Příznaky

228 16 1
                                    

"Micho!"

Skupinka bývalých trooperů se seběhla okolo kluka se zbraní v ruce.

"Micho! Polož to!"

"Oni ... jsou všude! Dostanou mě ... já musím ..."

Výstřel.

.
..
...
....
.....
......
.......

Už je tu i Drake. "Co ... Micho!" Přiběhne ke klukovi ležícímu na zemi v kaluži krve. Nedýchá. Proč zrovna on ...?

"Kdo mu to udělal?!"
Křičí Drake a jeho oči jsou najednou tmavé, plné vzteku.

Držím se v povzdálí, aby mě Drake neviděl.

"Nemohli jsme nic dělat! Mluvil nějakých stínech, co ho prý všude sledují ..." "A pak vzal do ruky zbraň a dal si ji k hlavě. Nemohli jsme nic dělat!" Doplňují se kluci navzájem.

"Ale ... on by se sám nezastřelil, znám ho už dlouho. Micho ... takový nebyl."

"Já myslím, že ..." řekl ten kluk, co jsem ho před chvílí potkal na chodbě, ale nedořekl. Několikrát zakašlal, lapal po dechu a pak se vyvrátil na zem, stejně jako Micho v mé vizi.

...

Už je to dva měsíce od Michovy smrti. Za tu dobu se na destruktor vrátilo pár dalších skupin trooperů. Mladších i starších. Všichni se stejným problémem.

Ten kluk, co se nakazil jako druhý zemřel tři dny po tom. A šlo to i na další lidi. Ta nemoc. Šíří se dost rychle a léky na ni nezabírají. Pomalu mi začíná docházet, proč je tahle planeta téměř bez života.

Vždycky to začne takhle: Kašel, lapání po dechu. Chvílemi nemůže dýchat a často omdlévá. Pak se třese zimou a motá se hlava. A potom přichází ta poslední část. U každého je to jinak. Někdo prožívá nejhorší moment svého života pořád dokola. Vrací se mu do mysli a pak už to psichycky nevydrží. Nebo má pocit, že ho někdo sleduje, chce ho unést ... to pak míří blástrem na ostatní, nebo na sebe. Často někoho zastřelí. Pak si to uvědomí a zastřelí i sebe. Nebo se zastřelí kvůli tomu, že mu na mysl přichází myšlenky, že zabil nejbližšího člověka ve svém životě.

Už polovina z nás, co tu zbyli, je mrtvých. A třetina ze zbytku nakažených. Je jen otázkou času, kdy to postihne všechny.

I já jsem se nakazil. Cítím to. Ale u mě to postupuje pomaleji. Zatím jen občas nemůžu dýchat a v jednom kuse mám špatné vize a sny. Nevím, díky čemu mě to neovlivňuje tak moc, jako ostatní. Je to tím spojením se sílou?

Dneska jsem měl mít trénink s Thrawnem. Ale on nepřišel. Snažím se vzpomenout si, kam obvykle chodíval, když šel do svého pokoje. Nakonec jsem ho našel.

"Thrawne? Thrawne vstávej!"

"Nech mě být."

"Vstávej! Máme mít trénink

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

"Vstávej! Máme mít trénink ..."

Přitáhl si deku blíže k sobě. Má roztřesené prsty.

"Jdi pryč, Bridgere. Nebo ..." kašel "... Víš, co se ti stane."

"Už se mi to stalo. Taky mě to pomalu dostává. Ale bojuju. Tak vstávej!"

"Nemá to cenu."

"Ale má!"

"Pokud by jsme se odtud někdy dostali, předal bych tě Impériu. Když se odsud dostaneš beze mě, máš větší šanci na lepší život."

"Ale ..."

"Víš to. Vím že to víš. Já se nikdy nezměním. Sám jsi to řekl. Teď odejdi."

Zavřel oči a mě bylo jasné, že to vzdal. Odešel jsem, ale dále než na chodbu jsem se nedostal. Najednou se mi zatočila hlava ...

Star wars: My dark worldWhere stories live. Discover now