Fairy Tail Boyfriend Scenarios

Když chceš jeho pozornost/Když ho svádíš

Sting
Vrátila jsem se ze sólo úkolu a neměla jsem, co dělat. Sting se nedávno stal cechmistrem a ztratili jsme titul nejsilnějšího cechu. Zato ale máme bazén. Všichni si pochvalujou, jak to nikdo nemá a já nemám srdce jim říct, že Fairy Tail ho má už sedm let. Vešla jsem do cechovní budovy. „Co kdybych zašla za Stingem,“ napadlo mě. „Snad bude mít čas,“ povzdechla jsem si. Zaklepala jsem na dveře. Opatrně jsem vstoupila. „Kdo je tu,“ zvedl hlavu a promnul si kořen nosu.

„Napadlo mě, jestli nechceš pauzu,“ opatrně jsem zavřela. „Teď ne (Jméno),“ povzdechl si. „(Jméno) má pravdu, dej si pauzu,“ přidal se Lektor. „Vy dva,“ prohlásil unaveně. „Stingu~,“ škemrala jsem. „(Jméno),“ řekl vážně. „Musím to dodělat,“ odsekl. „Stejně se nesoustředíš,“ založila jsem si ruce. „Vidím, jak ti padaj víčka,“ postavila jsem se za něj. „Stejně to nedoděláš, protože dřív usneš,“ opřela jsem se o jeho židli. „(Jméno), teď ne,“ zavrčel a dál něco psal. Zamračila jsem se. Otočila jsem se. Lektor mě ale zarazil. Vypadal, že si o Stinga dělá starosti. Odfrkla jsem.

Foukla jsem mu za krk. „(Jméno)!“ zlobil se. Ušklíbla jsem se. Dýchla jsem na něj znova. Přeběhl mu mráz po zádech. Objala jsem ho. „(Jméno), co zkoušíš,“ zavrčel. Bezeslova jsem mu zajela pod tričko. „(Jméno),“ vyhrkl a pustil tužku. „Já jí potřebuju,“ chtěl se pro ni natáhnout. „Nucená pauza,“ zašeptala jsem mu do ucha. Zrudnul. „Tak ty takhle,“ stáhl si mě k sobě na klín. Na tváři se mu objevil úchylný úšklebek. „Tak ať je tedy po tvém,“ políbil mě. Vyhrála jsem. Koutkem oka jsem si všimla Lektora, jak se šklebí. Kocour zpropadený. On chtěl, aby to takhle skončilo.

Rogue
Papírování pro dnešek bylo hotové. Protáhla jsem se. Položila jsem se na židli. Něco mi chybělo. Klížili se mi víčka. „Potřebuju se dobít,“ zvedla jsem se. Zhasla jsem v kanceláři a vydala jsem se za Roguem. V chodbě jsem narazila na Frosche. „Copak tu děláš?“ klekla jsem si. „Fro hledá (Jméno),“ usmál se nevinně. „Pročpak?“ nechápala jsem. Frosch mlčel. „Zrovna jsem se chystala za Roguem,“ poznamenala jsem. Froschovi zajiskřila očka. Došlo mi, proč mě hledal. Vzala jsem ho do náruče a pokračovala jsem k jeho pokoji.

Zaklepala jsem a vešla. Rogue seděl na posteli a četl si. „Vedu ti Frosche,“ zavřela jsem. „Hmm,“ odsekl. „Co čteš?“ posadila jsem se vedle. Na půl sekundy mi ukázal titulní stranu a pak se vrátil ke čtení. Zamračila jsem se. Frosche jsem posadila za nás. Potřebovala jsem získat jeho pozornost. To ale s knihou nešlo. Pokusila jsem se mu jí sebrat, ale pokaždé uhnul. „(Jméno) nech toho,“ Rogue zavrčel. Pak jsem si vybavila, co říkal Sting a dostala jsem nápad. Sting říkal, že Rogue je příliš nesmělý, než aby něco zkusil. Tak je to na mě, abych něco udělala. Chci vidět jeho výraz.

Přisedla jsem si blíž. „Rogue~,“ kňourala jsem. Cuknul sebou. Všimla jsem si, jak začíná rudnout. Sedla jsem si za něj a začala jsem ho obdarovávat polibky na krk. Strnul. Stále mi nechtěl knihu vydat. Nesouhlasně jsem zamručela. Zapojila jsem tedy zuby. „(J-jméno),“ vyhrkl. To byla moje šance. Vytrhla jsem mu knihu a zavřela ji. „C-c-co si m-mi to…,“ sáhl si na to místo. Pak zrudnul celej. „Trest za to, že si mě ignoroval,“ ušklíbla jsem se. „Chci vidět, jak to schováš,“ rejpla jsem si. „Tak tohle ti nedaruju,“ přišpendlil mě pod sebou. „Přísahám, že až s tebou skončím, tak nebudu jedinej, kdo bude schovávat krk,“ odsekl. Polkla jsem. Froschi prosím odejdi.

Lyon
Rozhodla jsem se, že trochu poklidím. Lyon zrovna nebyl doma, tak byla perfektní příležitost. Nebude překážet. „Ještěže nemám koberce,“ pousmála jsem se. Nejdřív jsem utřela stoly. Pak jsem popadla koště a začala jsem zametat prostory bytu. Bylo to náročnější, než jsem si myslela. Nebyla jsem zvyklá, protože to vždycky dělali služky. „Jediný důvod, proč se vrátit,“ zaúpěla jsem. „Nesnáším úklid,“ protáhla jsem se. Když jsem měla zameteno, uklidila jsem koště a popadla jsem kýbl. Napustila jsem ho horkou vodou, přidala jsem Savo a popadla mop.