4.

355 21 1
                                    


Mia v klidu spala a najednou uslyšela velkou ránu a hluk. Podle pohledu do okna byla noc. Nevěnovala tomu pozornost, jen ležela a čekala, až usne. Po několika minutách opět upadla do říše snů. Někdo rozrazil dveře do místnosti. Rychle vstala a podívala se na útočníka. Srdce jí divoce bušilo.

„Vstávej!"
„Proč?"
„Dělej!"

Vstala a postavila se naproti muži.

„Poslouchej. Jestli chceš přežít tak dělej přesně to, co ti řeknu. Rozumíš?"
„Co se děje?"
„Tak rozumíš? Musíš mi věřit, chápu že se bojíš nemáš důvod mi věřit po tom všem, co se ti stalo, ale já se k tobě choval hezky" řekl modrooký muž.

„Dobře. Chápu"
„Můžu já věřit tobě?"
Kývla.

„Tak pojď za mnou" Muž ji podal lovecký nůž a s namířenou pistolí šel ke dveřím. Byla to větší budova než si představovala. Na obou stranách byli vysoké a tlusté sloupy. Žduchl do ní aby se schovala za sloup. Stoupl si těsně za ní, namířil a střelil.

„Pojď"
„Co to děláš? Jak se jmenuješ?"
„Mike a chci ti pomoct. Venku se dějí strašné věci, nechci žádné peníze, protože ztratili hodnotu, každý chce jen jedno. Přežít"

„Jaké strašné věci?"
„Uvidíš sama"
Mike vyšel dopředu a Mia za ním. Rozhlédla se a uviděla muže ležet na zemi, asi Robb pomyslela si.

Slyšela další ránu, tentokrát spadl na zem Mike. Schovala se za sloup a modlila se aby ji neviděli. Slyšela těžké boty, jak míří k tělu. Spatřila jeho stín, skláněl se nad Mikovým tělem. Silněji stiskla nůž a vyšla. Nechtěla se už dále schovávat. Muž se narovnal, ale nestihl namířit zbraní. Mia mu vší silou vrazila nůž do břicha. Muž padl na kolena a pak na zem kousek od Mika.

Dívka se sklonila k Mikovi a zakryla rukou střelnou ránu na břichu.

„Běž" řekl.

„Nejdu. Pomůžu ti"
„Máš asi 20 minut, než se vzbudí, musíš utéct!"
„Vzbudí?"
„Ven si ten nůž z něj, zbraň a náboje mají v kapsách u riflí"
„Nechápu to, jak si to myslel že..."
„Uteč! Venku je zmatek, však sama uvidíš. Dávej si pozor. Neváhej a braň se!"
„Co?"
„Běž! Utíkej! Neohlížej se a nechoď do měst, zkus jít lesem nebo na okraji silnice, buď opatrná"

„Děkuju, Miku"

Vzala jeho zbraň a přesunula se k mrtvému Robbovi a prošacovala ho. Měl u sebe pár bankovek, zapalovač, mobil a pár nábojů. Potom šla k dalšímu muži, kterého zastřelil Mike. V rohu místnosti ležel její batohu. Rychle ho popadla a utíkala pryč. Dveře naštěstí byli odemčené. Rozhlédla se kolem a utíkala pryč. Po pár minutách se zastavila, aby si odpočinula a podívala se, zda neuvidí silnici. Uslyšela za sebou pomalé kroky, otočila se a něco viděla mezi stromy. Postava v otrhaném oblečení a celá od krve, zpozorněla a vydala se pryč.


Neváhala a utíkala dál, neohlížela se, jen utíkala a utíkala. Doběhla k silnici. Poznávala krajinu kolem, sem chodívala s Ashley na procházky. Byla asi 15 minut od města. Strach z toho co by mohla spatřit jí bránil se otočit. Byla si jistá, že ví přesně co jsem viděla. Ale nechtěla si to připustit. Přešla silnici a skočila do příkopu. Vytáhla si z batohu zbraň a nůž. Kdysi chodila s klukem, který měl zálibu ve zbraních a střílení na střelnici. Vysunula zásobník a dala do něj 5 nábojů, zbraň zajistila a dala za pas. Nůž vzala do ruky a opatrně vyšla na silnici. Nikde nikdo. Na cestě bylo přesně to, co potřebovala najít. Opatrně procházela cestou, která vedla menším lesem a dále pak do města. Když uviděla první barák, byla radostí bez sebe. Rychle se přesunula za velký plot a sledovala okolí. Pár jedinců se pohybovalo po ulici a u domů.

In the land of monsters [TWD-CZ]Where stories live. Discover now