38- ,,Dominiku!"

2.7K 172 19
                                    

Běžela jsem za ním jen na druhý konec náměstí a potom ho jedním skokem srazila k zemi. Klekla jsem mu na záda a ruce mu tam dala taky.

,,Promiň mi to prosím" zašeptala jsem se slzami v očích. Pomocí schopnosti jsem ho poslala do bezvědomí. Přestal sebou házet a ležel jako mrtví. Slezla jsem z něj a sedla si vedle. Pár neposlušných slz se dostalo na mé tváře a za nimi hned další. Za chvíli ke mě přiběhl celý tým Avengers.

,,Pojď vezmeme ho do Shieldu" řekla Nat a zvedla mě.

,,Ne, do Shieldu nemůže. Zavřeli by ho do cely" zavrtěla jsem hlavou.

,,A kam ho máme vzít?" zeptal se Clint.

,,Do toweru, dáme ho do mého pokoje" koukla jsem na něj.

,,A ty víš kdo to je?" zeptala se Nat.

,,Jo" přikývla jsem. ,,Ale teď vám to neřeknu" sklopila jsem oči. Steve vzal Dominika do náruče a společně jsme šly do toweru. Když jsme tam byli Steve mi ho položil v pokoji na postel a odešel. Já jsem se převlékla do modrých džínů a bílého trička s nutellou.

Sedla jsem si do křesla naproti postele a pozorovala Dominika dokud jsem neusnula

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

Sedla jsem si do křesla naproti postele a pozorovala Dominika dokud jsem neusnula.

,,Jessi, vstávej" vzbudilo mě jemné šeptání a hlazení po líčku.

,,Ještě ne mami" zabrblala jsem.

,,No ták" zasmál se někdo mužským hlasem.

,,Já nechci do školy tati" přetočila jsem se na druhý bok.

,,Mám tě donést do sprchy a pustit na tebe ledovou vodu?" zeptal se. Otevřela jsem oči a vyšvihla se do sedu. Takhle mě budil jen jeden člověk. Dominik. Klečel vedle křesla a se slzami v očích si mě prohlížel.

,,Dominiku!" vykřikla jsem šťastně a silně ho objala.

,,Strašně si vyrostla prcku" zašeptal mi do ucha. Někdo vletěl do pokoje ale já to ignorovala.

,,Už nejsem prcek" zamumlala jsem uraženě.

,,Si moje malá sestřička" zašeptal.

,,A ty můj velký bráška" zašeptala jsem taky. Odtáhla jsem se od něj a zjistila že mu po tvářích tečou slzy. ,,Nebreč" zasmála jsem se.

,,Když to nejde, po tak dlouhé době tě zase vidím" usmál se.

,,Může mi někdo vysvětlit co se tady děje?" ozvalo se za mými zády. Otočila jsem se a viděla 8 zmatených tváří.

AvengersWhere stories live. Discover now