Next Door |One Direction cz|

-part 3-

Nemůžu tomu uvěřit! Jsou tu jen dvě kapitoly a už tolik přečtení! To je úžasný! Moc vám děkuju, jste nejlepší :3 Zároveň chci oznámit, že jsem se rozhodla přidávat kapitoly pravidelně a to tak, že každý den minimálně, jednu, snad vám to bude vyhovovat :) :3

 Nemohla jsem kluky nechat zjistit pravdu, nemohla jsem je vpustit do svého světa, ale oni se na svolení neptali. Zkrátka přišli a celý můj život převrátili na ruby... 

Znáte takové ty chvíle, kdy máte chuť se zahrabat pod zem a už nikdy nevylézt? Přesně tak jsem se cítila v momentě, kdy jsem polonahá otevřela dveře pětici idiotů, kteří se samozřejmě nezdrželi dvojsmyslných narážek. "Jejda! Koukám, že jdeme nevhod." Rýpl si Louis. Ano, znala jsem všechny členy One Directon jménem, problém?! "Harry říkal, že dělášt cheesecake!" Zazubil se NIall. "Ta teď dělá někoho jiného." Ušklíbl se Zayn a uličnicky na mě mrkl. Zaúpěla jsem a přibouchla jim dveře před nosem. Uznávám, krapet neslušné, ale oni se taky nechovali slušně! "Ehm...Andy?" Ozval se za dveřmi nejistý, Harryho hlas. Povzdechla jsem a neochotně dveře opět otevřela. "Ještě někdo si chce rýpout?" Přejela jsem všechny přítomné nepřátelským pohledem a pro Zayna a Louise si schovala speciální škleb alá jste mrtví. "Omlouváme se." Zamumlal Louis a sklopil zrak. "Byla to jen legrace." Pokrčil Zayn rameny. "Tak co chcete?" Štěkla jsem a založila si ruce na hrudi, čímž jsem si povytáhla triko a odhalila ploché bříško, které upotalo pozornost všech přítomných. Harry mírně naklonil hlavu na starnu, zatímco Louis vykulil oči a naklonil se přes Liamovo rameno blíž ke mně. "Vážně?!" Nadzvedla jsem obočí a otráveně se vydala do ložnice, najít si něco na sebe. Po chvíli prohrabování se taškami jsem byla nucena vystačit si jen s džínovými kraťásky, které toho zrovna moc nezakrývaly, ale lepší něco, než nic, že?  

Když jsem se vrátila do obýváku, cosi bylo jinak. Ne cosi, všechno bylo jinak! Má pyramyda krabic se rapidně zmenšila, v knihovně bylo náskládáno několik knižek a na poličkách přibyly zarámované fotografie. Kluci se rozhodně neflákali, někdo tu asi  toužil po svém cheesecakeu. Zacukaly mi koutky a pobaveně jsem sledovala Liama, ležícího pod televizním stolkem, snážícího se rozmotat klubko kabelů od televize. Zayn s Louisem se pustili do sestavování konferenčního stolku, zatímco Niall se pravděpodobně činil v kuchyni, soudila jsem dle řinčení nádobí. „Tak tohle, je ten nejhnusnější obraz, který jsem kdy viděl.“ Vynořil se zpoza krabic Harry, nesoucí obraz Paleta a býčí hlava. „Kdo to proboha maloval?!“ Zhrozil se. „Že by Picasso? Právě držíš v ruce dva miliony euro.“ Pokrčila jsem ležérně rameny. „Co prosím?!“ Vyjekl a urychleně obraz odložil. „Kde jsi to sebrala?" Zajímal se Louis, studující návod k sestavení stolku. "Dostala, byl to dárek." Objasnila jsem. "Běžně dostáváš dárky v hodnotě dvou milionů euro?!" Nadzvedl Zayn obočí. Jen jsem zavrtěla hlavou a raději zmizela v kuchyni, tenhle výslech by nemusel skončit dobře.  

