VLČÍ PROMĚNA ✔

Tohle neměli dělat!!

V polovině filmu mi zavibroval mobil. Přišla mi esemeska.

Dan: Rychle se vraťte Magnus umírá. Přišli lovci. Dělejte.

Zděsila jsem se a mobil podala Damonovi, který si zprávu přečetl. Vytřeštil oči a poté už mě táhl z kina ven. Nastoupili jsme do auta a rychle jeli domů.

Zastavili jsme před domem. A vběhli do obýváku, ze kterého se ozýval řev. Magnus ležel na zemi a vytékala z něj fialová tekutina. Oměj! Damon si k němu sedl a slzami v očích ho držel za ruku. Rozhlédla jsem se po místnosti a všimla si, že tu chybí Vojta a Tyler. 

,,Dane kde je Vojta s Tylerem?!" zeptala jsem se ho hned jak jsem ho uviděla, ale neodpověděl, protože Damon vyjekl.

,,Nedýchá!" začal masáž srdce. ,,Noták!" naléhal. ,,Tati dýchej!" řval a nevzdával se. Ale bohužel už bylo pozdě alfa zemřela. Damon se zhroutil. Na nic jsem nečekala a rozeběhla jsem se k němu a pevně objala. Takhle skleslého jsem ho ještě neviděla. 

,,Vojtu a Tylera odvedli s sebou, je malá šance, že ještě žijí" řekl nakonec Dan. Byl celý ztuhlý. Nikdo z nás nebyl ve své kůži. ,,Za tohle zaplatí, celou dobu jsme se před nimi schovávali, ale odteď to bude jinak!" zařval. Všichni jsme s ním souhlasili. 

,,Rozpoutali válku, kterou nevyhrají" přidal se Stefan. Pomohla jsem Damonovi na nohy.

,,Jejich smrt si vychutnám" zuřil Damon. Dneska poznávám jeho nové stránky a nevím jestli se mi líbí. Nejradši ho mám, když provokuje a je egoista.

,,Musíme si vymyslet plán boje!" zamyslel se Rick.

,,Většinou se zdržují nad lesy. Mají tam skrýše a zbraně" prohodil Patrick.

,,Tam na ně zaútočíme a tím je překvapíme" Souhlasil s Patrikem Adam. ,,Nebudou to čekat" pokračoval.

,,Zaútočíme ráno nebo večer?" zeptala jsem se. 

,,Nejlepší by to bylo večer" odpověděl mi Dan. 

Po tom co jsme si řekli naše stanoviště a další věci ohledně boje jsem potřebovala jít na vzduch. Na zahradu se mi nechtělo a tak jsem si vylezla na střechu. lehla jsem si a pozorovala souhvězdí. Radši jsem si s sebou vzala deku ,kdyby mi byla zima. Uviděla jsem velký vůz a malý vůz. 

,,Tady jsi, všude jsem tě hledal" ozval se známý klučičí hlas. Podívala jsem se na jeho vlastníka. Byl to Richard. ,,Můžu si přisednout?".

,,Jasně" sedl si vedle mě.

,,Bojíš se?" Vím o čem mluvil. O válce.

,,No....Bojím se, že zase někdo z naší strany padne" Shrnula jsem svoje myšlenky ohledně války.

,,Toho se tu bojí všichni"

,,Omlouvám se ti" vyhrkla jsem o on se mi podíval do očí.

,,Nemusíš se mi omlouvat nemáš za co, je to tvé rozhodnutí a já ho respektuju" zvedl se a odešel.

Znovu jsem si lehla a podívala se na oblohu. Užívala jsem si čerstvý vzduch dokud jsem nezavřela oči a neusla. 

Byla jsem ve tmavém lese. Okolo mě byli mrtví lidé. Ne lovci. Ale vlkodlaci. Všichni padli a já přežila. Proč? Proč já? ,,Protože ty neumřeš nemáš to vepsané v osudu" Ozval se hlas, který jsem nechápala. ,,Buď ty nebo oni!" Ne. Ne! To není pravda. Zachumlala jsem se do klubíčka. Byla tu zima. Ze všech mrtvých těl šel chlad. Šel mi z nich mráz po zádech. Můj život bez nich nestojí za nic!  Objevili se tu lovci. Neviděli mě. Byla jsem pro ně neviditelná. ,,Jaké to je, když ti všichni zemřou?" ozval se klučičí hlas. Nick! Co ten tu zase chce!! Podívala jsem se na něj. Držel mou mámu pod krkem. Náhle s jejím krkem škubl a tím jí zlomil vaz. Neeee! Padla jsem na kolena a z očí mi tekly slzy, které mi pokropily obličej. ,,Ale, ale co to tu je" řekl a držel Luckyho. Mého malého pejska. ,,Nech ho!". ,,Aleee ono to mluví". ,,Už je, ale pozdě" řekl a hodil s Luckym takovou silou o strom, že se Lucky přestal hýbat. ,,Neee, co po mě chceš!" prskla jsem po něm. ,,Aby ses probudila a udělala to co po tobě budu chtít!". ,,Nikdy se k tobě nevrátím"  štěkla jsem po něm. ,,To po tobě nechci, ale potřebuju, aby si....".

,,Lásko probuď se" cítila jsem na sobě doteky. Otevřela jsem oči a viděla Damona jak se nade mnou naklání. Byla jsem celá zpocená. Oči mě pálily od slz. ,,Měla jsi noční můru to bude dobré, jsem tu pro tebe a vždycky budu" Pevně mě objal. 

Podle toho snu tu nebude nikdo moc dlouho....