In the land of monsters [TWD-CZ]

29.

Denise mi ránu opět vyčistila desinfekcí a dva stehy znovu zašila.

„Oni ho tam vážně nechali?"
„Jo, prostě utekli a Nicholas potom utekl z auta někam do lesa"

„A Daryl je v pořádku? Když tak ho pošli za mnou..."
„Nevím, nemluvila jsem s ním"
Pomalým krokem jsem vyšla z ordinace, Denise mě šla doprovodit. Držela se mnou krok, opatrně našlapovat a nedělat prudké pohyby, nakázala mi doktorka.

„Děkuju, za všechno"
„Nemáš zač, kdyby něco, víš kde budu. Za dva dny se stavím na kontrolu"

**

Následující dny uběhly jako voda. Aspoň jsem se pomalu zapojovala s pomocí. Seděla jsem na stráži a sledovala okolí. Čím dál častěji vyjížděli průzkumníci pro zásoby, mezi nimi byl i Daryl, který nejčastěji jezdil s Abrahamem, Glennem, Carol, Maggie nebo Rickem. Carl, Rickův syn, býval se mnou na hlídce, tuším že mě měl hlídat aby se mi něco nestalo. Nebavilo mě stále ležet v posteli a nic nedělat, tak mi Rick dal tu nejnudnější práci.

„Jak to vypadá? Je to dobrý?" zeptala jsem se doktorky, při vytahování stehů.

„Jo, skvěle se to zahojilo. Zůstane ti menší jizva, ale jinak je vše v pořádku"
„Super, konečně budu moct vyrazit ven"
„Hlavně buď opartná"
„Neboj, přece jsem se učila od toho nejlepšího" zasmála jsem se a Denise se mnou.

„Má tě rád"
Zasmála jsem se jejímu postřehu. „Dokazuje to zvláštním způsobem"
„Celou dobu co si byla v bezvědomí seděl u tebe, držel za ruku a hlídal tě. Dej mu čas"
„Ráda bych si s ním promluvila, ale vyhýbá se mi jak nejlíp umí"

„To ti neporadím, ty ho znáš líp než kdokoliv jiný z tudma. Není moc společenský, proto si k němu musíš najít svou vlastní cestu"

Kývla jsem, za tu dobu co mě léčí jsme se skamarádili. Dobře se s ní povídalo a já měla jistotu, že si to nechá pro sebe. Trochu mi připomínala Ashley.

Procházela jsem se ulicemi Alexandrie a snažila se narazit na nějakou známou tvář, z dálky na mě mával Rick, který se bavil s Carlem.

„Ahoj"
„Ahoj Mio, je ti líp?"
„Jo nic mi není, stehy jsou venku, klidně můžu jet s ostatními pro zásoby"
„Jsi si jistá?"
„Jo, prosím už dlouho jsem nebyla venku a já se fakt nudím"
„No, zítra nad ránem odjíždí 4-členná posádka a delší výlet"
„Beru, máš tam volný místo?"
„Zkus poprosit Glenna jestli ti ho uvolní. Budou pryč pár dní, jen cesta trvá 4 hodiny"
„Nevadí, zajdu za ním a poprosím ho, díky"
Sakra, kde mám asi tak najít Glenna! „Ehm.. Ricku? Kde bydlí Glenn?"

„Za zatáčkou třetí dům nalevo"
Kývla jsem a vydala se podle instrukcí.

Venku seděla Maggie a něco si četla.

„Ahoj Maggie. Je tu Glenn?"
„Jo, pojď dovnitř"
„Glenne?"zavolala.
„Ano, zlato?"

Glenn vyšel s ručníkem kolem pasu, s vlasů mu padali malé kapky vody.

„Ježiši!"řekl.

Otočila jsem se a zasmála nahlas společně s Maggie.

„Hned jsem dole!" zakřičel a zmizel v pokoji.

„Ano, Mio?" došel tentokrát oblečený.

„Chci tě o něco poprosit"
Zvědavě naklonil hlavu. „Ráda bych jela na zítřejší výpravu"
„A?"
„Místo tebe, ovšem jen pokud s tím nemáš problém. Jestli chceš jet, tak bych jela příště"
„Můžeš jet místo mě. Aspoň si s Maggie uděláme krásný večer"
Zaculil se na svou partnerku a pohladil ji po stehně.

„Dobře, díky máš to u mě"
Zvedla jsem se z pohovky a pomalým krokem vyšla zpět domů sbalit si věci.

„Ahoj"
„Ahoj"
Odpověděl překvapeně Daryl.

„Můžu s tebou mluvit?"
„Nemám čas, za pár hodin jedu na výpravu. Pár dní budu pryč"
„Fajn. Tak se uvidíme za pár hodin u auta" probudila jsem v něm zvědavost, což byl můj cíl.

„Cože?" přešla jsem do kuchyně něco málo zakousnout.

„Slyšel si dobře. Jedu taky, místo Glenna"
„Zase budeš vyřvávat na celé okolí?"
„Proč se mi vyhýbáš?"
Odebral se k sobě do pokoje. Tělem mi projet vztek a já chtěla odpovědi. Rozběhla jsem se za ním a rozrazila dveře, které po sobě zavřel.

„Co ti zas kurva je? Co jsem udělala tak hroznýho, že se mi vyhýbáš?"
Chodil po pokoji a hleděl do země. „Chci jenom odpovědi, nic víc"
„Myslíš, že je normální abys přijela na místo které je zamořené a začala křičet z plných plic, ještě když si byla zraněná? Ohrozila si i ostatní!"
„Jela jsem tam pro tebe! Chtěla jsem se ujistit, že si na živu a pomoct ti!"
„Zvládnul bych to sám! Nemusela ses obtěžovat!"zvýšil hlas a přešel ke mně.

„Ty by ses pro mě taky vrátil! Nevím o co ti jde, měla jsem plán!"strčila jsem do něj.

„Jo? Plán? Nechat se zabít? Fakt skvělý plán!"

„Prostý děkuju by stačilo, ale to ty neumíš! Všichni jsme to zvládli, Nicholas nikomu chybět nebude, pravděpodobně je teď stejně mrtvý a my získali domov, všichni si tady pomáhají a jsou rádi, že mají někoho na kom jim záleží, ale ty si až moc zahleděný do sebe abys to viděl!"

Už to nebyl vztek co mě ovládal, přímo jsem zuřila. Chtěla jsem rozbít vše, co by se mi jen dostalo pod ruky, asi to později i udělám.

Odešla jsem k sobě a nechala ho stát na místě. Teď jsem po pokoji chodila já a snažila se dostat můj vztek pod kontrolu.

Po pár minutých se rozletěly dveře a v nich stál Daryl, došel ke mně a udělal něco co bych od něj nečekala, přitáhl si mě k sobě a políbil. Potom se odtáhl a bez jediného slova odešel. Já zůstala stát na místě a snažila se pochopit, co se právě stalo. Byla jsem zmatená víc, než kdy předtím.