Chápeš?✔️

Kapitola 23.

Rozlepím od sebe oční víčka a chvíli mi trvá, než si uvědomím, kde to vlastně jsem, co tu dělám a jak jsem se sem dostal. Ne, každý den se neprobouzím ve spacáku bez pohodlné matrace pod sebou, na kterou jsem tak krásně zvyklý.

Posadím se a podívám se na místo vedle sebe.
Spí.
Opatrně, jelikož ho nechci budit, vylezu ven ze stanu. Může být tak půl páté ráno.

Nadechnu se čerstvého vzduchu a rozhlédnu se kolem. Stébla trávy pokrývá rosa, mezi větvemi stromů prosvítají první paprsky slunce první ptáci začínají zpívat své originální písně.

Musím uznat, má to něco do sebe. Ta čistota přírody. Je to krásné, líbí se mi to. Vždy se mi líbila rána, ať už kdekoli a ta v lese jsou opravdu úžasná.

Pomalu se rozejdu po jedné z pěšinek a pozoruji vše kolem. To ticho a klid jsou něco úžasného. Eren měl pravdu, odpočinek od ruchu města je skvělý...

Najednou se přede mnou objeví menší lesní jezírko. Jeho hladina je průzračná, ne znečištěná, jako ve městech. Po straně jezírka je krmelec, který už toho určitě zažil spoustu, přesto ale stále hrdě stojí a rozdává zvířatům seno a sůl. Tráva kolem jezírka je světlounce zelená, místy se volně vytratí a nahradí ji příjemně a pohodlně vypadající mechové polštáře, přímo vybízející k odpočinku. Za nimi opět pokračují stromy, na kterých sedí ptáci, někteří pestře barevní, jiní pouze hnědí, jako by nám dokazovali, že nikdy nesmíme soudit knihu podle obalu, jelikož na barvách nezáleží. Píseň je píseň.

Pomalu, snad abych nenarušil krásu toho místa, sednu si na břeh k vodní hladině a jen tiše vnímám tu majestátnost a přesto nevinnost, která se tu vznáší vzduchem.

Všechny mé starosti jakoby v tuhle chvíli nebyli důležité.
Nic mne netíží. Ani on a mé chyby, ani má minulost a přítomnost. Dokonce ani Eren a jeho chování. V tuhle chvíli to není podstatné. V tuhle chvíli to tu není. Proč se tím tedy zabývat?

Probudí mne hulákání. Posadím se a mou pozornost okamžitě upoutá prázdné místo vedle mne. Není tu. Asi vstal dřív, než já.

Vylezu ze stanu a rozhlédnu se, odkud že ten hluk vlastně je.
Přímo uprostřed našeho tábořiště stojí, kdo jiný než Jean, účastník a zakladatel každého konfliktu a za doprovodu hlasitých nadávek se přetahuje o láhev alkoholu s Conniem, který na něj vříská, že ho pak nebude opilého tahat z řeky.

Chvíli je pozoruji, pak k nim ale přijde Mikasa a oba je propálí pohledem, po kterém toho na malou chvíli nechají, následně se sice začnou opět dohadovat, tentokrát ale tišeji. Myslím ale, že už jsou stejně všichni vzhůru, možná až na největšího spáče všech dob, Sashu.

Jeden jediný člověk mi tu ale chybí.
Dojdu se podívat k místu, kde jsme si udělali provizorní koupelnu- nic. Znovu do stanu-nic. K ohništi-nic. Co teď?
,,Armine?" Otočím se na blonďáka, který zrovna prochází kolem mne.
,,Neviděl jsi Leviho? Nikde tu není! Co když se mu něco stalo?!"
,,Erene, nešil, třeba jsi ho jen přehlédl." Řekne Armin klidně.
,,Určitě ne! Co když se mu něco stalo?" On pouze protočí očima.

V tuhle chvíli jsou všechny myšlenky týkající se potenciální dvojice Armin a Levi v tahu.

