Po Mafii 2

Kapitola 24. Vito: Jacob

Jel jsem s Lucií ke mě domů. Už tam stáli nějací lidi. Jdu s Lucií ke dveřím.
Joseph: Dobrý den pane Scaletta. Jsem tady vedoucí ochranky. Postaráme se o vaší bezpečnost.
Vito: Děkuju..Josephe, ale já nepotřebuju ochranku. Klidně běžte do hospody nebo tak....
Joseph: Omlouvám se, ale hlídat vás je Mortyho nařízení. Nebojte nebudeme vás obtěžovat.
Vito: Fajn.
S Lucií jsme šli do obýváku kde jsme si sedli společně na pohovku. Sledujeme filmy, povídáme si a to vše za doprovodu dobrého vína. Takhle si pijeme a vypravuju Lucii vtip. Najednou slyším bouchání na dveře. Zvedám se a Lucie jde vedle mě. Otevírám dveře a tam stojí Joseph.
Joseph: Máte návštěvu pane Scaletta.
Vím kdo to je. Viděl jsem přes rameno Josepha. Je to Jacob. Stál u brány s dvouma svýma chlapama a lidí kteří mě mají hlídat na něho mířili. Šel jsem k němu a na pravé straně za mnou šla Lucie a na druhé Joseph. Jacob se na mě dívá.
Jacob: Pane Scaletta. Jsem rád, že vás vidím. Rafael vás chce vidět.
Vito: Mě je nějaký Rafael u prdele.
Jacob: Řekněte mi co vám udělal.
Vito: Udělal spoustu věcí.
Jacob: Nejraději bych vás zastřelil.
Jen co to dořekl tak si všichni přebili. Jacob znervózněl.
Jacob: Půjdete se mnou nebo zůstanete s těmito chudáky?
Vito: Táhni do prdele a už se nevracej.
Jacob: To mě vyhazujete?
Vito: Ne. Posílám tě rovnou do prdele.
Jacob se porozhlédl a šel do auta. Jeho dvě gorily si sedli na přední místa a než nasedl dozadu tak řekl.
Jacob: Bude to mít dohru pane.
A pomalu odjížděl. Za rameno mě chytl Joseph.
Joseph: Neměli by jsme jet za ním?
Vito: Jdem. Řídím.
Rychle jsme nasedli do auta a já jsem dal pedál až na zem. Jeli jsme za tím hajzlem Jacobem. Joseph střílel a snažil se rozstřílet auto na sračky. Jenže se mu to nedařilo. Napadlo mě, že bych mohl zkusit při řízení střílet a vytáhl jsem svého Colta. Střelil jsem do pneumatik a jejich auto dostalo do smyku. Neváhal jsem a narazil jsem do něho. Auto, kde byl Jacob se převrátilo a Joseph do toho auta střelil snad celý zásobník jeho zbraně. Vylezl jsem z auta a nebyl jsem sám. Z toho zničeného auta se vyplazil Jacob. Krvácel a když vylezl tak se posadil a podíval se na mě.
Jacob: Takže konec...takhle jsem dopadl? Směšné.
Mířím na něho
Vito: Co ti přijde směšné?
Jacob: Rafael mě hodně pomohl a zachránil mě život. Ale i tak se najde hazl který ho chce zabít.
Zakašlal si.
Vito: Rafael není dobrý člověk.
Jacob se pousmál.
Jacob: A ty snad jo? Každý udělal v životě nějakou chybu.
Joseph na mě řval.
Joseph: Už to nemůžu poslouchat. Pane Scaletta. Zabiho!
Jacob: Ne pane Scaletta. Dej nám šanci a pomož nám. A zachraň můj život.
Namířil jsem mu na srdce.
Vito: Pomodli se.
Jacob: Co...ne...pane Scaletta...
Střelil jsem ho a Jacob umírá. Otočil jsem se na Josepha.
Vito: To byl debil. Jedem domů. Řídíš.