Next Door |One Direction cz|

-part 48-

Za prvé, omlouvám se za šíleně krátkou, hroznou kapitolu :(

Za druhé, omlouvám se, že občas je to psané divně, míchají se mi dva časy, protože jsem právě začala psát novou povídku a ta je psaná jinak, nevím co stím, asi brzy zešílím -_- snažila jsem se opravit, co šlo, ale občas to tam zkrátka vlezlo a nešlo ven, omlouvám se a doufám, že se to bude dát číst :(

Jediný důvod, proč jsem zůstala v LA, byl Dean. Jenže Dean byl pryč, nastal nejvyšší čas odejít. 

Pomalu jsem si začínala zvykat cestovat jen na lehko. S pohledem upřeným na tabuli příletů a odletů jsem stála uprostřed přeplněné, letištní haly pouze s jedinou sportovní taškou značky Nike, která se mi povalovala u nohou, a marně se snažila rozhodnout, kam bych měla utéci tentokrát.   

"Navrhoval bych Sydney." Nechápavě jsem se otočila na muže, stojícího vedle mě a povytáhla obočí.  

Znala jsem ten hlas, ale v tu chvíli k němu nedokázala přiřadit ničí tvář.  

"Co prosím?" Otočil ke mně hlavu a stáhl si pletenou čapku víc do tváře, až téměř k horním obroučkům tmavých, Ray-Ban brýlí. "Sydney, Austrálie, to neznáš?" Ani se nesnažil skrývat své pobavení, způsobené mým zmateným výrazem.  

"Nialle?" Zkusila jsem to váhavě. "Yeap baby?" Jeho ústa se roztáhly do širokého úsměvu, čímž odhalily řadu rovných, bílých zubů. "Co tu sakra děláš?!" Zvýšila jsem nepatrně hlas. Pokrčil rameny a odvrátil ode mě pohled. "Slyšel jsem o tobě pár nepěkných věcí." Začal a já vytušila potíže. Natáhla jsem se pro tašku, pevně ji uchopila za popruh, přehodila si ho přes rameno a hodlala odtamtud co nejrychleji vypadnout, ale zadrží mě další zakuklenec.  

"Zdravím." Během vteřiny jsem poznala Louise, zahaleného v kapuci. "Sáhneš na mě a přísahám, že tě praštím." Zvedl ruce a o krok odstoupil.  

"Promluvme si, bez násilí, prosím." Navrhl, čekající na moji odpověď. "Není o čem mluvit." Zavrčela jsme nepřátelsky. Protočil oči a zabořil ruce do kapes tmavých, upnutých džínsů.  

"Nemůžeme tě nechat jít." Zavrtěl hlavou. "Patříš k nám." Dodal Niall a zaujal pozici po Louisově pravici. Kdybych byla dost rychlá, povedlo by se mi zmizet v nedalekém hloučku turistů. "Na to ani nemysli." Upozornil mě Louis, jako by mi snad četl myšlenky.   

"Fajn..." Povzdechla jsem. "...tak co chcete?" Vyměnili si významný pohled. "Chceme, aby ses vrátila do Londýna a dala Liamovi druhou šanci." "To proto jsme mi vzali Deana?!" "Koho?" Zamračil se Louis. Došlo mi, že tohle byla očividně další Harryho sólo akce. "To je jedno, na tom už nesejde. Do Londýna se nevrátím, ne teď, ani v nejbližší době." "Liam tě ale nepodvedl!" Vyhrkl Niall zoufale. "Na tom nezáleží." Pronesla jsem bez emocí, pevně rozhodnuta udržet si svůj kamenný výraz. "Samozřejmě, že záleží." Nesouhlasil mračící se Louis. Nehodlala jsem se tam s nimi dohadovat, proto jsem raději zamířila k výdaji letenek. Pokoušeli se mě zadržet, marně. 

Uvelebila jsem se na pohodlné sedačce první třídy letu 227 směr New York a hodlala si do uší nasadit sluchátka, což mi nakonec nebylo umožněno. 

Sedadlo vedle mě obsadila vysoká, štíhlá brunetka, která mi byla z jakéhosi neznámého důvodu povědomá. Jako bych ji už někde viděla. Výraz v její tváři, který se objevil po té, co se naše pohledy setkaly, svědčil o tom, že jsem se nezmýlila.  

"Ahoj." Hlesla nervózně. Váhala jsem, mám-li odpovědět, ale mé slušné vychování mi nedovolilo ji ignorovat. "Ahoj." Pousmála se. "Ty nevíš, kdo jsem, že ne?" Povzdechla jsem a pokrčila rameny. "Promiň, ale ne." Přikývla. "Proč bys taky měla, že? To ty jsi tu slavná, ne já." Zaznělo v jejím hlase pohrdání, které urychleně skryla za dalším, nuceným úsměvem. "Jsem Sophie." Představila se a já ztuhla, netušíc, co odpovědět. 

"Nemusíš nic říkat, budu mluvit já. Nechci ti lhát, ano, snažila jsem se ti Liama ukrást, ale neuspěla jsem. On tě miluje, nechápu proč, ale je to tak. Nikdy by tě nepodvedl, pro něj si jediná, ta pravá, ta, kterou si vezme a bude s ní mít hromadu rozkošných dětiček. Nemám tě ráda, popravdě tě nesnáším, protože máš to, po čem toužím už několik let a nemůžu se zbavit pocitu, že Liamovi jen ubližuješ, ale očividně to tak není. Tak se přestaň chovat jako malá, uražená holčička, vzpamatuj se a vrať se k němu!"