29.Část

36 4 0
                                    

„To jste k tomu musely mít zapnutý písničky?"

„Jerremy. Přestaň se vyptávat. Taky se neptám na to..."

„Na co?" Jerr zvedl tázavě obočí.

„Na to kolik jsi zabil lidí. Třeba."

„Nic lepšího tě nenapadlo?" zasmál se. „Neboj. Už se ptát nebudu."

„Fajn." usmála jsem se. „Kolik je hodin?"

„Něco kolem druhé." nejvyší čas vyrazit.

„Cože? Kam?"

„Nasedni do auta, jeď za mnou a uvidíš."

Kývla jsem. „Fajn. Už běžim."

-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·

Damon's diary

Proč jsem řekl že potřebujeme pauzu? Proč?
Jenifer se vrátila se zlomenou rukou a Page zalezla do podkroví. Nevyšla od tud dobrý dvě hodiny.
Jenn mi řekla že mi Kriss vzkazuje že je v pořádku a nemusím se o bát. Jenže to nejde. Miluju ji a nemůžu nechat samotnou s Jerremym ani o minutu dýl. Co když se její upírství vymkne kontrole?
Už nikdy to nebude ta stará Kristin ale kdo řekl že nemůže být ještě lepší? .
Chci znovu držet v náručí a vědět že je v pořádku...

·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·-·

„Myslela jsem že mě zavezeš někam...jinam." řekla jsem potichu když jsme vylezli oba z auta a já uvěděla veliký dům podobný tomu kde mě Jerr věznil.

„Sorry." omluvil se Jerr chabě. „Vlastně ten dům ani nepatří mě."

„Aha." přikývla jsem a oba jsme došli k domu. Jerr zaklepal a ve dveřích nás uvítala malá černovlasá, kudrnatá holčička.
Z hluboka jsem se nadechla. Kdo to sakra je?

„Ahoj Jerremy!" vykřikla a skočila mu do náruče. Mohlo jí být tak šest. Usmívala se a když ji Jerr položil na zem roztomile se zasmála.

Blair, kde je maminka?" usmál se a na jméno Blair dal důraz.

„V kuchyni. Mám pro ní dojít?" odpověděla vesele a černé kudrnaté vlásky ji rozverně odstávaly od hlavy.

„Byla by jsi nejlepší." Jerr se usmál a pohladil holčičku po hlavě. Ta odběhla a po chvilince vedla za ruku ženu. Bylo jasné že to je její máma, byly si strašně podobné. Vrané, černé, kudrnaté vlasy. Hnědé, až černé oči a snědá pleť. Vypadaly..tak..čarodějně.

IS IT ONLY LIFEWhere stories live. Discover now