Next Door |One Direction cz|

-part 51 2/2-

Tak jo! Dnes neobvykle brzy vám přidávám další kapitolu!!! :D minulý díl byl velmi úspěšný a moc děkuji za všechny komenty!!! :D jak to tak vypadá, Liam vyhrál na plné čáře, ale jestli čekáte, že to bude tak jednoduché, tak se mýlíte! :D 

Výhled z venkovní terasy byl naprosto dokonalý. Na blankytně modré obloze se rýsovaly zasněžené vrcholky Alp, zatímco sluníčko se rozhodlo vybojovat si nadvládu a dopřát nám přísun vitamínu D. 

Bylo krátce po jedenácté a já teprve snídala, skrývající svoji tvář za slunečními brýlemi, plně ponořená do čtení nejnovějších bulvárních plátků, které mě posledních pár týdnů ač nepravdivě informovaly o dění kolem kluků.  

"Nechápu, proč to čteš?" Zamručela rozespalá Sophie a nasypala si do misky s mlékem hrst cereálií. "Ráda se občas zasměju." Pokrčila jsem rameny. "A tyhle jejich domněnky rozhodně k smíchu jsou, poslouchej: Zayn Malik se společně se svojí snoubenkou Perrie Edwards rozhodl, uspořádat svoji svatbu v New Yorské Zoo. Pár ji navštívil během svého krátkého volna a místo si na první pohled zamiloval." Vzhlédla jsem od obsáhlého článku a věnovala Sophii významný pohled. "Tak zoologická? Páni." Hvízdla jsem a ušklíbla se. "Sen každé nevěsty." Podotkla jsem a natáhla se pro talíř s míchanými vajíčky. 

"Andy?" Věnovala jsem Sophii zvídavý pohled a čekala, s čím přijde tentokrát. "Víš o tom, že se jednou budeš muset vrátit domů." Povzdechla jsem a neochotně přikývla. "Vím, ale snažím se to oddálit, jak jen to jde." Zazubila se. "Všimla jsem si, ale nemyslíš, že už je nejvyšší čas, přestat utíkat a postavit se svým problémům?" Zaúpěla jsem a s hlasitým cinknutím odložila vidličku. "Nemůžu, ne teď!" Namítla jsem. "Kvůli Zaynově svatbě?" Hádala. "Možná." Připustila jsem. "Musíš se s tím smířit." Můj pohled by v tu chvíli mohl klidně zabíjet. "Cože?! Je mi to jedno! Ať se klidně ožení, nezajímá mě!" Zavrtěla hlavu. "Takhle jsem to nemyslela. Musíš se smířit sama se sebou. Přijmout svoji minulost, všechny rány, které ti život uštědřil a všechny zrady, kterých se na tobě tví nejbližší dopustili." Proč to znělo tak skutečně? Tak pravdivě? "Nevím jak." Zamumlala jsem. Bylo toho tolik.  

Můj útěk od Mikea jakoby odstartoval slet událostí, které mě srazily k zemi. Poznala jsem kluky, zamilovala se a byla od své lásky odtržena, kvůli slabosti a závisti člověka, kterému jsem věřila. Když už jsem přestala věřit, doufat, objevil se on a zachránil mě. Dříve tu pro mě vždycky byl, vždycky mi pomohl, vyslechl mě a když jsme konečně mohli být šťastní, utekl. Proč? Bál se toho, jak se náš vztah řítil k zemi kvůli povídačkám a závisti druhých? Nebo snad váhal, má-li cenu pokračovat?  

Když jsem byla ztracená, objevil se Zayn, jeden druhého jsme potřebovali a najednou zjistili, že jsme si tolik podobní. Jenže pro něj bylo jednodušší, bezpečnější, vrátit se ke vztahu, ve kterém trpěl, než aby začal od začátku. A Dean? Den byl můj způsob, jak zapomenout a jednou by se možná mohl stát i přítelem, ale ani on mi nezůstal. Jak jsem se s tímhle vším měla smířit, jak to přijmout, vyrovnat se s tím?  

"Chápu, že máš strach, ale nebudeš na to přeci sama." Nadzvedla jsem obočí. "Nebudu?" Věnovala mi úsměv. "Jasně že ne, jsme kamarádky! Budu s tebou." Zamračila jsem se. "Ne, my nejsme kamarádky." Namítla jsem. "Ale ano, jsme." Nesouhlasila Soph. "Chápeš, že jsem ti přebrala kluka, kterého už bůh ví jak dlouho miluješ?" Protočila oči. "To je dávno za mnou a tebe jsem si oblíbila, začínám chápat, proč si tě Liam vybral." "Jestli se tohle téma opět zvrhne k tématu já, Liam a naše "dokonalá" love story, tak přísahám, že ti ublížím." Povytáhla obočí. "Lžičkou?" Kývla k čajové lžičce, kterou jsem na ní výhružně mířila. "Proč ne?" Ušklíbla se a dál raději mlčela, přesto jsem stále dokola slyšela její slova, musíš přestat utíkat. 

"Udělám to." Vzhlédla. "Co máš na mysli?" Věnovala mi nechápavý pohled. "Začnu od začátku, vrátím se tam, kde to začalo."  

Tak, kdepak to začalo, kam se Andy vrátí?