Tajemství

34 6 1
                                    

֍֎13.12.֍֎

Ples u Williamsů, událost roku, se blížil kvapem, sprintem. Sehnat šaty bylo v tu dobu vcelku nemožné, ale ženám Davisovým nebylo radno stavět se do cesty. Veškeré salóny braly útokem, a tak nebylo divu, že Grant velmi rychle rezignoval a ještě před odjezdem navrhl, že zůstane s dětmi doma. I Finn se pokoušel vyvléknout, ale neuspěl. Očekávalo se, že na ústup se dá také Frank, jenže ten hned zběhnutí zavrhl s tím, že potřebuje oblek a ačkoliv by rád zůstal v pohodlí křesla a knihy, vydat se na strastiplnou cestu zkrátka musel. O to větší radost udělal Noře, která chtěla svému dlouholetému příteli ukázat město, a tak se všichni ze všeho nejdřív museli vydat na obchůzku městečkem. Grace se s Finnem a Katherine držela vzadu, zatímco Nora a Evelyn vedly skupinku, každá zavěšená ve Frankově paži, který nevěděl, kam se kouknout dřív.
"Chudák, vykroutí si krk," upozornil tiše Finn a pousmál se Frankově nezáviděníhodné situaci. Katherine stiskla jeho ruku a mile se na něj usmála.
"Je to rozkošné. Grace, řekni, ty hodně cestuješ. Jsou někde větší gentlemani než v Británii? Řekla bych, že Frank je dokonalým příkladem kavalíra," pousmála se Katherine a přehodila si kaštanové vlasy zapletené v dlouhém copu přes rameno.
"Těžko říct," odpověděla Grace a, chtě nechtě, jí pohled sklouzl kousek pod Frankova záda. Povytáhla jedno obočí a jeden koutek úst. Můžou chlapi a já ne? 
"Drahoušku, narážíš-li snad na něco..." začal Finn a podezíravě přimhouřil oči na svou manželku, která prsten na prsteníčku levé ruky vždy dávala hrdě na obdiv a s pyšným úsměvem si prohlížela svého muže.
"Ale kdepak," usmála se nevinně. 

֍֎֍֎֍

Po vyčerpávající obhlídce města se konečně dostalo na nákupy samotné. To už se pánská a dámská část rozdělila a začala zběsilá honba za nejlepšími šaty, botami a psaníčky. Grace však jaksi nadšení ostatních nesdílela, jen se proplétala věšáky s nádhernými šaty a myšlenkami byla někde jinde. Nechtěla si to přiznat, ale byla více skeptická, než by si mohla myslet. Pokud by existovalo něco jako láska, ne že by to tak zvala, na první pohled, mohl to být její případ? Jen těžko říct. Dlouhé minuty přejížděla rukama po drahých látkách a bezcílně procházela kolem stojanů. Sem tam kývla na nějakou z jejích rodinných přísluškyň, aby jen zhodnotila jejich postavu v šatech, barvu, která by jim pasovala k vlasům a očím, či jen aby čistě a jednoduše řekla svůj názor na šaty celkově. Moc jednoduché, moc přeplácané, velké, příliš hluboký výstřih, nezajímavé, bez jiskry, obstojné či jen pokrčila rameny. Nebyla v náladě na nákupy, ale róbu potřebovala. Jediným pozitivem bylo, že mohla přemýšlet... I kdyby si láskou v tom případě jistá nebyla, mohla to přeci zkusit. Risk je zisk... Líná huba, holý neštěstí..."Grace?" Trhla sebou a otočila se na Noru, která v rukách držela šaty v barvě holubí šedi, v níž občas zazářila světlounce fialová. "Hm?" "Jsi v pohodě? Jsi nějak ticho dneska?" optala se starostlivě Nora a došla k mladší sestře. "Já jen přemýšlím."
"Nad čím?" Odpovědí jí bylo jen skleslé pousmání se a zavrtění hlavou. "Hele, našla jsem tyhle šaty, ale mám je dlouhé. Jsou úžasné, nechceš si je zkusit?" Grace vydechla a přistoupila k Noře, aby si lépe je lépe prohlédla. Korzetový vrch z něhož se spouštěly upnuté rukávy z průsvitné látky, nabíraná tylová sukně a každý detail dokonalé dotažený do konce. Cel povrch šatů se nádherně třpytil a Grace si ihned zamilovala onu holubí sivý odstín látky. S úsměvem si róbu převzala a zamířila ke kabinkám. 

֍֎֍֎֍

"Tak co, sedí?" zeptal se Finn, když čekal před kabinkou na Franka, který si zrovna zkoušel uhlově černý oblek.
"Já myslím, že to nejhorší není," odpověděl Brit a odhnul závěs. Vedle Finna postávala pomocnice od pokladny a "zkušená" poradkyně. Mimojiné si povšiml jejího velmi ochotného rozpoložení. Usmívala se dozajista tak, že musela mít křeče ve tvářích.

