11.Část

64 4 2
                                    

„...něco se stalo Kristin."

„Super. Čas na vysvětlování. Začnem tim, co se stalo?"

„Fajn." Jenn zalila kafe a oběma ho postavila na stůl. „Souvisí to s tim, no s tim." ukázala na svůj (pořád) zakrvácenej nos. „Hledala jsem to kouzlo. Najednou se mi spustila krev z nosu. Jerremy cítil že jsem kouzlila a myslim že Damon se ho pokusil zbít a asi se ho snaží zabít. Což neni dobrej nápad dokud nenajdu to kouzlo pro tebe."

„Proč ho k tomu potřebuješ a proč živýho?"

„Jsme spojený. Pokud se něco stane jemu. To samý se stane mě. Tím pádem ho tu potřebuju."

„Ale to přece nejde. Nemůžete bejt spojený, to je možný jen kdyby jste byli sourozenci. A to přece nejste, protože ty jsi čarodějka a on upír. Nedává to smysl."

„Jak tohle všechno víš?" Jenn se usmála. Zdřejmě jí to usnadnilo vysvětlování.

„Ty knížky nahoře jsou celkem chytrý."

„Jo jsou." odpověděla.

„Ok. Takže pokračuj." napila jsem se kávy a Jenifer pokračovala.

„Jsme sourozenci. Máme stejnou matku- čarodějku. Ale máme jiného otce. Já čaroděje a Jerremy upíra. Já jsem teda na 100% čarodějka. Ale Jerremy je z 99% upír a z 1% čaroděj. Upíří geny jsou mnohem silnější. Z mýho hlediska- nevyčaroval by ani králíka z klobouku." Jenn se zasmála ale v zápětí se zamračila.

„Tak jak to, že jste teda spojení?"

„Udělala to matka. Důvod? Aby nás nemohli zabít nevlastní fotrové. Nesnášeli nás. Tak jako mi je. Bastardi."

„Chránila vás." řekla jsem a usmála se.

„Ne že by to pomohlo."

„Jak to myslíš?"

„To kouzlo nás spojuje. Ale jen fyzicky-magicky. Jinak nás rozpojilo. Šli jsme si po krku- a to do slova. Jerremy mě i několikrát ovlivnil abych to kouzlo zvrátila, jenže to dokáže jen mocná čarodějka. A ta umřela."

„Tvoje matka?"

„Jo." Jenn se usmála. „Nějaké otázky?"

„Spoustu." zasmála jsem se. „Damon to neví co?"

„To že jsem s Jerremym spojená?"

Kývla jsem.

„Ne neví a ani to vědět nebude."

„A ta holka? Ta Casia? Kdo je to?"

„Casia byla moje sestra. Jerremyho nevlastní sestra. Je mrtvá. Jerremy jí zabil."

„Cože proč?"

„Stála v cestě jeho přátelství."

„Mezi kým?" zeptala jsem se a pozorně poslouchala Jenifer.

„Mezi Jerremym a Damonem."

Sakra. „Nechápu.”

„Damon a Casia se do sebe zamilovali. Jenže Jerremy chtěl mít Damona pro sebe. Tak jí chladnokrevně zavraždil."

„A Damon nic neudělal?"

„Co myslíš? Snažil se ho pár století zabít ale po nějaký době se zase dali dohrady a byli nerozlučná dvojka tak, jako vždycky teda až do teď. Historie se opakuje. Jenže místo Casii..."

„...jsem v cestě já." řekla jsem a nadechla jsem se. „Moc super."

„Ber to pozitivně. Pokud to kouzlo nenajdu, zemřeš. Damon to zjistí a zabije mě. To zabije Jerremyho a je to vyřešený."

„Skvělej řetězec. Ikdyž bych si ho dovolila trochu pozměnit.
Ty to kouzlo najdeš. Já budu žít. Pak rozpojíš tebe a Jerremyho. Ty budeš žít. Damon zabije Jerremyho a teprve teď to bude vyřešený."

„Jen to tak udělat." Jenn se zasmála a znovu mě poprosila abych zavolala Damonovi. Znovu bez úspěchu.