"...já se na to..." Vztekal se Niall, snažící se rozdělat krabici, pečlivě obmotanou lepící páskou. "Nechceš nůžky?" Nabídla jsem mu s pobaveným úšklebkem. "Nůžky? Jo, ty by se hodily." Přikývl. Sáhla jsem do spodní zásuvky a podala Niallovi nůžky, díky kterým se konečně dostal k obsahu krabice. "Omlouvám se za ten mixér, koupíme ti novej." Omluvně se usmál a začal na stůl vyskládávat talíře. "Můj-cože? Co se stalo s mým mixérem?!" Vyjekla jsem vyděšeně a Niall se zarazil. "Harry ti to neřekl?" Nadzvedl obočí. "Co mi měl říct?!" Požadovala jsem vysvětlení. "Andy? Kde máš hřebíky? Měly bychom tu ohavnost pověsity, když už stála takový prachy." Nakráčel si to Hary do kuchyně, v jedné ruce kladivo, v druhé obraz. "Ty!" Namířila jsem na  něj ukazováčkem. No a co, že je to neslušné?! Dneska jsem zkrátka neměla náladu na to být hodná holčička.  "Co se stalo mému mixéru!" Nepatrně zbledl a střelil pohledem po Niallovi. "Tos jí hned musel všechno prásknout?!" Zamračil se Hary nespokojeně. "Dozvím se už konečně, co jste vy burani udělali mém u nebohému mixéru?!" "No víš, to se těžko popisuje." Pokrčil Harry rameny. "Jedním slovem, nefunguje." Přimhouřila jsem oči, popadla nejbližší věc, kterou byla bohužel jen neškodná utěrka, a mrskla ji po Harrym. "Už ti nikdy nic nepůjčím! Jak si to do háje představuješ?!" Ječela jsem naštvaně. "Už jsi ji řekl o mixéru?" Křikl Zayn z obýváku. "Nevzala to moc dobře!" Křikl Harry zpátky a jen tak tak uhnul před letící chňapkou. Z obýváku se ozval pobavený smích, zatímco já prohledávala kuchyň, snažící se najít další nerozbitnou věc, kterou bych po Haroldovi mohla hodit. "Klídek! Koupím novej mixér? Platí? Hned zítra." Zamyslela jsem se. "To beru." Kývla jsem na souhlas. "Výborně. A teď ty hřebíky."  

Ne že bych snad nevěřila v Harryho neexistující, manuální zručnost, ale...no dobrá, něvěřila jsem v ní. Nic ve zlém, ale co jsem slyšela, pracoval v pekárně, v pekárně! Tam se hřebíky zatloukat nenaučíte! "Harry prosím opatrně." Zamumlala jsem a sledovala Harryho počínání. "Bez obav." Věnoval mi zářivý úsměv, přiložil hřebík ke zdi a prudce do něj udeřil kladivem. Možná až moc prudce, vzhledem k tomu, že hřebík skončil až po hlavičku ve zdi. "Ups!" Okomentoval situaci, ale neztrácel naději. Sáhl pro kleště, jednou rukou se zapřel o zeď a druhou tahal hřebík kleštěmi ven. "Sakra!" Zamrušel a zapřel se o zeď plnou silou, což neměl dělat. Ozvalo se zlověstné křupnutí a Harryho ruka skončila probořená ve zdi, zatímco kleště i s hřebíkem vyletěly ze zdi a zanechaly po sobě díru, velikosti tenisového míčku. "Harolde!" Zakřičela jsem rozzuřeně. Louis se Zyanem zdvihly hlavy od už téměř sestaveného stolku, Niall vykoukl z kuchyně a Liam se vysoukal z pod televize, ve tváři nechápavý výraz. "No do prdele!" Zaklel Harry a vytáhl ruku ze zdi, což byla další chbya. Rozšířil tak prasklinu, která se táhla až k díře po hřebíku a narušil tak další část zdi, která se začala drolit a rozpadat. Harryho akce po sobě tudíž zanechala díru asi padesát na padsát centimetrů, kterou bylo vidět do bytu kluků. "Páni." Konstatoval Liam nastálou situaci a zamířil falešné zdi, která byla pravděpodobně ze sádrokartonu. "Dřív byly naše byty asi spojené v jeden a časem je rozpůlili jen tenkou přepážkou." Zauvažoval. "Děkuji za tvoji diagnostiku!" Zavrčela jsem. "A co s tím mám jako teď dělat?!" Vyšilovala jsem. "Pověs tam ten ohavnej obraz." Navrhl Zayn. "Nebo to strhneme a spojíme si byty." Zazubil se Harry. "Ani náhodou!" Zprařila jsem ho nenávystným pohldem. "Nic se spojovat nebude! Necháme tu postavit opradouvou zeď!" Rozhodla jsem. "Ale to nám po bytě budou šmajdat dělníci! A všude bude prach, bordel a hluk!" Protestoval Harry a kluci souhlasně přikyvovali. "Fajn! Ale nic se bourat nebude! Ta zeď tady zůstane a ty.." Otočila jsem se k Harrymu. "...tu díru hezky spravíš!"