Next Door |One Direction cz|

-part 26-

Nejvyšší čas na další kapitolu!!! Myslím, že na dění této části asi spousta z vás čekala :D nechci vás zklamat, ale užijte si poslední, poklidnou kapitolu, je jedna z posledních :D

Putovala jsem z jedné náruče do druhé a všichni se nade mnou rozplývali, jako bych byla štěně s růžovou mašlí kolem krku. Nechápejte mě špatně, ne že bych si snad stěžovala, právě na opak. Reakce Liamovi rodiny jsem se opravdu obávala. Největší starost mi dělala jeho mamka, přeci jen jsem jí v uvozovkách  kradla syna a to žádná matka nevidí ráda. Ale veškeré mé obavy se ukázaly být zbytečné. Přijali mě, jako bych do jejich rodiny patřila a já si v tu chvíli nepřála nic jiného, než aby to tak skutečně bylo. 

Karen v kuchyni chystala oběd, zatímco Liam a jeho taťkaGeoff byli na zahradě. Mě si ukradli Ruth a Nicole se slovy, že jim musím říct úplně všechno o sobě a svém životě. Až pozdě jsem přišla na to, že Liam držel své slovo lépe, než jsem si myslela a o mém malém tajemství mlčel i před svojí rodinou. "To není možný! Ty jsi opravdu Diamond!" Vyjekla Ruth. "Už to tak bude." Pokrčila jsem rameny a usmála se. "Proč jsi utekla?" Nechápala Nicol a mě čekalo několika minutové vyprávění o všem, co se mi během mé kariéry popové hvězdy přihodilo. Nevynechala jsem ani jediný detail, Ruth s Nicol napjatě poslouchaly a povzbuzovaly mě svými reakcemi na jisté události, například na vynucenou smlouvu o mém vztahu s jistým fotbalistou. "To je jako námět na romantický trhák!" Vypískal Nicole nadšeně, mě tedy můj život až tak úžasný nepřišel, ale souhlasila jsem s tím, že zfilmovat by se rozhodně dal. Upřímně, já bych na to do kina rozhodně nešla. "Myslela jsem, že vám o mě Liam řekl." Pronesla jsem zamyšleně a Ruth přikývl. "Řekl, mluvil o tobě od té doby, co tě poznal." Přihlouple jsem se uculila a málem podlehla nutkání se zeptat, co jim o mě řekl. "Liama trápilo, že se líbíš i Harrymu. Bál se toho, co by ti mohl udělat." Povzdechla Nicole. "Harry není špatná kluk, ale s dívkami občas nezachází moc hezky." Přidala se Ruth. "Říkali jsem Liamovi už od začátku, ať se na tu hloupou dohodu vykašle a prostě tě někam pozve, podle toho, co říkal, jsi nám přišla moc fajn, takže šance, že našeho brášku odmítneš, byla minimální." Pokrčila Nicole rameny a měla pravdu, Liama bych neodmítla i přes onen fakt, že mě na začátku našeho přátelství neskutečně štval. "Škoda, že k tomu nenašel odvahu už dřív, mohli by jste tu strávit delší dobu. Pojedeš s klukama na turné?" Zajímala se Ruth. "Nevím, ještě jsme o tom s Liamem nemluvili." "Samozřejmě, že jede." Polekaně jsem sebou trhla a otočila se ke dveřím do obývacího pokoje, kde postával Liam, opírající se o futra. "Nevíš, že poslouchat cizí hovory je neslušné?!" Obořila se na něj Nicole. Protočil oči a zamířil k nám. Posadil se na pohovku vedle mě a svoje ruce mi omotal kolem pasu. "Kdyby jste mi nekradli moji holčičku, nemusel bych vás rušit." Vyplázl na holky jazyk a přitáhl si mě blíž k sobě. "Kdy přesně jsem souhlasila, že s tebou pojedu na turné?" Nadzvedla jsem obočí, zatímco Liam se zamračil. "Copak ty nechceš?" Znejistil. Ignorovala jsem napjaté pohledy Ruth a Nicole, pro které jsme byly živá telenovela a lehce Liama políbila. Ani on si ze svých všetečných sestřiček nic nedělal a laškovně mi skousl spodní ret. "Mám pocit, že už jsem ti to jednou řekla." Zašeptala jsem, když jsem se od něj nepatrně odtáhla. "S tebou pojedu kamkoli." Usmál se a hřbetem ruky mě pohladil po tváři. "Bože, vy jste tak sladcí, že bych vás nejradši snědla!" Vyhrkla Nicole, která už to v sobě zkrátka déle neudržela. "Souhlasím, ale myslím, že oběd bude vhodnější." Pronesla s úsměvem Liamova mamka, stojící ve dveřích do kuchyně. Nepatrně jsem se začervenala při pomyšlení, že tam byla celou dobu a viděla jisté věci, které by podle mého názoru mamka opravdu vidět neměla. "Tak honem, než to vystydne!" Pobídla nás, aniž by se přestala usmívat.  