„Jak jste se vlastně seznámili s Damonem?" zeptala jsem se.

„Naše "rodiny" se znali. Spíš různý části rodin."

Kývla jsem hlavou. „Chápu. A to, to že jsi nejsou Damon a Jerremy podobný, to..."

„...byli si podobný. Ale potom co Jerr zabil Casiu se Damon změnil. Oba se změnili."

Uslyšela jsem vyzvánění mého mobilu.
Jenn si ho vzala ze stolu a někam s ním odešla. Za pár minut zase přišla a ustaraně se rozhlídla po kuchyni.

„Zbyly ještě nějaký bylinky?"

„Jen trochu. Proč?"

„Vypadá to, že Page toho bude muset zapomenou víc než jsem si myslela."

„Proč? Co se stalo?"

„Damon přivede Jerremyho..."

„Super!" vyjekla jsem a usmívala se.

„Nemysli si že to Jerremy dělá nezištně."

„Jak to myslíš?"

„Pomůže mi najít to kouzlo pod jednou podmínkou."

„A jakou? Page za nic nemůže."

„Nejde o Page."

„Tak o koho?"

„On jedinej ví co je s tebou nutný udělat, aby jsi přežila. Ví jaká magije proudila čepelí toho nože. Takže ti pomůže. Nám pomůže."

„Ta podmínka?" zeptala jsem se a zvedla se ze židle. „Ta podmínka Jenn?!" zopakovala jsem a skoro jsem ječela.

„Až se uzdravíš odejdeš s..."

„..se mnou." uslyšela jsem mužský hlas. „Ahojky ségra. Dlouho jsme se neviděli."

Otočila jsem se a v kuchyni stál Jeremy. Celým tělem mi projel strach ale Jenn vypadala klidně.

„Kde je Damon?" zeptala se a přistoupila blíž k němu.

„Celkem mi trvalo než jsem tě našel, ale takovýhle domy se jen tak neviděj. Hlavně když je skryješ zahalovacím kouzlem. Náš dům. Tolik vzpomínek."

„Neodbíhej od tématu." řekla Jenn rázně a popošla ještě blíž k němu až se skoro dotýkaly. Já si všimla že i Jerremy měl zakrvácený nos.

„Blíž ani krok bloncko." řekl a já jsem se zamračila.
Bloncko? Jenn není blonďatá.

„Už-ani-krok. Nebo chceš schytat další kulku? A tentokrát budu mířit přímo na srdce."

Pochopila jsem to. Obešla jsem Jenn a Jerremyho a uviděla jsem Page s kůlem (!?) v ruce.

„Page. Co to děláš?" zeptala jsem se. Dál se přibližovala ke mě.
„Page. Notak. Nic se neděje."

„Neděje!? Pokusil se mě zabít!"

„To nemůžeš vědět. Neměla bys.."

„To já." za Page se vynořil Damon a já se rozklepala. „Ovlivnil jsem jí."

„Damone." zašeptala jsem. Z kuchyně přiběhla Jenifer i Jerremy.

„Co ti řekl Page?" zeptala se Jenn a pomalu šla k ní. „Co máš udělat?"

Page obešla Jenifer, Damona i mě až došla k Jerremymu. „Za to že jsi se pokusil zabít mě i Kristin zaplatíš." řekla a dívala se Jerremymu z blízka do očí.

„Mě nedostaneš Bloncko. Nemáš na to..." Jerremy si Page prohlídnul od zhora až dolů a zase zpět. „...prostředky."

„A co je tohle?!" řekla Page a přitiskla kůl k jeho břichu.

„Ani nevíš jak to použít bloncko." zasmál se a natlačil se ještě víc ke zbrani.

„Ale já to vim." odpověděl Damon a přiblížil se k Page. Rychlostí blesku si vzal  od Page kůl a stoupl si ze zadu k Jerremymu. Zmizel mu úsměv z tváře ale o nic se nepokusil.

„Nemáš šanci." řekl Damon a zarazil mu kůl do zad.
Ten se sesunul beze slova k zemi.

IS IT ONLY LIFEWhere stories live. Discover now