Kdo jsi? (Dokončeno)

,,Blbá otázka," usmála jsem se.

Učení jsem odložila po dvou hodinách snad kilometr daleko. Nečekala bych, že u toho vydržím déle, než pár minut. Musela jsem se pochválit, veškeré učivo na celý týden bylo uloženo v mé hlavě a připraveno k použití. Jenže znám se moc dobře. Nastane chvíle, kdy se dostanu do krizového stavu, neboli začnu být nervózní a já vše zapomenu, jako bych to vyhodila oknem. Bylo něco málo po páté hodině, takže jsem měla ještě dost času na to si udělat chvilku pro sebe. Pouklízela jsem si pokoj a přesunula se do pokoje, abych si na obličej napatlala jednu z masek, které tu mám pro případ nouze, jako je ten dnešní. Podívala jsem se na sebe do zrcadla a musela se usmát, jak vtipně to vypadalo. Můj obličej měl nádhernou tyrkysovou barvu a já si upravila drdol, protože se mi začal rozpadat. Nechtěla bych si tím zašpinit vlasy. Přešla jsem do kuchyně, kde naštěstí nikdo nebyl, a udělala si zelený čaj. Pokud se někdy cítíte ve stresu, tak je dost dobrý nápad si udělat šálek zeleného čaje. 

Sedla jsem si na postel a hrnek položila vedle sebe na skříň, abych ho nevylila. Věděla jsem, že kdybych ho položila vedle sebe, jak jsem často dělávala, tak bych večer v tom čaji plavala. Natáhla jsem se ještě pro notebook, abych si zapnula nějakou příjemnou muziku a do ruky vzala můj dnešní úlovek v knihovně. Nemohla jsem se dočkat, až se začtu do prvních řádků tohohle románu.

-

Z mého horlivého čtení mě vyrušilo zacinkání telefonu, myslela jsem, že jsem si ztlumila zvuky na další dvě hodiny, tak proč to zvoní? To už nemůžu být dvě hodiny. Podívala jsem se na telefon, a bylo po sedmé večer. Tak ta knížka mě dost rychle vtáhla do děje. Odložila jsem ji na stolek, kde poklidně postával prázdný hrnek a odemkla telefon, kde na mě čekalo pár zpráv od Davida a Kate. Otevřela jsem konverzaci Kate, díky které se mi rozlil úsměv na tváři. ,,On napsal! Chápeš to?! Ozval se mi! Chce se vidět! Chriss, jak mám reagovat?! Dobře, napsala jsem mu, že klidně!" ,,Takže jdeš s Vojtou ven?" zeptala jsem se. ,,Přesně tak!" přišlo mi během pár sekund a já, až tu slyšela její hlasitý pískot. ,,A kdy jdete?" zeptala jsem se jí. ,,Zítra po škole," odepsala. ,,Máš radost?" zeptala jsem se. ,,Blbá otázka," usmála jsem se. ,,No je mi to jasné, takže pak chci, hned prvotřídní info," odeslala jsem a rozklikla Davidovu kolonku. ,,Jsem doma. Snažil jsem se dívat na film, ale nějak se nedokážu soustředit. Chriss? Halo? Ty na mě úplně kašleš." ,,Nekašlu, jen jsem četla knížku," odeslala jsem a přesunula se do koupelny, abych si zbytky masky sundala. Utřela jsem si obličej do ručníku a hned cítila, jak je pokožka hebká. Ten pocit miluju. ,,A je to dobrá knížka?" ,,Romantika, to by tě nebavilo, ale mě to extrémně zaujalo," odepsala jsem. ,,A co máš ještě v plánu?" zeptal se. ,,Netuším, právě mi píše nějaký trouba," ušklíbla jsem se. ,,Já tě ruším?" ,,Nerušíš, dělala jsem si srandu." ,,Nechceš si zavolat? Potřebuji si s někým povídat," podívala jsem se na zprávu prvně šokovaně, ale pak jsem se pousmála. ,,Ráda si s tebou pokecám," odpověděla jsem a v tu chvíli se můj telefon ozval mnohem hlasitěji. ,,Ahoj," ozval se jeho hlas. ,,No, nazdar," zasmála jsem se a slezla z postele. ,,Co děláš?" zeptal se. ,,Právě chci odnést nádobí do kuchyně a připravit se na to jít si lehnout, co ty?" ,,Před chvíli jsem dojedl, ale mám hlad," slyšela jsem jeho hlasité nadechnutí. ,,Takže to vidím na výpravu do kuchyně," dodal a já se uchechtla. ,,Taky asi podniknu výpravu pro večeři, ale hlavně z důvodu, že se mi tu tvoří skládka," řekla jsem vzala telefon a napojila ho na sluchátka. Vzala jsem veškeré nádobí a přesunula se dolů ,,Co si uděláš?" zeptal se. ,,Ještě nevím, většinou to je tak, co mi padne do oka. Ty už máš vybráno?" ,,No vzhledem k tomu, že v lednici nejspíš zbyly nějaké řízky, to vidím na krádež minimálně dvou kusů." ,,A co jsi měl před chvilkou?" zeptala jsem se a dala nádobí do myčky. ,,No před půl hodinou cca. Dal jsem si čtyři chleby se šunkou a sýrem," řekl a já vykulila oči. ,,Čtyři? A ještě si chceš vzít dva řízky? Kam to dáváš?" Otevřela jsem lednici a natáhla se po bílém jogurt, který jsem si automaticky nalila do skleněné misky. Posypala jsem to domácí granolou a sedla si ke stolu. ,,Tak co teda máš?" vyptával se. ,,Bilý jogurt a domácí granolu," odpověděla jsem a slyšela jeho výjek. ,,Fujky?" řekl. ,,Je to dobrý, někdy ti dám zkusit." ,,Beztak mě chceš, jen otrávit, abys měla klid." ,,Přesně tak, to je moje životní poslání," uchechtla jsem se. Naše konverzace neznala konce, jediné co jsme celou dobu dělali bylo smání, nebo ztěžování. Moje víčka začala těžknout a já myslela, že během chvilky odpadnu. Zívla jsem si a podívala se na telefon, který ukazoval jednu ráno. Chci se zítra vidět, abych vstala do školy. ,,Už jsi unavená?" zeptal se a já věděla, že se usmíval. ,,Celkem jo, řekla bych, že odpadneš dřív než já," usmála jsem se. ,,Taky jsem, ale tvoje povídání mě vždycky probere," řekl. ,,Tak půjdeme spinkat ne?" navrhl a já přikývla. ,,Chriss?" ,,Promiň, já přikývla a nedošlo mi, že mě nevidíš," zasmála jsem se, což ho také rozesmálo. ,,Dobrou, trdlo." ,,Dobrou, Dejve," řekla jsem a v tom se hovor ukončil. Jediné, co jsem byla schopná udělat je položit telefon na noční stolek, otočit se o sto osmdesát stupňů a vyrazit do říše snů.