Next Door |One Direction cz|

-part 24-

Další kapitolka je tu!!! :D Konec je stále v nedohlednu a jak to tak vidím, náš příběh se teprve rozjíždí! Jen doufám, že vás tahle povídka brzy neomrzí a nepřestanete ji číst :(

Chtěla bych tuto kapitolu někomu věnovat, ale zkrátka jsem se nemohla rozhodnout komu :O komentářu bylo tolik a všechny byly úžasné, jak si má člověk z něčeho tak dokonalého vybrat hm? To prostě nejde, proto kapitolu věnuji všem, kteří si dali tu práci a k part 23 mi napsali svůj názor, moc vám děkuji! :3 :D

Co ještě říct? :O NEXT DOOR se zatím úspěšně drží asi proto zatím absolutně neuvažuji o konci, ale jedno už vím a to konkrétně, jestli to dopadne dobře nebo špatně...tak co myslíte, jak jsem se rozhodla, a co by se líbilo vám? :O :D

Už dost okecávání, kapitolka je vaš takže ENJOY IT! :D

"Hlavně ne Nado's!" Vyjekli Zayn, Louis a Liam současně, zatímco já se jen pobaveně ušklíbla. "Ale proč ne?!" Rozhodil Niall zoufale rukama. "Protože tam skončíme vždycky!" Zamručel Zayn a převzal od Liama už třetí tašku s oblečením. Louis zatím podal usměvavé prodavačce svoji kreditní kartu, aby se taky neusmívala, když ji tu kluci nechali útratu v hodnotě téměř jednoho tisíce liber, načež se otočil k Niallovi. "Nemůžeme si pro jednou zajít někam jinam?" Zaprosil a Niall se nespokojeně zamračil. "Fajn!" Souhlasil neochotně a popadl dvě své tašky s oblečením, které se mu povalovaly u nohou. "Ale vybírám já!" Vyjednával. "Co kdybychom nechali rozhodnout dámu, hm?" Usmál se Lim, převzal mé tašky a jednou rukou mě objal kolem pasu. Samozřejmě až poté, co se ujistil, že nikde v blízkosti nejsou novináři, ani dotěrné fanynky. Letmo jsem se na Liama usmála a byla odměněna něžným polibkem. "No nejsou k sežrání?" Zacukroval Louis. Těžko říct, jestli to myslel vážně, nebo si z nás jen utahoval, každopádně mi to v tu chvíli bylo upřímně jedno. "Tak jo panstvo, brzděte jo? Ať se nám tu nesežerete a Andy, koukej vybrat nějakou pořádnou restauraci." Nabádal mě Zayn. "Co sushi?" Navrhla jsem a všichni souhlasně přikývli. 

Nákupy s kukama byly náročné a vyčerpávající. Představte si, že máte čtyři děti a každé z nich má rádo něco úplně jiného. Samozřejmě, že se občas shodnou, ale mají jiné představy o tom, co chtějí. Přesně takové to bylo s klukama. Niall chtěl do obchodu Nike, zatímco Louis nutně potřeboval do WestCoats a Liam zase do Obey. Po několika minutovém dohadování se mi je povedlo zklidnit a projít s nimi postupně všechny obchody, do kterých chtěli. Nákupy jsem zakončili pozdním obědem v sushi baru. Domů jsme se vrátili až na večer, unavení a utahaní s jediným přáním, zalézt si do postele příštích několik dní z ní nevylézt. Bohužel, pro mě a Liama bylo toto přání nesplnitelné, vzhledem k tomu, že jsme ráno příštího dne vyráželi do Wolverhamptonu. 

"Jsme doma!" ZakřičelNiall, jakmile překročil práh dveří od mého bytu v naději, že mu odpoví Harryho chraplavý hlas, ale nestalo se. "Kde do háje je?" Svraštil Louis obočí a zamířil do druhého bytu, následován Zaynem, zatímco Niall se pohodlně usadil na mé pohovce a sáhl po dálkovém ovládání od televize. "Měli bychom začít balit." Ozval se Liam, zouvající si vysoké tenisky. "Skončím si jen do sprchy a vrhnu se na to." Slíbila jsem mu a zamířila do ložnice. 

Z koupelny mě vytáhla až směsice dvou dohadujících se hlasů. S mokrými vlasy, oblečená jen ve volném triku jsem vykoukla ze svého pokoje a nejistě hádce naslouchala.  

"...to není tvoje věc!" Poznala jsem Harryho hlas. "Samozřejmě, že to je moje věc!" Nesouhlasil Louis. "Stalo se, nemůžeš Liama nenávidět za to, že se zamiloval." Nabádal ho, zatímco Harry se pobaveně rozesmál. "Nenávidět ho? To jsi na omylu, je mi to jedno." Zasyčel a cosi těžkého upustil na zem, dle tupé rány jsem to odhadovala na jakési zavazadlo. "Komu to nalháváš, mě, nebo sobě?" Uhodil na něj Louis. "Nemám ti k tomu co říct." Odsekl Harry a podle vzdalujících se kroků jsem usoudila, že odešel do bytu kluků.  

