Avengers

7- Vynález a hádka s Tonym

Chtěla jsem jít do pokoje ale zase mě volal Tony.

,,No?" zabručela jsem.

,,Kdo ti volal?" zeptal se.

,,Kamarádka ze školy" pokrčila jsem rameny.

,,Proč si říkala jméno mého bratra?" zeptal se blonďák.

,,To není tvoje věc" ušklíbla jsem se. Hodil po mě jeho kladivo. Chytla jsem ho v letu a zase se ušklíbla. ,,Příště to hoď víc" mrkla jsem na něj.

,,Proč si říkala jeho jméno?" zavrčel Tony.

,,Není. To. Vaše. Věc" prskla jsem a běžela do pokoje. Tam jsem se zamkla a dala se do rozdělané práce. Půlku pokoje mám vlastně jako dílnu nebo něco takového. Byl to normální pokoj ale já jsem si někde potřebovala opravovat věci. Přešla jsem ke stolu kde mám rozdělanou takouvou létající desku. do školy máme připravit video nebo spíš nazpívat nějakou písničku a k tomu natočit klip. Já a Liz jsme se rozhodly že tam dáme něco takového, a tak to mám na práci. Dodělala jsem poslední úpravy a šla na zahradu to vyzkoušet. Je to taková malá kostka 1x1 cm, když lusknete prsty, tak se rozloží na desku o velikosti 1x1 m na šířku a na výšku to má 9 cm. Kostku/krabičku jsem položila na zem a luskla prsty. Krabička se hned rozložila na desku. Stoupla jsem si na ni.

,,Nahoru" řekla jsem. Ze spodku desky vyšli trysky které mě pomalu nesly nahoru. Je těžké na tom udržet rovnováhu. Rozkročila jsem nohy, trochu se pokrčila v kolenech a snažila se tam udržet. ,,Dolů" řekla jsem. Pomalu jsem doletěla na zem a sestoupila z desky. Luskla jsem prsty a vzala složenou krabičku do ruky. krabičku jsem hodila a ještě když byla ve vzduchu, luskla jem prsty. ,,Nahoru" zapnuly se trysky a já vyskočila na desku. Roztáhla jsem ruce aby se mi lépe držela rovnováha, zase jsem se rozkročila a pokrčila se v kolenech. ,,Dolů" pomalu jsem se snesla na zem a luskla prsty. Ze země jsem vzala krabičku a šla do domu. Ve dveřích stály Tony i s jeho přáteli.

,,Kde si to vzala?" zeptal se Tony když jsem byla už v obýváku. Chtěla jsem mu odpovědět ale Jarvis mě předběhl.

,,Je to vynález Jess" řekl Jarv. Jen jsem s úsměvem přikývla.

,,Je to slabý, blbý a hnusný" řekl Tony. Úsměv mi z tváře zmizel.

,,Proč si na mě takový? Co jsem ti udělala?" zeptala jsem se nechápavě.

,,Nechci tě tady, chci aby jsi konečně vypadla a neotravovala mi život" rozhodil rukama.

,,Taky nejsem dvakrát nadšená že tu musím být. Snažím se s tebou vycházet, nebo s tebou alespoň nemluvit když ti to tak vadí" prskla jsem.

,,Když už jsi tady, co ti tu chybí? Co ještě chceš? Co chceš po mě?" vykřikl.

,,Chci tátu, chtěla bych aby si se mnou sedl a popovídal si se mnou, chtěla bych aby mi pomáhal s věcmi kterým nerozumím, aby mě chránil před kluky, aby mě utěšil v těžkých chvílích, aby mě podržel, aby mi pomohl s úkolem kterému nerozumím, aby mi vysvětlil nějaké učivo a aby mi taky něco dovolil" zakřičela jsem na něj se slzami které mi tekly po tvářích.
,,Možná se snažím skrýt city, možná se snažím být tvrdá a dobrá, ale tak to není. Každý má city, i ten největší zločinec z vesmíru, největší vrah, já je mám taky. Možná jsou pod vrstvou ironie, sarkazmu, hrubosti a drsňáctví ale jsou tam. Celou dobu co jsem tady se snažím dělat že je mi jedno že mi nadáváš, vozíš se po mě, nevšímáš si mě a jak se ke mě chováš. Ale já na to už nemám, prostě ne. Je mi líto jak se ke mě chováš. Chci mít tátu jako všichni normální děti" rozhodila jsem rukama.
,,Nechci hledět na to že mám křídla, že mám schopnosti a že si Iron Man. Je mi to jedno. Chci tak moc? Já chci jen tátu" poslední větu jsem zlomeně zašeptala. Všichni se na mě zaraženě koukaly.

,,Ano, chce toho tak moc Tony?" řekl někdo kdo právě přicházel. Podívala jsem se tam a viděla Pepper. Přišla ke mě a objala mě. Já se jí rozbrečela na rameno přede všemi.