Fairy Tail Boyfriend Scenarios

Když se pohádáte (CAPS LOCK WARNING)

Sting
Seděla jsem na zemi v šoku. Frosch se krčil pod stolem. Držela jsem se za tvář. Pálilo to jako svině. „(Jméno), jsi v pořádku?“ ozval se Rogue. „Málem mi urazil hlavu. Ty?“ postavila jsem se. „Asi mi zlomil záda,“ zaúpěl. „Idiot,“ odsekla jsem. „Musíš s ním promluvit,“ pokusil se vstát. Sykl bolestí. „Zůstaň sedět, někoho ti seženu, pak jdu za Stingem,“ nařídila jsem. Kývl. Frosch se k němu rozeběhl s pláčem. Povzdechla jsem si. Na chodbě jsem odchytila Orgu. „Idiot zbrklý,“ zavrtěl hlavou, když jsem mu řekla, co se stalo. Pak se vydal na pomoc Roguovi. Já se vydala za Stingem.

Tvář mě ještě bolela a srdce s tím. Snad si to nechá vysvětlit. Zaklepala jsem a vešla. Sting stál u okna. „S-Stingu?“ pokusila jsem se získat jeho pozornost. „TY MÁŠ JEŠTĚ TU DRZOST JÍT ZA MNOU,“ rozkřikl se. „Nech si to vysvětlit, prosím,“ naléhala jsem. „NIC NECHCI SLYŠET,“ otočil se. „Jdi si za Roguem,“ odsekl. „Já nechci nikoho jinýho než tebe,“ začala jsem zvyšovat hlas. „TO JSEM VIDĚL,“ znovu křičel. Zatnula jsem ruce v pěst. „A VÍŠ TY CO?“ začala jsem taky křičet. „ASI PŮJDU, PROTOŽE ROUGUE NENÍ TAKOVEJ ZABEDNĚNEJ IDIOT JAKO TY,“ seřvala jsem ho. Přišla jsem blíž. „A něco sis u mě nechal,“ zavrčela jsem a vrátila jsem mu tu facku, co mi dal v knihovně. Lektor to jen pozoroval se slzami na krajíčku.

Práskla jsem za sebou dveřmi. Slzy mi tekly jedna za druhou. Proč mi to dělá? Rozeběhla jsem se. „(Jméno)? Co se děje?“ volala za mnou Yukino, ale teď jsem chtěla být sama. Je tohle konec? Skončili jsme spolu? Snad ne. Snad až vyšumí, půjde s ním mluvit. Já za ním ale nepolezu, ať si to vyžehlí sám. Já jsem se pokusila. Zavřela jsem se v pokoji. Byla jsem vzteklá. „Hajzl, idiot,“ časovala jsem ho všemožnýma nadávkama. Lehla jsem si na postel. Povzdechla jsem si. „Proč sis to nenechal vysvětlit,“ zavřela jsem oči.

Rogue
Probudila jsem se na ošetřovně. „Co se stalo?“ posadila jsem se. „Spala jste celý den,“ poznamenal Rufus. „Celý den!?“ zděsila jsem se. Kývl. „Mrzí mě to,“ posmutněl najednou. Zasekla jsem se. Pak jsem si vzpomněla. Vzpomněla jsem si na ten výraz zrady v Roguových očích. „Musím si s ním promluvit,“ chystala jsem se zvednout. „To není dobrý nápad,“ namítal Rufus. „To je mi teď jedno,“ postavila jsem se. „Dokud mu to nevysvětlím, tak nebudu moct klidně spát,“ sklopila jsem hlavu. „Chápu,“ usmál se Rufus. „Ale slibte, že si odpočinete,“ dodal přísně. Kývla jsem.

Sunula jsem se chodbou k jeho pokoji. Zaklepala jsem a vešla. Frosch spal na posteli a Rogue ležel vedle něj. „Ahoj,“ pípla jsem. Posadil se a zamračil se. „Co tu chceš,“ odsekl. „Vysvětlit,“ pousmála jsem se. „Nic nechci slyšet,“ lehl si ke mně zády. „Udělalo se mi-,“ spustila jsem. „ŘEKL JSEM, ŽE NECHCI NIC SLYŠET,“ vyštěkl. Frosch se vyděšeně posadil. Udělala jsem krok dozadu. „CO KDYBY SI POSLOUCHAL!?“ rozkřikla jsem se. Rogue zavrčel. „PAK BYCH TI MOHLA ŘÍCT, ŽE JSEM SKOLABOVALA VYČERPÁNÍM A RUFUS MĚ ZACHYTIL A ODNESL NA OŠETŘOVNU,“ ječela jsem, slzy tekly proudem. Rogue se zasekl. „KDYBY SI NEBYL IDIOT, TAK TADY NEMUSÍM JEČET,“ zakončila jsem svojí řeč a vyběhla jsem z pokoje.

Běžela jsem do archívu. Seběhla jsem schody div, že jsem nezakopla a zamkla jsem za sebou. Sedla jsem si ke stolu a vytáhla jsem rozečtenou knížku kouzel. Nemohla jsem se ale soustředit, tak jsem si jen lehla na stůl. Otřásala jsem se pláčem. Možná nebyl nejlepší nápad s ním mluvit hned, ale já musela. Nemohla jsem to takhle nechat. Pomalu se mi začínala klížit víčka. Rufus říkal, ať si odpočinu. Povzdechla jsem si a usnula jsem na otevřené knize.

Lyon
Bezmocně jsem hleděla, jak Lyon mizí v dálce. Prudce jsem vykopla a on mě pustil. „TOHLE TI NEDARUJU, ŠMEJDE,“ zaječela jsem. „TEBE BYCH SI NEVZALA ANI, KDYBYS BYL POSLEDNÍ CHLAP NA ZEMI,“ dodala jsem a rozeběhla jsem se za Lyonem. Chci mu to vysvětlit, ale bojím se, že v tomhle rozpoložení to jen zhorším. Musela jsem to zkusit. Proplétala jsem se davem. Je těžké si vybavit, že ještě pár dní zpátky jsme zpívali zamilované duety s němou kytaristkou. Míjela jsem všechna naše místa. Nebyl nikde k nalezení. Snad neběžel do cechovního domu. Polkla jsem a rozeběhla jsem se tím směrem. Bez dechu jsem vběhla dovnitř.