Po Mafii 2

Kapitola 1. Lucie: Ve vzpomínkách

Detektiv: Ok, to mě mrzí... Ale nebojte, ten kdo to udělal jsme včera šli po krku. Bohužel se nám ho nepodařilo dopadnout, protože před jeho domem došlo k přestřelce a přežil to jen jeden z policistů. Ale budeme po něm pátrat dál.

Lucie: Dobře nebudu už dál zdržovat ve vaší práci, ale bych vás o něco poprosit až ho chytíte?

Detektiv: Ano?

Lucie: Chtěla bych se ho zeptat na pár otázek.

Detektiv: Pokusím se udělat všechno, co bude v mých silách. Ale do té doby vaše máma chce aby jste se přestěhovala na bezpečnější místo, kde nad váma sice nebudeme mít kontrolu, ale kriminalita tam je naprosto nulová.

Lucie: Přestěhovat? Kam? Už si zase budu muset zvykat na nový místo, lidi a školu.

Detektiv: Do Lazy city. Vzhledem k vaší studii na škole, jsme vám zajistili i práci. Pracovala byste jako zdravotní sestra.

Lucie: To je sice skvělé. Budu mít uplatnění. Děkuji, ale co máma?

V tuto chvíli přijíždí doktor, který se jde podívat na Sáru.

Doktor: Tak, kde je naše pacientka?

Detektiv: Tady Lucie vás k ní zavede.

Lucka sebou cukne a pak to odsouhlasí.

Detektiv: Pak budeme v našem rozhovoru pokračovat.

Doktor: Co má vaše máma za problém?

Lucie: Přitížilo se jí. Posledních pár dní to měla těžké. Trochu chrchle a motá se jí trochu hlava.

Doktor: Dobrá, uvidím co se dá dělat. Kdyby její stav horší tak...

Lucie: Udělejte všechno, co bude ve vašich silách. Ať už je to cokoli.

Doktor: Dobře, dobře.

Dojdou k Sáře a doktor se na ni podívá a řekne.

Doktor: Dobrý den, jsem váš ošetřovatel a budu se o vás starat jak nejlíp dokážu.

Sára: Dobře.

Lucie: Mami prý mě chceš poslat do Lazy city.

Sára: Si šikovná po otci. Chytrá a vím, že se o sebe umíš postarat.

Lucie: Fajn. Doufám, že ti bude líp. Budu se za tebe modlit dnem i nocí.

Sára se usmívá, ale je už lehce unavená a jde si lehnout.

Lucie jde s mámou do její postele. Sára, jen co dolehne, usne. Lucie ji přikryje dekou, políbí ji na tvář a nechává ji samotnou s doktorem. Jde k detektivovi, který se zrovna baví s Anninou mámou.

Detektiv: ... Všechno bude v pořádku, jen nám dejte chvíli čas, než prošetříme místo činu. Pak se budete moc zas vrátit.

Annina máma: Dobře. Mezitím si pronajmeme nějaký hotel...

Lucie jim skočí do řeči: A nebo můžete zůstat se Sárou. Až by se jí udělalo líp, aby nebyla tolik sama.

Annina máma: Rádi bychom, ale my potřebujem osobní prostor, kvůli práci.

Lucie: Aha, jasně. Rozumím.

Detektiv: Navíc teď by vám to policie stejně nedovolila. Musí to být izolovaný prostor.

Annina máma: Takže ani návštěvy?

Detektiv: To by se dalo myslím zařídit, ale jen za určitých opatření. A teď pokud mě omluvíte musím si vyřídit něco s Lucií.

Annina máma: Dobře, nebudu rušit.

Lucie: Ano?

Detektiv: Vzhledem k tomu, že odjedete z města, můžete mi říct otázky, které rovnou...

Lucie: Oh, ano jistě. Zaprvé, proč to udělal. A za druhé, jaký z toho měl pocit.

Detektiv: Hmm. No dobře. Jestli se nám podaří ho chytit živého.

Lucie: Budu vám moc vděčná.

Detektiv: Jinak ohledně odjezdu odjíždíte zítra. Dáme vám čas na přípravu a rozloučení. Pak vás policajti odvezou na nádraží, kde nastoupíte na vlak a zbytek vám řeknou už oni.

Lucie domluví a odchází se všemi rozloučit a další ráno ji policie odváží do Lazy City.