Kapitola 7. Vito: Čas nadešel

98 3 0
                                    

Celý den jsem myslel jen na tu jednu dívku. Lucie. Ale můžu sní něco mít? Však jsem ji zabil otce. Jsou z toho jen průsery. Je kolem šesté odpoledne a já sedím na gauči v obýváku a koukám na tu pitomou televizi. Ačkoliv se snažím, tak nejde naladit žádný jiný program než ty sektářský. Už mě z toho je blbě. Proč se na to vlastně koukám. Vypínám jí. Najednou se otevřeli dveře. Pomalu jdu se tam podívat. Je to John. Právě přišel z nákupu.
Vito: Tak co. Jak to vypadá?
John odložil tašky na kuchyňskou linku.
John: No Vito...je to jiný. Ale mě už asi nic nepřekvapí.
Vito: Jo jasně. Hele Johne já už za chvíli půjdu pryč.
John se na mě vyděšeně podíval.
John: Kam chceš jít pryč?
Vito: Za jednou dívkou. Máš s tím problém?
John ke mě přichází.
John: Dívkou? Sakra, nemůžeš všem věřit.
Vito: Já nejsem debilní, jasný. Navíc je z Empire Bay.
John: Z Empire Bay? Znáš jí?
Vito: Znal jsem jejího otce.
John vypadá nervózně.
John: A kdy se jako vrátíš?
Pousmál jsem se.
Vito: Až to tam skončím.
Jdu se obout a vzít si bundu.
John šel za mnou a měl mojí zbraň v ruce.
John: Vito. Zapoměl sis  vzít zbraň.
Pousmál jsme se.
Vito: Nebudu to potřebovat. Hlídej mi jí.
John: No dobře. Buď opatrný.
Vito: Jasně.
Zavřel jsem dveře a vzal si Leovo auto. Nechtělo se mě chodit pěšky, tak proč si nevzít nějaký to luxusnější auto. Sedl jsem si do něj a nastartoval ho.
Vito: A jedem.
Pomalu jsem jezdil ulicemi až k bytu, kde bydlí Lucie. Přišel jsem ke zvonkům. Pomalu si projíždím vlasy a mačkám zvonek. Nic. Žádné kroky v bytě nejsou.
Vito: Možná není doma.
Říkám si pro sebe.

O hodinu později
Přicházím znova ke dveřím. Zvoním a nic. Jsem nervózní, že se jí něco stalo. No asi se zdržela v práci. No v autě jsem našel propisku a papír, tak ji napíšu svoje číslo a ať mi zavolá. Ten papírek ji přes škvíru ve dveřích dostávám do jejího bytu. Nastupuju do auta a jedu domů. Cestou si pouštím rádio. Sakra to ta sekta má snad všechno. I v rádiu jsou pouze jejich písničky a jejich nudné kecy. Nemám na to. Vypínám i rádio. Přijel jsem do vily a pomalu jdu do předsíně. Zapnul jsem světlo a najednou před sebou vidím Jacoba a nějaký další čtyři členy sekty. Napravo od něho byl člen, který držel Johna. Jednu ruku mu držel pusu a druhou mu mířil na hlavu. Já  se snažím vytáhnout zbraň, kterou mívám za opaskem, ale já si ji debil nevzal.
Jacob: Hledáte tohle?
A vytáhl moji zbraň a mířil na mě.
Vito: Co po mě kurva chcete?
Jacob: Nač ta vulgární slova pane Scaletta?
Vito: Přestaňte a řekněte mi co chcete?
Jacob: Pane Scaletta. Náš vůdce Rafael vás chce vidět. Nedělejte nám to těžší a pojďte s námi. Přeci nechcete, aby se stalo něco vašemu příteli.
Vito: A co když odmítnu?
Jacob: Něco vám řeknu pane Scaletta. Vůbec nám to neulehčujete. No nic Georgi. Můžeš.
Najednou krok za mnou, silná bolest za hlavou, tma.....

Po Mafii 2Kde žijí příběhy. Začni objevovat