V tu chvíli k nám přijde Mikasa, která evidentně slyšela náš rozhovor. Jak by taky ne, když vyšiluju tak nejsem zrovna tichý, ale to asi nikdo.
,,Erene, klid. Čeho přesně se bojíš?" Zeptá se Mikasa a já musím uznat, že je to dotaz vskutku rozumný.
,,Myslíš, že ti ho sežral medvěd? Nebo že přišli únosci a rozhodli se unést zrovna Leviho?" Zeptá se a já v jejích slovech slyším tu absolutní absurdnost, kterou se mi snaží ukázat.
,,Mikasa má pravdu, Erene. Někde tu bude, co když šel na záchod? Ve škole jsi vždycky tak rozumný, přemýšlíš. Ano, chápu, že ti na něm záleží, ale nemůžeš kvůli němu takhle šílet." Řekne rozumně Armin a já poraženě přikývnu.
,,Máte pravdu." Uznám, přesto mi ale v hlavě koluje jisté neurčité varování. Co když...?

______

Pobíhám po táboře a mezi stany.
Už je to hodina! Už hodinu je pryč! Kruci, kde může být? Co když se ztratil? Sakra, sakra, sakra!
,,Erene, klid." Snaží se Armin.
,,Ale Armine, není normální na hodinu zmizet!"
,,To ne, ale určitě se najde. Třeba se šel jen projít." Zkouší to dál.
,,Jo Erene, nebo se s tebou ta tvoje prdelka prostě nechce vidět, nedivil bych se." Poznamená Jean a já ho propálím pohledem.
,,Sklapni koňský ksichte." Řeknu mu a on protočí očima, k pokračování se však nedostane, jelikož mu Marco zacpe dlaní ústa a omluvně se na mne usměje.

,,Já ho najdu!" Řeknu odhodlaně a chci vyrazit někam do lesa, zastaví mne však silné paže mé kamarádky.
,,Takhle ničeho nedocílíš." Řekne Mikasa.
,,Ale-" chci protestovat, jsem však přerušen.
,,Pomůžeme ti, ale musíme to vzít systematicky každý na jinou stranu a mít s sebou telefony, abychom si mohli říct, kdybychom ho našli. Také musí zůstat někdo tady, kdyby přišel sám." Doplní ji Armin s povzdechem a já souhlasně kývnu.

,,Máte poradu, spratci? Co řešíte?" Zeptám se s úšklebkem.
Na tom místě se úžasně četlo. Vrátil jsem se proto pro knihu, Eren v tu dobu ještě spal. Všichni ještě spali. Byl tam krásný klid, začetl jsem se a zapomněl na čas. Ne že by mě to nějak trápilo, přesto jsem sem ale šel svižněji, ovšem to, co jsem teď slyšel, mě udivuje.

Ještě včera se mnou Eren nechtěl navázat ani oční kontakt. Jak to, že se najednou tak stará? Nechápu ho. I když, možná, že prostě nechtěl mít problém. Možná nechtěl mít na svědomí ztracenou osobu a tak teď tak vyšiloval. Jo, tím to asi bude.

,,Levi!" Vykřiknu úlevně.
,,Vidíš..." neodpustí si Armin tiše.
,,Kde jsi byl?" Zeptám se a okamžitě k němu přeběhnu, mám chuť ho obejmout, nechci ale pokoušet osud.

,,Byl jsem si číst. Kousek odtud je skvělé místo, byl tam úžasný klid a skvělá přírodní atmosféra vyzařující z každé části toho místa, bylo to skvělé." Povím lehce zasněně.
,,Proč tu tak šílíš?" Zeptám se potom a pozvednu jedno obočí.

,,Protože se o tebe bál, Levi." Poznamená Armin a já mám chuť ho přetrhnout. Co si teď bude Levi myslet?

Lehce se usměji, jelikož jinak to prostě nejde.
,,Nemusels." Řeknu jemně a on se poté také usměje, zářivě a v jeho očích se zablýská.

...

Já normálně přijdu z venku a říkám si:
nezapomněl jsem na nic? To je zvláštní, mám pocit, že jsem něco neudělal... A sakra!
Takže tolik k důvodu, proč je tu nová kapitola později než obvykle.🤦‍♂️😂