Ezra Bridger i s Thrawnem byl odnesen purrgily na druhou stranu galaxie. Lothal byl osvobozen a Sabine s Ashokou se vydávají Ezru hledat. Bude Ezra ještě naživu? Co se stalo s Thrawnem? A zdědil Jacen jedijské schopnosti po svém otci?
Dozvíte se v k...
Otočil se na mě. "Kyle ... Ne. Ty nejsi Kyle. Ten totiž neexistuje."
"Co se stalo Michovi? Chci vám jen pomoct!"
"Uhni mi z cesty, musím jít pro ..."
"Léky? Tady máš." Podal jsem mu krabičku, kterou jsem stihl přinést dříve než on.
Dívá se na mě podezíravě. Ale pak se otočil a běžel chodbami zpět k Michovi a ostatním. Já za ním.
"Micho! Hej! Prober se brácho!"
"Co se mu stalo?" Ptám se jednoho z nich, co mě nezná.
"To nikdo neví. Včera ráno začal kašlat a byl takový slabý ... a večer se vyvrátil na zem a od té doby se neprobral. Nenapadlo nás nic jného, než se s ním vrátit zpět."
Micho najednou otevřel oči. Prudce se postavil, až se mu zamotala hlava.
"Micho! Seš v pořádku?" Ptá se Drake.
"P-proč je tu ta-taková zima?"
"Není tu zima."
Drake mu podal léky, ale Micho se na něj ani nepodíval. Těká pohledem a třepe se. "Tak už si to vem, bude ti líp."
Vrátil jsem se na původní místo, kde jsme se s Thrawnem ukryli. Jenže on už tady není. Ale vím, kam mohl jít.
Našel jsem ho v tréninkové místnosti pro vojáky.
"Co se mu stalo?" Zeptal se Thrawn bez toho, aniž by se na mě vůbec podíval. Takže to viděl.
"Myslím, že chytil nějakou nemoc. Ale já se v tom nevyznám."
"Nemoci jsou běžné. Dají mu léky, tvůj "kamarád" se uzdraví a zase odejdou."
"A zase na destruktoru budeme sami? Copak ty nechceš alespoň nějakou společnost? Nepotřebuješ kolem sebe mít lidi?"
"Jsi tady ty. A už tak tě mám po krk."
Mávl jsem rukou. To namá cenu, tady se s ním bavit. Odešel jsem pryč. Potřebuji si s klukama promluvit.
"Drakeu!"
"Nech mě být."
"Prosím, poslouchej ..."
"Ne! Už jsem ti to říkal stokrát. Nepleť se mi do života. Vypadni Kayle!"
"Já nejsem ..."
"Je mi jedno, jak se jmenuješ! Prostě zmiz!"
Utekl a já jsem tam zůstal stát.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
"Vždyť je to jedno." Mluvím sám se sebou.
Vracím se pomalu chodbami do své tajné skrýše. Potkal jsem jednoho kluka, co přišel s nimi. Vím, který to je, ten s hnědýma vlasama.
Zamával mi na pozdrav a já jemu. Po chvíli, co jsem okolo něj prošel jsem uslyšel kašlání. Hned jsem se otočil. Vidím toho kluka, jak se opírá o stěnu a běžím k němu.
"Jsi v pořádku?"
"Jo ..." kašel "... nic mi není."
Odešel, kam měl namířeno. Díval jsem se za ním. Mám zase ten špatný pocit. Musím vidět Michaela, hned teď!
A další kapitolka je na světě. Tak doufám, že to někdo čte, ale budu otevřená: "... Ehm ..." *je slyšet jen cvrkot cvrčků*