"V pořádku?" Vešla jsem do obýváku a můj pohled sklouzl na dvě sportovní tašky, ležící u dveří. "Samozřejmě." Přikývl Louis a donutil se k úsměvu. Povzdechla jsem a zavrtěla hlavou. "Promluvím si s ním." Nečekala jsem na Louisovo svolení a následovala Harryho do jeho ložnice.  

"Vypadni Louisi." Zavrčel, když zpozoroval přítomnost další osoby. "Vyřídím mu to." Přikývla jsem a nejistě přešlápla z nohy na nohu. "Harry, co se děje?" Zarazil se uprostřed pohybu, kdy do otevřené tašky házel kusy svého oblečení a otočil se ke mně. "Co by se dělo." Pokrčil rameny a jeho chladný výraz mi dával vědět, že starý Harry je pryč a od toho nového se úsměvu nedočkám. "Odcházíš?" "Jo." Hlesl a prudce zapnul zip tašky. "Kvůli mně a Liamovi?" Pohrdavě se ušklíbl. "Jo, jasně. Celý svět se točí jen kolem vás, že? Všechno, co se teď děje s vámi musí nějak souviset, co?!" Štěkl, až jsem sebou polekaně škubla. "Ne, tak jsem to nemyslela, já jen..." "Jen co?! Nebuď tak domýšlivá zlato, nejsi nijak výjimečná, takových jako ty jsou tisíce. Proč bych měl chtít zrovna tebe? Oh, vlastně, jeden důvod znám, bylas lehce k mání, dostupný zboží, chápeme?" Mohla jsem si namlouvat, že mi Harry svými slovy vůbec neublížil, ale opak byl pravdou. "Když jsem ti ukradená, proč tedy odcházíš?!" Prskla jsem, potlačující v sobě slzy. "Proč?" Uchechtl se. "Protože nehodám žít s lhářkou, podvodnicí a zrádcem." Pronesl krutě, pohled upřený do mých očí. "Nemám nejmenší tušení, o čem to mluvíš." Opětovala jsem jeho pohled a marně se snažila uklidnit svůj třesoucí se hlas. "Jo tak ty nemáš ponětí?" Zatvářil se překvapeně. "To je jenom další lež!" Jeho výraz ztvrdl. "Jsi odporná lhářka a doufám, že se to všichni co nejdřív dozvědí. Ty si nezasloužíš mít klidný život a už vůbec si nezasloužíš Liama. I když, jemu je tohle všechno asi jedno co? Nebude to tím, že je úplně stejný, jako ty?" Nadzvedl obočí a já už se neudržela, Liama do toho zatahovat neměl. Rozpřáhla jsem se a vrazila bych Harrymu ukázkovou facku, kdyby mě nezadržel. Surově mě uchopil za ruku a trhl směrem k sobě. Klopýtla jsem a skončila bych na Harrym, kdyby neustoupil a nepustil moji ruku, kvůli čemuž jsem se rozplácla na zemi a bolestivě se udeřila do spánku. "Jsi jen obyčejná, zbabělá kurva, doufám, že s tebou někdo co nejdřív vyjebe." Odfrkl si, popadl svoji tašku a opustil pokoj.  

Nemohl to vědět, jak by se to dozvěděl? Liam by mu to nikdy neřekl a nikdo jiný mé tajemství neznal. Omráčeně jsem vyklopýtala z Harryho ložnice a srazila se s Liamem. "Andy? Jsi v pořádku?" Zděsil se, když spatřil můj zmatený výraz. Jen jsem přikývla a ucítila jeho ruce, přitahující si mě do náruče. Nehodlala jsem Liama zbytečně děsit svým falešným podezřením, z kterého se nakonec vyklube něco jiného a už vůbec jsem mezi klukama nechtěla vyvolávat konflikty, proto jsem mlčela. "Lidi! Hádejte co?" Přiřítil se k nám Niall se svým iPhonem v ruce. "Co?" Zajímala jsem se, aniž bych se odtáhla od Liama. "Objevil jsem na netuvideo z Halloweenské party!" Vyjekl nadšeně, zatímco já ztuhla a vrhla vyděšený pohled na Liama. "To, jak zpíváte s Andy karaoke?" Ujistil se Liam, že se jedná právě o tohle video. "Jo!" Přikývl horlivě. "Už má skoro deset milionů shlédnutí!" Oznámil pyšně a pospíchal onu novinku sdělit klukům. "Mohlo by to být ještě horší?!" Zakňučela jsem, choulící se v Liamově objetí. "To bude dobrý, uvidíš, zítra ráno odjedeme a všechno tohle tu za sebou necháme. Žádné fanynky, novináři, ani starosti." Zašeptal konejšivě a políbil mě do vlasů. "Já jim tě nedám, neboj." Slíbil mi.