Fairy Tail Boyfriend Scenarios

Když ty žárlíš

Sting

Už je to pár dní, co jsme zpátky. Zasedla jsem k baru. Jo a možná jsem zapomněla zmínit, že se vrátila lady Minerva. “Tak paní Eucliffe,” Yukino si přisedla. Zasmála jsem se. “To ano,” poznamenala jsem. “A kdy budeš ty paní Cheney,” rejpla jsem si. “Na to si ještě počkám,” povzdechla si. Ušklíbla jsem se. “C-co se ti h-honí hlavou,” vyhrkla Yukino a zrudla. “Nic specifického,” pousmála jsem se. “A vůbec, jak si vy dva žijete,” vrátila jsem se k těm dvěma. “Ehm… no…,” uhnula pohledem. “Už se to alespoň schyluje?” zeptala jsem se jinak. Kývla. “Hmmmm… zajímavé,” ušklíbla jsem se. “(Jméno), děsíš mě,” rudla čím dál víc. “Jsem jen zvědavá,” pokrčila jsem rameny. Posunula jsem si židličku až k ní. “Už jste spolu spali?” zašeptala jsem. “C-c-co!?” skoro vyjekla.

“Je to jen otázka, já to nikde šířit nebudu,” ujistila jsem ji. “Stačí gestikulace,” povzbudila jsem ji. Kývla. Zakuckala jsem se. “(Jméno)!” vykřikla Yukino vyděšeně. Dostala jsem herdu do zad. Bolelo to, ale pomohlo to, tak jsem si nestěžovala. Otočila jsem se. “Díky,” poděkovala jsem sípavě stínovému drakobijci. “Za nic,” přisedl si k nám. Yukino mu něco pošeptala. Tipnu si, že mu řekla o svém intimním přiznání, protože zrudl jako rajče. Ušklíbla jsem se. “A co vy dva,” změřil si mě pohledem. “Kdyby to bylo na Stingovi nebudou mi stačit ani obě ruce ani nohy, co se prstů týče,” praštila jsem hlavou o bar. “A takhle?” vyzvídal. “Teď mi stačí jedna ruka,” pousmála jsem se. “Ehm… (Jméno)?” Yukino mi zaklepala na rameno a kamsi ukázala.

Zvedla jsem se. “O ou,” procedil Rogue. Začal se mi cukat koutek. Můj pohled byl fixovaný na diskutující dvojici. Tedy spíš by se dalo říct, že flirtující dvojici. Vydala jsem se za Stingem a… lady Minervou. Je pravda, že jí nejspíš uniklo, že jsme svoji, tak je načase jí to sdělit. “Dobré odpoledne,” spustila jsem co nejmileji. “Ah (Jméno),” Minerva se usmála. To vidím prvně. “Dlouho jsme se neviděli,” pokusila jsem se o úsměv. “Ty se na mě asi ještě zlobíš za to, co jsem provedla,” sklopila hlavu. “Už to neřeš,” mávla jsem rukou. Sting vyprskl smíchy. “Co je tu k smíchu, Lampičko,” zavrčela jsem. “Takto se s cechmistrem nemluví,” pokárala mě. Natáhla jsem ruku. Nejistě ji uchopila. “Dobrý den, mé jméno je (Jméno) Eucliffe,” poznamenala jsem. Sting mě najednou objal. Já jsem zrudla a Minerva na nás hleděla, jak na boží zjevení.

Rogue

Ťukala jsem propiskou do stolu. Frosch mi spal na klíně. Od té doby, co jsem si vzala Rogua nás tak nějak střídá. Dodělala jsem poslední papíry a začala jsem si kreslit. Teda spíš črtat perem. Šlo to celkem těžko, tak jsem vyhrabala obyčejnou tužku. Frosch se na mém klíně zavrtěl. Pomalu se probouzel. “Dobré ráno Froschi,” malinko jsem se pousmála. “Už má (Jméno) hotovo?” ptal se hned. Kývla jsem. Vylezl na stůl. Chvilku pozoroval můj náčrt. “To je Fro,” zajiskřila mu očka. Měl pravdu. Zatímco spal na mém klíně tužkou jsem ho malovala. Pohlédl na mě s prosbou. “Jestli chceš, tak to domaluju,” navrhla jsem horlivě přikývl. “Ale musíš do stejné pozice,” řekla jsem. “Proč?” nechápal. Tak jsem mu vysvětlila základy kreslířství. Pochopil to a znovu se uvelebil.

Když jsem měla hotovo, zjistila jsem, že opět usnul. Tak jsem dodělávala ještě menší detaily. Když už jsem neměla co malovat, musela jsem ho, ač nechtě, vzbudit. Promnul si očka. “Už je hotovo?” ptal se rozespale. Kývla jsem a ukázala mu hotové dílo. Nejsem žádný umělec, ale Frosch byl naprosto unešen. Vzala jsem ho do náručí a vydala jsem se do hlavní haly. Ve dveřích jsem se zasekla. Nejsem žárlivý typ, ale na můj vkus byla konverzace mezi Roguem a Yukino až moc živá. Frosch mi vyskočil z náručí a rozeběhl se ke svému parťákovi s mým výtvorem v packách. “Rogue, Rogue,” volal. Oslovený do vzal do náručí. “Co to máš?” koukal na obrázek. “To je Fro,” prohlásil hrdě. “Malovala to (Jméno),” dodal.