In the land of monsters [TWD-CZ]

28.

„Děkuju"
„Není zač. Zachránili jste mi život v tom pekle, teď chci pomoct já"
„Je mi líto, to s tvou přítelkyní"
„Díky. Už to tolik nebolí, ale stále na ni vzpomínám"
„Jak ses vlastně z tama dostal?"

„Po tom co jsem chytil toho, co zabil Rositu jsem našel zbytek skupiny a společně se prostříleli mezi chodcemi, pak jsme utekli do lesa dost daleko od hordy"
„Co si s ním udělal, když si ho chytil?"
„Fakt to chceš vědět?"
Ne nechtěla, i přesto jsem kývla na souhlas.

„Potřebuju nabrat inspiraci" otočila jsem se na Nicholase, který na mě vyděšeně zíral.

„Zlomil mu nohu a nechal napospas chodcům. Zastřelení mi přišlo až moc rychlý"
„Zasloužil si to"

Dál jsme nemluvili, věřila jsem že Daryl je naživu. Musí být.

Místo bylo vážně plné chodců, ovšem ne tolik co tvrdil Nicholas.

„Lhal si nám... překvapivě"
„Bylo jich více, asi je zaujalo něco jinýho!"
Zasmála jsem se jeho další trapné lži.

„ Byli jste na to tři! Všichni ozbrojeni, zvládli byste to levou zadní!..Toto je ten obchod?"

Kývl. Bylo tu tak 10-15 chodců.

„Mám nápad, jděte zpátky k autu. Odlákejte jejich pozornost a já se dostanu do toho obchodu"
„Jak víš, že tam stále je. Co když se dostal ven a schoval se jinde. Nesmíme ztrácet čas"řekl Abe.

„Fajn, připrav si zbraň. Budu jí potřebovat na odlákání pozornosti"
„Co? Jak to myslíš?"

Vyběhla jsem z úkrytu na ulici plnou chodců.

„Daryle!!"
„Si normální?! Přilákáš je přímo k nám!"

Usmála jsem se a vytáhla zbraň, totéž udělal i Abraham a začal střílet mrtváky.

„Okamžitě nám pomož nebo jedna kulka skončí v tobě!"
Nicholas odjistil zbraň a nakonec nám pomohl. Daryl vyběhl z malé uličky a pomohl nám zneškodnit ten zbytek, co zbyl.

Mezitím se ostatní mrtváci probojovali skrz dveře ven z ostatních domů, začali nás obkličovat.

„Musíme jít!" zakřičel Abraham a rozběhl se k autu. Bezpečně jsme všichni čtyři seděli v autě a jeli zpět do Alexandrie. Domů.

„Ty zasraný hajzle! Nechali jsme mě tam!" zakřičel Daryl na Nicholase a začal ho pěstmi bít. Abraham zprudka zabrzdil a vytáhl rozzuřeného Daryla ven. Ten sráč vylezl z auta a utíkal pryč. Nechala jsem ho jít, mezitím co Abe držel Daryla.

„Ať si jde, stejně zemře"

Nasedla jsem zpět do auta a po krátké debatě s Abrahamem, jak bude Rick naštvaný jsem usnula.

Probudilo mě až vrzání brány našeho domova.

„Tak povídej" vyzval mě Rick.

„Nepočká to prosím, není mi nějak dobře"
„Tvoje tričko..."
„Co?"odtáhla jsem si bundu a uviděla krev. „Sakra, asi mi praskly stehy"
„Pojď. Pomůžu ti na ošetřovnu"

Abraham mě podepřel a pomalým krokem jsme šli za Denise, od té doby co tu jsme jsem se stala nejčastějším návštěvníkem, asi bych si mohla u ní vyřídit nějakou slevovou kartu..