Po Mafii 2

Kapitola 4. Vito: Hospoda

Sedím v hospodě a neustále přemýšlím nad tím co se děje. Proč se mě nepokusil kontaktovat Joe. Co když už není mezi náma. Co když Joe teď bojuje o život a já místo toho, abych mu pomáhal sedím v hospodě v nějakým debilním městě. Popíjím pivo a koukám na ostatní lidi. Nezdají se mi nějak jiný. Teda až na ty v bílém. To jsou členové té sekty. Neustále na mě koukají. Dělám, že je nevidím. Najednou se ozval jemný dámský hlas. Podívám se na ní. Je to krásna a mladá zrzka.
Lucie: Mohu si sem přisednout prosím?
Vito: Jasně.
Ta dívka se posadila na proti mě. Koukám na ní a někoho mě připomíná.
Vito: Nemůžu vás odněkud znát?
Ta dívka se na mě a pousmála.
Lucie: Mě? Těžko.
Vito: Vážně mi někoho připomínáte. Vy nejste s Lazy City.
Lucie: Ne. Jsem s Empire Bay.
Vito: Vážně? Já jsem taky z Empire Bay.
Ta dívka se trochu zasmála a všiml jsem si, že se jí ulevilo.
Lucie: A co vy tady děláte? Proč nejste v Empire Bay?
Vito: No. Pracovní záležitost. Jak se jmenujete?
Lucie: Lucie Angelo.
Cože? Angelo to mi něco říká Angelo, Ange....do prdele.
Vito: Angelo? To mi něco říká.
Lucie: No možná znáte jméno Tommy Angelo. Můj otec, který byl zavražděn.
Vito: A jo. Je mi to líto upřímnou soustrast.
Lucie: Děkuju.
Do prdele. Ona je dcera chlapa kterého jsem odpráskl za pitomý dva litry. Jen to, že se s ní bavím není vůbec správný. Budu dělat jakože nic.
Lucie: A jaké je vaše jméno?
Vito: Vito. Vito Scaletta.
Lucie: Máte pěkné jméno.
Vito: Ty taky.
Lucie se pousmála a začala si hrát z vlasy.
Vito: No přeci tu nebudete jen tak sedět ne? Objednám nám jídlo a nějaký dobrý pití. Bude to na mě.
Lucie: To jsi hodný, ale mě...
Vito: Trvám na tom.
Lucie se pousmála a zaculila se.
Lucie: Tak dobře.
Společně jsme povečeřeli, pokecali a padly si do oka. Teď je hluboká noc a my vyrážíme ven. Jsem mírně opily, ale i tak ji mám v plánu odvést domu. Cesta je dlouhá, ale já si jí užívám. Lucie je zábavná a tak půvabná. S tím to pocitem jsme právě došli ke dveřím od jejího bytu.
Lucie: Tak tady bydlím Vito. Není to nic moc, ale lepší než nic.
Vito: Ale máš to aspoň blízko své práce. To je plus ne?
Lucie: Asi.
Přichází ke mě a dává mi své ruce na tváře.
Lucie: Stav se za mnou někdy.
A políbila mě. Pak rychle odešla a já jdu domů.