"Liame?" Seděla jsem na kraji jeho postele a čekala, až se uráčí vylézt ze sprchy. "Ano?" Vykoukl z koupelny a kouzelně se usmál. "Proč si své rodině neřekl o tom, kdo jsem?" Jeho úsměv se ještě rozšířil. "Protože jsem ti to slíbil." Řekl, jako by to byla samozřejmost. Celý den jsme strávili s Liamovými rodiči a jeho sestrami. Byli jsme ve městě na nákupech, vařili jsme večeři a dívali se na televizi, u které Ruth s Nicole usnuli. Doteď leželi zkroucené pod jednou dekou na sedačce a byly odsouzené k velmi nepohodlné noci. "Já vím, ale tohle je něco jiného." Namítla jsem. Zavrtěl hlavou a vyšel z koupelny jen  s ručníkem kolem pasu. Připomnělo mi to den, kdy jsem ho takhle našla ve své vlastní koupelně. I když, tehdy vlastně postrádal i ten ručník. Stejně jako předtím, ani tentokrát jsem se neubránila myšlence na to, že je zatraceně sexy. "Není to něco jiného." Chytl mě za ruce a vytáhl na nohy. Automaticky jsem mu ovinula ruce kolem krku, zatímco ty jeho skončily krapet po úrovní mého pasu. "Slíbil jsem ti, že to nikomu neřeknu a nezáleží na tom, jestli se jedná o někoho cizího, nebo o mou rodinu."  Pousmála jsem se a postavila se na špičky, abych dosáhla na Liamovi rty. Sehnul se a něžně mě políbil, tisknoucí si mě ke své nahé hrudi. Neuniklo mi vzrušení, které má bezprostředním blízkost u Liamavyvolala a potutelně jsem se ušklíbla. Všiml si mého výrazu a nepatrně se zamračil. "Tohle mi nedělej." Zašeptal a lehce mi skousl ušní lalůček. "Tak si nezačínej." Protočil oči a opět vyhledal mé rty, táhnoucí mě k posteli. "Uvědomuješ si, že jsem u tvých rodičů?" Pronesla jsem mezi trhanými výdechy a nádechy, zatímco mé srdce se marně pokoušelo vyskočit mi z hrudi. "Vím." Potvrdil Liam a jeho polibky putovaly po mém krku stále níž. "To je fajn, že to víš." Zašeptala jsem a nechala ho i nadále bojovat s rozepínáním mé podprsenky. Díky bohu že neviděl ten pobavený škleb. "Já to viděl." Upozornil mě a bez větších problému mě zbavil kraťásků, které byly posledním kusem oblečení, který mi zůstal. "Ups." Zazubila jsem a následně ztratila pojem o okolním světě, zůstal jen Liam a jeho lehké dotyky, sladké, hladové polibky a jeho touha.