In the land of monsters [TWD-CZ]

13.

„Kurva!"

Před námi ležel přes celou cestu spadnutý strom.

„No skvělý, co teď?"
„Musíme jít pěšky"
„On je zraněný"
„Máš nějaký léky?"
„Jo"
„Tak mu dej něco proti bolesti a jdeme"

„Pokusím se vás nezdržovat" ozval se zezadu James.

„To doufám" odpověděl Daryl a vzal si svou tašku.

Já vzala na záda svůj a Jamesův batoh.

Daryl podepíral Jamese a já šla kousek za nimi uzavřená v myšlenkách. Možná je Daryl na mě naštvaný, kdybych byla opatrnější možná bychom ještě dnes měli kde spát.

„Jdeme do lesa?"
„Je to bezpečnější než se držet u cesty"

Šla jsem podle těch dvou, já to tady neznala ale Daryl asi věděl co dělá.

„Kam to vůbec jdeme?" zeptala jsem se unaveně.

„Co nejvíc hlouběji do lesa, na noc se tady utáboříme"
„Uprostřed lesa? Nebudeme moc na ráně?"
„Budeme hlídkovat"

Vůbec se mi to nelíbilo. Spát někde uprostřed divočiny, ale neměli jsme moc na výběr.

Došli jsme na místo, které se asi Darylovi líbilo, protože zastavil a opřel Jamese o strom.

„Jdu na lov, ty ho zatím ošetři a pak nasbírej dřevo"

Hodil po mě obvaz a bez dalšího slova odešel. Připadala jsem si jako jeho služka, byl náladový, to jsem už pochopila, ale nechápala jsem jeho chování vůči mě.

„Je zvláštní..." pronesl James.

„Jo to je"

Sundala jsem Jamesovi botu a prohlédla si opuchlý kotník. Podala jsem mu láhev vody a další oblbováky proti bolesti. Kotník zavázala a řekla mu, ať ho nechá v klidu. James seděl se zbraní v ruce a já chodila blízko něho a sbírala suché dřevo, Stále jsem ho měla na očích, kdyby se zase něco posralo, ať mu můžu pomoct. Daryl byl kdoví, jak daleko.

Dříví jsem hodila na zem a sedla si vedle Jamese.

„Co kdyby ses prospala. Budu hlídat kdyby něco tak tě vzbudím, nespala si celou noc"
„Jsem v pohodě"
„Myslím to vážně, prospi se na chvíli. Potřebuješ to"
„Tak jo, ale pak mě vzbuď"

Nebylo to moc příjemné, nechávat Jamese při jeho stavu takhle na pospas, ale měl pravdu. Byla jsem unavená a potřebovala se vyspat na noční hlídku, kterou budu muset zvládnout sama s Darylem, pokud se na nás nevykašlal a neodešel.

Z bezesnového spánku mě vzbudila vůně masa. Otevřela jsem oči a rozhlédla se.

„Zrovna jsme tě chtěli vzbudit. Jídlo je připravené" usmál se James.
„Co to je?"
„První ochutnej" Nechutnalo to špatně.

„Je to dobré. Králík?"
„Veverka" odpověděl Daryl. Bohužel ulovil jen jednu, nevadí, aspoň něco málo jsme snědli. Konzervy musíme nechat na horší časy.

„Plechovky?" můj zrak spočinul na konzervách a plechovkách, které visely na provázku okolo nás.

„Když do toho někdo narazí, třeba chodec tak to uslyšíme"
„Chytré" usmála jsem se na Daryla, ten si mě změřil pohledem a dál se věnoval své večeři. Shodli jsme se, že James hlídkovat nebude. Musí nabrat sílu, aby mohl zítra pokračovat.

„Beru si první hlídku, ráno za svítání zase vyrazíme"

Daryl nečekal ani na souhlas, opřel se o strom a pozoroval okolí. Já si lehla vedle Jamese a snažila se usnout, nepodařilo se.

Daryl stále udržoval oheň a bezmyšlenkovitě házel dřevo za dřevem do plamenů.

„Ahoj"
„Ahoj, proč nespíš?"
„Nejde to, pořád se budím, teda když se mi podaří usnout"
„Hm"

„Musíme najít nějaký úkryt, aspoň na pár dní. Ten kotník se mi vážně nelíbí"
„Něco vymyslíme"
„Víš, doufám že svého bratra najdeš. Já tam někde venku mám mámu a nejlepší kamarádku, vím že není skoro žádná šance, že je uvidím znovu, ale pořád v to doufám"
„Ty si s nimi nebyla, než to všechno začalo?"
„No...ne, byla jsem unesena a dozvěděla jsem se co se děje, až všichni byli pryč nebo mrtvý"

„Unesená?"
„Moje mamka pracovala pro jednu významnou firmu, otce jsem nikdy neviděla tak nevím kde dělal, ale ti únosci měli informace o celé mé rodině. Chtěli výkupné, jak se začala ta infekce rozšiřovat tak jeden z nich mi pomohl utéct a pak jsem našla Jamese, od té doby se chráníme a snažíme přežít"

„Po vypuknutí tady toho měla být skupinka přeživších v Atlantě, asi jsme tam dorazili pozdě. Nikdo tam nebyl, jen stopy po stanech a autech, asi měli naspěch"
„Možná je přepadli mrtváci"

„Možná"