VLČÍ PROMĚNA ✔

Úplněk

Když jsem se podívala na oblohu uviděla jsem husté mraky a za nimi čouhala půlka měsíce v úplňku.... . Mraky začínaly ustupovat až se vynořil měsíc. Ucítila jsem jak mi poi těle začíná růst srst a z úst mi začínají trčet špičáky. Narostly mi chlupaté vztyčené uši a dlouhý chlupatý ocas. A nakonec dlouhé špičaté drápy. Oblečení bylo na kusy. Postavila jsem se na všechny čtyři, když vtom jsem ucítila jak provazy a pouta ruply a já byla vypuštěná. Rozběhla jsem se hlouběji do lesa, když v tom jsem se zastavila a ucítila pach. Pach toho co za chvíli bude v mém hladovém břiše. Pomalu jsem se přibližovala k tomu pachu, když v tom jsem ucítila pach dalšího predátora. Dalšího vlkodlaka. Zastavila jsem se a lehla si do trávy a pozorovala co se přede mnou bude odehrávat. Ano přede mnou byl černý velký vlkodlak, který se rozhlížel kolem sebe. Nejspíš mě ucítil, ale ignoroval mě a přibližoval se k nějakému zvířeti. Počkat to není zvíře je to...ČLOVĚK. NEVÍM co to do mě vjelo, ale vystočila jsem z poza trávy a skončila celým svým tělem na toho vlkodlaka. Dívala jsem se mu do očí. Byly svítivě červené a bylo v nich vidět zlost a nenávist. Když jsem z něho ze slezla začali jsme na sebe navzájem vrčet. Nakonec jsem se vzdala a sedla si. On přestal vrčet a nechápavě se na mě podíval. Odvrátila jsem od něho pohled a podívala se na člověka, který si za tu dobu stihl opatřit klacek. Jako vážně klacek?!!! pomyslím si duchu.

Ten druhý vlkodlak si všimne, že jsem od něho odvrátila pohled a podíval se směrem, kterým jsem se koukala. Začal znovu vrčet a přibližovat se k tomu člověku. Snažila jsem se být rychlejší než on a ne, proto že bych chtěla toho člověka sežrat spíš, proto že jsem chtěla zastavit toho vlkodlaka aby ho nesežral. Postavila jsem se před toho člověka a začala vrčet na toho vlkodlaka. ten vlkodlak to se mnou nejspíš vzdal a odešel pak jsem ucítila jak mi něco přistálo na hlavě, ale nic mi to neudělalo. otočila jsem se na toho člověka byl to kluk. Docela hezký kluk. Ten kluk měl strach v očích. Nechtěla jsem aby se mě bál a tak jsem si před něj sedla a začala se drbat tlapou za ušima. Uviděla jsem na jeho rtech náznak úsměvu a tak jsem mu úsměv oplatila. a tak teď už vím že z vlčího úsměvu jde strach, protože tomu klukovi hned úsměv zmizel a začal pomalu ustupovat. Skloním hlavu na znamení. že se omlouvám a jdu pomalu k němu. zastavím se metr od něj a po chvíli ucítím na své hlavě něčí dlaň zvednu pohled od země a podívám se tomu klukovi do očí. Má je krásně hnědé. Trhne sebou a dá ruku zpátky k sobě, ale po chvíli se mi zadívá do očí a podrbe mě za ušima.,,Máš hezké oči vlku, takové nebeské.Budu ti říkat Gormelia'' řekne a podrbe mě pod bradou. On nejspíš neví o vlkodlacích, i když já o nich nevěděla taky. Podívám se na nebe a uvidím že měsíc za chvíli zapadne. Olíznu mu dlaň a začnu utíkat ke stromu, u kterého jsem se chtěla přivázat.

Nechápu dvě věci proč, když to byl můj první úplněk jsem ho nezabila a proč jsem byla tak klidná. sedla jsem si za strom a cítila jak mi mizí srst poté i tesáky, ocas a nakonec i drápy s vztyčenýma ušima. Oblékla jsem si oblečení které jsem si sbalila s sebou. Když jsem byla oblečená šla jsem zpátky domů.

Doma jsem si lehla na postel a vzpomněla si na to jméno co mi dal. Tak jsem se zvedla a šla k psacímu stolu a zapnula počítač, když se konečně načetl napsala jsem do vyhledávače Gormelia.

Je to Irské jméno a česky znamená modré oči, oči jak studánky. Vstala jsem od počítače a šla se na své oči podívat do zrcadla, které bylo na dveřích od skříně. To jméno ke mě sedělo. Vypnula jsem počítač a šla se převléct do pyžama. Podívala jsem na mobil kolik je hodin, je 05:00. Ulehla jsem do postele a po nějaké době usnula.