Kapitola 15. Vito: Útok na nemocnici

58 1 0
                                    

Jedu si takhle autem. Pomalinku s cigárkem v ruce. Poslouchám místní rádio, upřímně se mi začala ta jejich lehce náboženská hudba i líbit. Některé písničky jsem znal a tak jsem si je potichu zpíval. Přemýšlím jak to teď vypadá v Empire Bay. Jestli je vůbec Joe živí nebo ne. Jak se má asi Leo? A co ta situace ve městě, už to je pryč nebo to je vše teprve začátek? Během toho co přemýšlím, jsem v rádiu zašlého zprávu.
Rádio: V nemocnicích došlo k útoku. Je zde spoustu rebelů kteří nás chtějí zničit. Vytáhněte  zbraně  a pojďte bojovat.
Nemocnice? Počkat co když tam je....kurva ne. Rychle jsem šlápl na plyn a jel směr nemocnice.
Přijel jsem a byla v plamenech a i spoustu raněných. Vytáhl jsem svého Colta. Najednou slyším povědomí hlas zezadu.
Micky: Vito. Jsem rád že tě tu vidím.
Vito: To je úžasný fakt. Máš zbraň?
Micky: Ano.
Vito: Fajn pojď jdem tam.
Šli jsme s Mickym do nemocnice. Všude byla střelba. Párkrát mě i skoro trefily, ale já mám lepší mušku než oni. Mám spíše strach o Mickyho. Je to asi jeho první akce. Ten tu zbraň drží....no jestli střelí tak mu zpětný ráz vyrazí mozek z hlavy. Nemůžu se na něho dívat.
Vito: Kurva Micky. Jak tu zbraň držíš?
Micky: Takhle se drží ne?
Střelba.
Vito: Schovej se!
Schoval se za zeď. Já jsem byl též úkryt za zdí.
Vito: Poslouchej mě Micky! Tu zbraň drž rovně, drž ji pevně a pravou ruku měl na spoušti a druhou chytni takhle pod jak to mám. Vidíš?
Micky: Takhle?
Vito: Ano. Zkus mířit a dávej bacha ať tě nestřelí. A drž tu zbraň pevně, rozumíš?
Micky: Ano.
Kryli jsme se, ale oni neustále stříleli.
Vito: Micky. Až budu přebíjet tak tam budem střílet ano!
Micky: Dobře.
Po chvíli přestali střílet a my jsme je stříleli. No spíš já jsem je všechny zabil. Micky...ten dělal, dejme tomu zastrašující střelbu. Takhle jsme pokračovali až do druhé patra. Já si pak všiml nějakých běžících lidí. Koukám ze zadního okna a zdá se mi že tu holku odněkud znám. Nechávám je běžet. Nebudu zbytečně plýtvat municí. Čeká sekta obsadila zpět nemocnici a já šel do svého auta. Nevím jaký mám pocit. Doufám, že Lucie žije. Nikde jsem neviděl její mrtvé tělo, takže snad žije. Už se chytám odjet ale zastavil mě Micky.
Micky: Čau. Hele díky za tu radu. Zvládli jsme to jen díky tobě.
Vito: V pořádku.
Micky: Můžu nasednout? Že by jsme mohli jet do hospody. Oslavit to ne?
Vito: Podle mě není co oslavovat.
Micky: Ale i tak. Bylo to náročné....
Vito: Fajn nasedej, ale budem se bavit o ničem jiném než o práci. Jasný?
Micky: Jasný šéfe.


Po Mafii 2Where stories live. Discover now