Po Mafii 2

Kapitola 20. Joe: Odvoz

Slunce zapadá, zima se blíží a Joe přijíždí k bordelu, kde má vyzvednout Moniku. Čeká chvíli, ale pořád nikde, a tak si dá cígo. Když ho dokouří, odhodí ho, znovu se rozhlídne jestli už nejde a najednou ji uvidí. Mávne na ní, aby si ho všimla, kde parkuje. Monika ho spatří a jde hned k němu. Joe si všimne, že je nějaká zničená.

Joe: Ahoj, nasedej. Už jsem myslel, že se neukážeš.

Monika: Dneska to byl v práci fofr. Jsem úplně zničená.

Joe: Jo, to mi povídej.

Monika si zívne a už to vypadá jako by se chtěla uvelebit ke spánku. Joe si toho všimne a pustí rádio, aby to vydržela, než přijedou k ní domů.

Joe: Hlavně mi tu ještě neusni. Za chvíli jsme doma.

Monika: Díky Joe, za to že si přijel. Nevím jestli bych to dneska zvládla.

Joe: Za to mi děkovat nemusíš. Spíš já, za to že si mě nechala u mě bydlet.

Monika se pousměje: Takže teď mám svého vlastního taxikáře?

Joe: Jo, ale moc si na to nezvykej. Sám si nevím jestli kvůli své práci budu mít tu možnost každý den. Ale budu se snažit si na tebe vždy udělat čas. To ti slibuju.

Monika nic neříká, vzdechne si a  zavře své oči, zrovna když přijíždějí domů. Joe už ji nechce budit, a tak ji vezme do náručí a odnese do jejího pokoje. Uloží ji do postele, ale Monika se vzbudí. 

Monika: Počkej ještě chvilku Joe, prosím. 

Joe na ni otočí. 

Joe: Tak dobře, ale jen chvilku, pak se musím jít najíst.

Monika:  A vlastně, když jsme u toho jídla, mohl by si mi taky udělat? Mám příšerný hlad.

Joe: Fajn, připravím ti tu nejlepší večeři jakou si ještě nezažila.

Monika se usměje. 

Monika: Už teď se nemůžu dočkat.

Joe teda jde udělat sobě a Monice něco dobrého k zakousnutí a pustí si k tomu rádio, aby u toho neusnul. Připraví ještě k tomu kafe a jde za Monikou do pokoje. Otevře dveře a uvidí Moniku jak už dávno spí. Odloží jídlo s kávou a přikryje ji.

Joe:  Tak to nechám na zítra.

Dořekne a odejde spát na gauč, který mimochodem celkem pohodlný.