Co by sis přál?

236 15 2
                                    

"Podej mi tamto ... jo, to je ono."

Celý den jsme na lodi pracovali. Nosím na hlavě brýle proti velkému záření při svařování kovových částí lodi. Ani tak ne kvůli bezpečnosti, ale kvůli tomu, aby mě ostatní nepoznali.

Musel jsem se sám pro sebe usmát. Nikdy by mě nenapadlo, že budu učit mladé stormtroopery opravovat loď. Ale nejspíš je to proto, že ať chci nebo nechci, k životu proste potřebuju přátele. A vtomhle případě jsem si udělal přátele z nepřátel.

Ostatní stormtroopeři nás občas pozorují. Nevěří, že tu loď opravíme, ale kdyby se nám to náhodou povedlo, nebudou váhat a nacpou se dovnitř.

"Víte, co jsem vždycky chtěl?" Povídá Micho.

"No?" Zeptal se Josh. Je to takovej mrzout. Ale jako kámoš ujde.

"Vždycky jsem chtěl zkusit, jaký je to řídit destruktor."

"A proč ses nepřihlásil do Imperiální akademie pro piloty?" Zeptal jsem se. Ne, že bych

"Neměl jsem rodinu. A kdybych nevzal tu přihlášku, neměl bych ani domov. A co vy? Co jste vždycky chtěli?"

Myslel mě, Percyho a Drakea.

"Budu nejlepším stormtrooperem. Povíší mě a nakonec se dostanu až tam, kde stál admirál Thrawn. Ale neudělám chybu, tak jako on."

"To fakt chceš?" Ptám se ho.

"To se stane!"

Nemám z Percyho dobrý pocit. Myslí jen na moc. Jenže ani neví, že s Thrawnem se nemá co srovnávat. Kdyby mezi nimi došlo na boj, Percy je tuhej v třetí sekundě.

"Já bych třeba chtěl holku." Řekl zasněně Drake.

"Jako vážně? Můžeš si přát cokoliv a ty si přeješ ..."

"A co ty Kyle?" Přerušil Joshe. "Ty si přeješ co?"

Nemusel jsem ani přemýšlet. Odpověď jsem věděl hned.

"Přeju si, aby tahle válka nikdy nezačala."

Ostatní se zamysleli.

A já jsem si vzpoměl na Sabine. Kdyby nebyla tahle válka, nejspíš bych ji nikdy nepotkal. Ale mí rodiče by byli naživu, Kanan ... by byl naživu. Mohl bych jít do jedijského chrámu, Kanan by mě mohl učit a spousta dalších nevinných lidí by také byla naživu.

Jak jsem tak byl v myšlenkách, koutkem oka jsem zahlédl ...

"Hej, em, za chvíli jsem zpátky!"

Ani jsem nečekal, jestli mi kluci odpoví a běžel jsem skrze rozbité lodě pryč. Sleduju Thrawna z povzdálí.

Kluci se hned přestali tvářit zasněně a nasadili si helmy. Za těch pár dní, co jsem s nimi strávil jsem zaslechl několik pravidel. A jedno z nich je, že když jsou ve službě, nemají si sundávat helmy. Má to představovat jednotu.

"Admirále!"

"Pohov, vojáci."

Prohlíží si naši loď. Nevím co plánuje, ale pro mě to dobré určitě nebude.

"Kde jste přišli k takovým znalostem?"

Ptá se mých kamarádů.

"My ne, admirále." Odvážil se Drake. "Náš přítel Kyle Connor."

"A kde je právě teď?"
Ten jeho tón. Brrr. Nesnáším.

Kluci se začali rozhlížet okolo, vypadalo to dost komicky.

"Až se váš přítel ... Kyle ... vrátí, pošlete ho na můstek." A pak jen tak odkráčel pryč.

A já ... šel jsem za ním.

Pár minut jsem čekal a pak vešel dovnitř. Samozřejmě na mě všichni stormtroopeři namířili zbraně, když jsem vešel.

"Takže ty teď opravuješ loď."
Ani se neptal, jako by mi to oznamoval.

"Nevím, na co teď myslíš, Thrawne, ale jiná cesta odsud není."

"Impérium ..."

"Nepřiletí. Nikdo nepřiletí. Kdy už to konečně pochopíš? Ten signál se k nim nedostal."

Star wars: My dark worldWhere stories live. Discover now