"Sluší vám, sedne perfektně. Rukávy jsou dlouhé akorát," spustila ženština a svými prsty přejela po rukávu saka, jež měl Frank zkušebně oblečené. "V ramenou sedí, kalhoty padnou velmi dobře. Já myslím, že tento vám sedne jako ulitý," usmála se široce a zcela jistě velmi neochotně odstoupila od šedookého gentlemana. Finn zaklapl ústa, jen aby zabránil nevkusné poznámce opustit jeho rty. Frank se laskavě pousmál a kývl ženiným směrem.
"Děkuji."
"Berete ho?" zeptala se dychtivě rádkyně. Horko těžko říci, jestli byla více u vytržení z tržby či Franka samotného. Gentleman však otočil svůj pohled Finnovým směrem a očima poprosil o radu. Finn pokrčil rameny a naklonil hlavou na stranu. Oblek jeho příteli seděl skutečně jako šitý na míru.

"Lepší nenajdeš."
"Tak beru," usmál se Frank na ženu, která jen zamrkala dlouhými řasami, div si oči nevykroutila.
Když i s oblekem v rukách odešla a Frank se dooblékával, opřel se Finn o zeď a zahleděl se do stropu.
"Mohl jsi z ní zkusit vytřískat slevu," podotkl mladý Davis a zamrčil se. Z kabinky se ozval pobavený smích.
"Někdy příště."

"Musíš chytat příležitost za pačesy," poradil mu Finn a odrazil se od stěny a přešel k vytríně s kravatami. Dle všeho podle posledních sms zpráv si jeho drahá polovička pořídila sytě červené šaty a jen mimoděk si chtěl prohlédnout příslušnou kravatu. Musí přeci ladit...

"Již podruhé mi dáváš radu do života?" zeptal se Frank a odhrnul závěs. Finn se na něj ušklíbl.

"Tolik štěstí najednou, co?" zasmál se. "Dám ti ještě jednu, ačkoliv bych ji spíš nazýval prosbou. Máma zjistila, že na ples paní Williamsové se dostaví také jeden muž. Jde o Gracina bývalého přítele. Byli spolu vcelku dlouho, na její poměry a vzhledem k jejímu cestování. On jí to samozřejmě vyčítal a žárlil na ni. Rozešli se a od té doby, kdy se potkají, vjíždí si do vlasů a plivou po sobě kyselinu. Udělal bys mi, prosím, tu laskavost a pohlídal bys mou malou sestřičku a ubránil ji i naši rodinu společenských fópa?"

"Ovšemže," přikývl Frank. Nemohl si stěžovat, I tak chtěl ten slavný večer trávit hlavně s ní a nyní měl aspoň záminku.
"Prosím, pokus se o tom před ní nezmiňovat. Grace nemá ráda kontrolu a zítra bude podrážděná natolik, že k výbuchu bude mít blízko." Finn neměl v úmyslu stydět se za svou sestru, nýbrž ji chtěl uchránit pomluvám a nepříjemným řečem ze strany spoluobčanů. Navíc si byl zcela jist, že kdyby večer trávila sama, někam by se zašila a celý ples by měla u své vznešené zadnice.

"Budu potichu samozřejmě. Jen... mám se připravit na něco konkrétního?" zeptal se.

"Vcelku nic nenormálního. Grace je diplomat každým coulem, ale pokud se potká s Rickem a začne se s ním bavit o čemkoliv, dost možná dojde k hádce. Už jen kvůli ní, Franku, ji v tom pokus zabránit." Kavalír každým coulem, Frank přikývl. Jak to vůbec s Grace myslel? Přitahovala ho, ne že ne, a v podstatě žádná ALE nenacházel. Jen si nebyl jist city z její strany. Nora mu prozradila, že se Grace občas může zdát jako nepřístupná omrzlá láhev šampaňského, ale to nejlepší se skrývá uvnitř. Rozhodl se nechat sobě, jí i svým citům volný průběh. 

֍֎֍֎֍

"Tak co?" vyptávala se trojice Davisových děvčat před kabinkou, ve které se schovávala Grace v prvních šatech, které si vyzkoušela. Vyšla ven a tázavě se pousmála. Dostalo se jí ohromených výrazů. Tylová sukně se spouštěla až k zemi, ale akorát tak, aby si na ni nešlapala. Korzetový vrch jí seděl perfektně a krásně zvýrazňoval její dekolt. Průsvitné rukávy všemu dodávaly kouzelný pohádkový vzhled.

"Vypadáš jako princezna," zahnala oněmění první Katherine. Evelyn s Norou jen kývaly hlavou. Grace byla spokojené, šaty se jí líbily, jejich barvu si zamilovala.
Zkoušela první a poslední šaty.

Vánoce, Svátky kliduKde žijí příběhy. Začni objevovat