Fairy Tail Boyfriend Scenarios

Když ho potkáš poprvé

Sting

Byla jsem přijata do Sabertooth. „(Jméno) počkej,“ volala na mě Yukino. Nezaujatě jsem se otočila. „Proč si se přidala,“ posmutněla. „Tohle není cech pro tebe,“ položila mi ruku na rameno. „Neboj se,“ ušklíbla jsem se. „Jsem celá nažhavená,“ prokřupala jsem si prsty. „Když myslíš,“ uhnula pohledem. „Aby tvůj plamen neuhasl,“ otočila se a odcházela. Rozhodla jsem se prozkoumat budovu cechu.

Šla jsem okolo knihovny. Bylo otevřeno. Nahlédla jsem dovnitř. Stál tam na žebříku týpek s blond vlasy a kocourem na hlavě. Snažil se dosáhnout na nějakou knihu. Najednou zavrávoral a ten kocour začal padat. „Lektore,“ vykřikl vyděšeně. Skočila jsem rybičku a chytila jsem ho. „Au,“ promnula jsem si odřené lokty. „Proč si to udělala?“ týpek slezl na zem. „Normální lidi tohle dělaj,“ usmála jsem se. „Ty si asi nová,“ povzdechl si. Postavila jsem se a oprášila se. „Jo jo,“ ušklíbla jsem se. „ Já jsem (Jméno), ohnivý mág,“ nabídla jsem ruku. „Sting, bílý drakobijec,“ představil se.

Rogue

Poté, co jsem se dozvěděla, že Sabertooth má nového cechmistra, jsem se rozhodla zkusit znovu se tam dostat. Vešla jsem dovnitř. Atmosféra byla naprosto jiná. Bylo tu živo, vedli se tu plamenné diskuze a smích zněl budovou. Malinko jsem se pousmála. Vydala jsem se za cechmistrem. „Hele, kdo přišel,“ byla jsem hned přivítána. „(Jméno), má oblíbená ledová princezna,“ smál se Sting, jediný člověk, kterého ze Sabertooth aspoň trochu znám. „Přišla si to zkusit znovu?“ vydal se ke mně.

Vracela jsem se do haly a prohlížela si znak cechu na mé ruce. Protože jsem neměla nic lepšího na práci, sedla jsem si k baru. „Je tu hlučno,“ zavrčel černovlasý kluk, který si přisedl. „Je tu živo,“ pokrčila jsem rameny. „Vskutku,“ pousmál se. „Ty si tu nová ne?“ vyhrkl najednou. „Jo, jo,“ přikývla jsem. „Už dlouho tu nebyl nikdo nový,“ poznamenal. „Jak se jmenuješ,“ uhnul pohledem. „Já jsem (Jméno). Ty?“ podívala jsem se na něj. „Rogue, jmenuju se Rogue,“ pousmál se. „Ráda tě poznávám,“ řekla jsem zdvořile.

Lyon

„Vítej v Lamia Scale,“ volala jejich cechmistrová. „Zatočím tě,“ volala a točila se mnou, až mi bylo skoro špatně. „Prosím vás, nechte ji,“ zastávali se mě ostatní. „Chcete taky zatočit,“ ohlédla se na ně a točila je taky. „Už nás točíte,“ volali. Konečně mě propustila. Vrávoravým krokem jsem došla do hlavní haly. Potřebovala jsem se nutně napít. „Vodu, prosím,“ posadila jsem se za bar. „S citronem nebo bez,“ usmála se slečna za pultem. „S a dej dvě prosím,“ ozvalo se za mnou.

Otočila jsem se. Jeden z těch, co se mě snažili pomoct, když jsem byla točena, se posadil vedle. „Takže (Jméno),“ usmál se. „Ehm… ahoj,“ uhnula jsem pohledem. „Jmenuji se Lyon,“ mluvil dál. „T-těší mě,“ vykoktala jsem. „Tady je ta voda,“ postavila před nás dvě skleničky. „Nepochytil jsem, jakou magií oplýváš,“ usrkl si. „Vítr,“ pípla jsem, „ty?“ Opět se usmál. „Já jsem ledový mág,“ prohlásil hrdě. Prohléhla jsem si ho od hlavy k patě. Bílé vlasy, oblečení do modra… opravdu to z něho křičí. Konečně jsem se napila, abych uhasila žízeň. „Páni to byla žízeň,“ smál se Lyon. Otočila jsem se od něho. To bude ještě zajímavé.

Gajeel

Hodila jsem si na hlavu kapuci a vešla jsem do města. „Tch, co tu budu sakra dělat,“ odsekla jsem otráveně. „Jedinej cech, do kterýho jsem se chtěla přidat, Phantom Lord, je pryč,“ zavrčela jsem se. Procházela jsem se po místním tržišti. Dostala jsem celkem hlad. Sáhla jsem do kapsy. Bylo tam posledních pár mincí. Vyhlídla jsem si stánek s ovocem. „Hej ty,“ zpražila jsem týpka pohledem. „Chci jedno jabko,“ ukázala jsem na košík s červenými jablky. „Vezměte si klidně dvě, jen mi neubližujte,“ týpek se klepal strachy. Pokrčila jsem rameny a se dvěma jablky jsem pokračovala dál.