Fairy Tail Boyfriend Scenarios

Když se znovu pohádáte a usmíříte

Sting

“Nevěděla jsem, že jste se vzali, nějak mi to uniklo,” povzdechla si Minerva. “V pořádku,” usmála jsem se. “Nevím, co to do mě tehdy vjelo,” poškrabala jsem se za krkem. “Žárlivost,” mrkla. Povzdechla jsem si. “Děje se něco?” vyptávala se. “Poslední dobou mívá “hodně práce”,” poznamenala jsem. “Možná pro tebe něco chystá,” povzbuzovala mě. “Snad,” pokrčila jsem rameny. Najednou, kde se vzal, tu se vzal, Sting mířil k nám. “Ahoj, Zlato,” usmála jsem se. Chvíli na mě divně koukal a pak se otočil, že zase půjde. “Co je s tebou,” vyhrkla jsem najednou. “Vyhýbáš se mi?” spustila jsem opatrněji. “TO NEMŮŽU MÍT SVŮJ KLID?” odsekl. “Proč na mě křičíš? Jen se ptám,” pípla jsem. “TAK SE NEPTEJ,” dodal. Zatnula jsem ruku v pěst. Přišla jsem k němu. “Dobře, nebudu se ptát… na nic,” vlepila jsem mu facku. V cechu bylo hrobové ticho. I špendlík by bylo slyšet spadnout. Vyrazila jsem ven z cechu. Měla jsem slzy na krajíčku. Proč byl tak podrážděnej?

Stingův pohled:
Stál jsem tam jako solný sloup. Co… co se stalo? Lady Minerva se ke mě vydala. Ta mi dala druhou facku. “Co to mělo znamenat,” zavrčela. Polkl jsem. “Proč si na ni tak vyjel?” Rogue se připojil do konverzace. Sklopil jsem hlavu. “Já… já nevím,” povzdechl jsem. “Stejně ubohý jako vždycky,” prohlásila lady. Zvedl jsem zrak. “Před půl minutou jsem ji ujišťovala, že tvá odtažitost má dobrý důvod,” odsekla. “Bojí se, že o ní ztrácíš zájem,” dodala. “To nikdy,” vyhrkl jsem. “To neříkej nám, idiote,” Rogue si založil ruce. “Vykládej to (Jméno),” odsekl. Lady Minerva kývla. “A jako hned,” ukázali mi dveře. Bez přemýšlení a bez plánu jsem se vydal za ní. Přehrávala se mi v hlavě její slova. Nebudu se ptát… na nic. Zděsil jsem se. Snad nechce odejít. I kdyby jen natruc. Rozeběhl jsem se k nádraží. Musím ji stihnout. Hned, jak jsem doběhl, jsem se začal rozhlížet. Rozhodl jsem se nevolat, mohla by se záměrně schovat. Spadl mi kámen ze srdce, když jsem ji spatřil u odjezdové tabule.

Tvůj pohled:
“(Jméno)!” známý hlas mě volal. Zatnula jsem pěsti. “(Jméno), počkej,” prohlásil skoro bez dechu. Mlčela jsem. “Hrozně mě to mrzí nechtěl jsem křičet jen…,” zasekl se. Čekala jsem, co z něho vyleze. “Je toho na mě poslední dobou čím dál víc,” oznámil poraženě. “Na co mě máš sakra,” otočila jsem se. “Na to abych ti pomohla, když to potřebuješ,” usmála jsem se. Objal mě. “Nejezdi pryč,” prosil. “Kam bych jezdila,” smála jsem se. “Já tu čekám, až přijede Yukino,” ušklíbla jsem se. Sting zrudnul. “Ty sis myslel, že bych ti utekla?” rejpala jsem do něj. “S-samozřejmě že ne,” uhnul pohledem. “Co tady teda děláš?” dál jsem ho škádlila. Rudnul víc a víc. “Yukino už je tady,” vymanila jsem se a běžela ji přivítat. Pak jsme se všichni vydali do cechu. “Tak co vyžehlils?” vyptával se Orga. Jako odpověď mi dal ruku kolem pasu. Vydali jsme se k nám do bytu cechmistra. Hned jsem byla na posteli. “Chybělas mi,” ušklíbl se.

Rogue

“Paní cechmistrová, máte návštěvu,” Sting se opíral o futra. Zvedla jsem oči od papírů. “Vidím, že máš zase u sebe Frosche,” ukázal na spící kuličku v mém klíně. “Rogue je zrovna na misi,” odůvodnila jsem. Vzala jsem kočičáka do náručí a zvedla se od stolu. “Tak jdeme,” zavřela jsem dveře od kanceláře a se Stingem jsme vešli do ‘trůnní místnosti’. Zarazila jsem se. Byla jsem plná vzteku, ale nedala jsem to na sobě znát. “Ah, Minerva,” prošla jsem kolem ní k trůnu. “(J-jméno)?” zalapala po dechu. I když nerada, přijala jsem ji zpět do cechu. “Lady je zpátky,” volal Frosch. “Jaktože není s Roguem,” ptala se Minerva zmateně. “Ten je pryč, tak se o Frosche stará jeho žena,” ušklíbl se Sting. Sešli jsme dolů, já s Minervou vedla zajímavou konverzaci. “Támhle,” ozval se hlas Yukino, když jsme vstoupili do hlavní haly. Rogue se ke mě vydal a spokojeně nevypadal. Polkla jsem.