Fairy Tail Boyfriend Scenarios

Když spolu plníte úkol

Sting

Stála jsem u tabule s úkoly. „Potřebuju něco za hodně,“ prohlížela jsem letáky. Povzdechla jsem si. Můj pohled dopadl na zajímavou nabídku. Odměna byla pořádná. Přečetla jsem si podrobnosti. Psalo se tu o temném cechu. Zbledla jsem. „Neměl by tohle být eskovej úkol?“ šeptala jsem. „Ale já to potřebuju,“ zaúpěla jsem. Za mnou se ozvali kroky. „Hledáš?“ Sting pozvedl obočí. Pohlédla jsem znovu na tabuli. Pak mě něco napadlo. Napsala jsem vzkaz a pleskla mu ho na hruď. Přečetl si to a pak zrudnul.

Vzkaz vrátil. „Já ho vezmu a budu čekat na nádraží, doraž až po mě,“ projížděla jsem slova na papíře. Sting rychle strhl leták a odešel. „Hej to jsem chtěla já, ty hajzle,“ křičela jsem za ním. Pak jsem si jen povzdechla a po deseti minutách zírání na tabuli jsem se vydala za ním. Doufám, že neblafoval. Rozeběhla jsem se. Když jsem dorazila na nádraží, začala jsem ho hledat. Začala jsem být zoufalá. Hajzl, proč jsem se nechala tak obelhat.

Pak jsem ucítila ruku na svém rameni. Otočila jsem se. „S-Stingu,“ vysoukala jsem ze sebe. „T-ty si fakt p-počkal,“ objala jsem ho. „H-hej, vůbec n-nevím, o čem mluvíš,“ odstrčil mě a vydal se k vlaku. Lidé okolo na nás divně koukali. Vyrazila jsem k jinému vagónu. Sedla jsem si k oknu. Bylo mi do breku. „Tady si -,“ ozval se hlas mě známý. Sting stál přede mnou. Vypadal, že je v šoku. „J-já tě nechtěl-,“ přišel blíž. „Já vím, ale stejně,“ přerušila jsem ho. „H-hlavně neplač (Jméno),“ sedl si vedle mě. Objal mě. „Teď můžeš,“ rozcuchal mi vlasy. „Hej,“ odtáhla jsem se a začala jsem se smát.

Sting si oddechl a usmál se taky. Jediné situace, kdy se směje, jsou, když jsme spolu sami a to je poslední dobou docela často. „To je poprvé, co plníme úkol spolu,“ utřela jsem si zbývající slzy. „Mohli bychom to dělat častěji,“ hodil si nohy na sedačku naproti nám. „Je to takový... uvolněný,“ dodal smutně a přivřel oči. „To jo,“ koukala jsem se z okna. „Takže likvidace temného cechu,“ začal mávat letákem. „Slečna se bojí?“ začal mě škádlit. Na jeho tváři se objevil drzý úšklebek. „Nebo jsem jen chtěla sebou statného ochránce,“ mrkla jsem na něj. Úšklebek byl ten tam a místo toho zrudnul jako rajče. Začala jsem se smát. „T-tak to si našla toho n-nejideálnějšího,“ odsekl a uhnul pohledem. Kdo to řekne první? „Jen počkej, až se rozjedem,“ rejpla jsem si. Zbledl

Bylo po boji. Během souboje jsme se rozdělili. Byla jsem zvyklá spoléhat se jen na sebe a věděla jsem, že Sting to zvládne taky. Stála jsem obklopena padlými členy. Zhluboka jsem dýchala. Vrchní patro bylo čisté. Sting měl na starosti přízemí. Padla jsem do kolen. Pohlédla jsem směrem ke schodům. Zaslechla jsem kroky a volání. „(Jméno), (Jméno),“ mé jméno dunělo chodbou. Neměla jsem sílu ani křičet. Jen jsem padla k zemi. „(Jméno), si v pořádku,“ kdosi se mnou lomcoval. Zavřela jsem oči.

Rogue

Seděla jsem v hale a odpočívala jsem po úkolu, který jsem splnila před chvílí. „Tak teď mám na dlouho vystaráno,“ kroužila jsem zbytkem pití ve skleničce. „Sakra,“ zaslechla jsem za sebou. Otočila jsem se k tabuli s úkoly. Stál tam Rogue obklopen temnou aurou. Povzdechla jsem si, dopila jsem a vydala jsem se za ním. „Trápí tě něco?“ pozvedla jsem obočí. „Nic z toho tu není zvladatelné v jednom,“ odsekl. „Já vím, vzala jsem poslední,“ ušklíbla jsem se.

Otočil se na mě se smrtí v očích. „Klid, tak se někoho zeptej ne?“ pokrčila jsem rameny. „Sabertooth už přece není ten cech, kde jede každý za sebe,“ poplácala jsem ho po zádech. „J-já vím, že ses zrovna vrátila, ale...,“ začal. Zaskočilo mě to. Chce jít se mnou? „B-budeš mi prosím dělat s-společnost?“ řekl, aniž by se mi podíval do očí. Mlčky jsem hleděla na tabuli. „Tak se zeptám jinde,“ chystal se odejít. „Tohle vypadá zajímavě,“ zastavila jsem ho. „T-ty půjdeš?“ vyhrkl. Kývla jsem. Podíval se na leták, který mě zaujal.