Lék Na Duši

394 23 0
                                    


Klidně jsem odpočívala a v rukách jsem měla misku s lektvarem. Feris měla v jedné ruce svíčku a druhou ruku mi přikládala k čelu. Nedokázala jsem pozřít jediné sousto, a když jsem něco snědla, vydávila jsem to a bolelo mně břicho. Dívala jsem se přes přivřené oči na Feris.

„Horečka by se měla dát na ústup, bohužel tomu tak není." Oznámila mi starostlivě Feris. „Řekni mi, čím se trápíš. Vidím ti to na očích vždy, když tě ošetřuji a vůbec se mi to nelíbí." Řekla Feris, vzala mi z rukou misku a dala ji na stůl. Potom si ke mně přisedla. Na chvíli jsem přivřela oči a povzdechla si. „Dělám si starosti, protože mi Lambert řekl, že jsem údajně viděla zemřít bratra, ale já si to nepamatuji. Je to pravda? Zabili Edmonda?" Zeptala jsem se Feris a cítila jsem na tváři slzy. Feris se na mně pousmála, zavrtěla hlavou a utřela mi slzy. „Nepřekvapuje mně, že tě takhle Lambert děsil. Ve skutečnosti Edmonda propustili pod podmínkou, že přinese zprávy ze zámku nejpozději do týdne. Zbývají mu ještě dva dny. Určitě by se takhle nezdržoval, kdyby to nebylo nutné. Nemyslíš si Charlott?" Odpověděla mi Feris a mně spadl kámen ze srdce. Zhluboka jsem se nadechla, i když to pro mne bylo těžké. Léčitelka mi přiložila zpět na čelo obklad.

„Je ale ještě něco, co tě trápí. Je to tak?" Zeptala se mně a zpět si ke mně přisedla. S menšími problémy jsem přikývla. „Neboj se a řekni mi, co tě trápí. Vím, že je pro všechny těžké říct to nahlas." Řekla Feris klidným hlasem a jemně se pousmála. Prohlédla jsem si Ferisinu tvář a usoudila, že mi chce pomoct.

„Den potom, co byli osvobozeni Alex a Jan, jsem ráno mluvila s Alexem. Řekl mi, že prozradil něco, čím mohou Michaela vydírat. Chtěl mi ještě něco říct, ale pak se zarazil a neřekl nic k tomu. A potom, jak mně Adrian propouštěl, tak se zdravil s Alexem a řekl větu, která mi nedá spát. Nedivím se tvému kamarádovi, že má pro ni slabost." Řekla jsem a Feris jakoby zkameněl obličej. Neměla slov a jen se na mě mlčky dívala. Po chvíli se Feris zvedla z postele a šla ke dveřím.

„Zůstaň klidně ležet. Musím se nadechnout čerstvého vzduchu." Odůvodnila to Feris, odložila svíčku na stůl a odešla. Zavřela jsem oči a klidně oddychovala. Byla jsem ráda, že jsem to všechno řekla nahlas. Jakoby se mi uvolnily plíce a mohla jsem dýchat naplno.  

Charlott Mirqestri - V NejistotěTahanan ng mga kuwento. Tumuklas ngayon