se mi do očí a já se pousmála. V tu chvíli zazvonilo a všichni jsme se přesunuli do učebny. Než jsem dosedla na své místo jsem ucítila na svém pase, jak mě silně chytil čímž jsem hlasitě vypískla. ,,Nech toho!" vyjekla jsem, protože jsem byla extrémně lechtivá. ,,Tak musela jsi něčím zaplatit, abych na to zkoušení, když tak šel ne?" podíval se na mě svým pohledem: ,,Vyhrál jsem prcku." a já jen protočila oči a posadila se. Tohle vypadá na dlouhý den. 

-

,,Hele prcku," slyšela jsem za sebou, jak na mě David volá. Zrovna se blíží poslední hodina, kterou máme rozdělenou. Španělština a francouzština. ,,Copak?" zastavila jsem se a otočila se mu čelem. ,,Nezajdeme dneska do Palette?" zeptal se a poškrábal na zátylku. ,,Jako hned po škole?" zeptala jsem se. ,,Jak chceš ty. Mě to vyhovuje celý den," řekl a já přikývla. ,,Můžeme jít klidně, hned po škole," řekla jsem, když v tom se jeho ruka objevila na mém rameni, což způsobilo zježení chloupků na mém těle a nervozitu v podbřišku. Co to sakra? ,,Mělas tam vlas," vysvětlil a já přikývla. ,,Tak já na tebe počkám a zajdeme spolu i na obědy," podotkl. ,,Dobře, budu spěchat." ,,V to doufám, protože ti to vždycky trvá." ,,Nemůžu za to, že je naše učebna až na druhé straně školy," povzdychla jsem si. ,,A kdo se ptal?" ušklíbl se a já automaticky zareagovala a píchla do něj, jenže s ním to ani nehlo. ,,Nejsem lechtivý, takže na mě nezkoušej takové ojebávky, jinak se ani nenadechneš," vyhrožoval mi a já vykulila oči. ,,Nezkušaj!" odkročila jsem si, abych nebyla napadena. ,,Počkám u skříněk." řekl a já přikývla, hned na to jsme se oba otočili, abychom nepřišli do učeben pozdě. Posadila jsem se na svoje místo a s broukem v hlavě nevěnovala hodině, ani sekundu svého myšlení. Všechny moje myšlenky řvaly, jako posednuté. Proč moje tělo reagovalo, tak jak reagovalo? 

Vaše názory?
Proč reagovalo, tak jak reagovalo?
Vaše Chriss 🌙