Porsche behind Ferrari

|53.|

Luke's pow:

,,Uhh.." podrbal jsem se na zátylku. ,,Nejsme na tom moc špatně, když spolu takzvaně chodíme a ještě jsme nebyli ani na jednom rande?" zeptal jsem se, když kolem nás prošla do kuchyně mamka a nechala nás dva stát samotné na předsíni, nakonec s uznáním prohry a uvedením její další podmínky, jenž na všecičko má - když je Emily takzvaně moje dívka, měla by přijít zítra večer na večeři.

Emily pozvedla obočí nahoru a zkoumavě si mě prohlédla. ,,Zveš mě na rande?"

Polkl jsem a cítil, že jsem i s tím zčervenal. Kdybych v téhle věci aspoň uměl chodit... ,,No tak... musí-me, ne...? Nebo ne že musíme, jako, ale když ona.. ona mamka by se zeptala, že.. na naše první rande a ono-jako my by jsme jak jí řekli že jsme byli kde a kdy..." nervózně jsem se uchechtl a v duchu nadával nadávky, až jsem si ani nebyl jistý, zda jich tolik na světě existuje.

Začala se smát mému koktání a kroutila přitom hlavou. ,,Jen kdyby ses viděl a slyšel." vyprskla opět smíchy. ,,Ale okej, beru to rande v potaz."

Usmál jsem se a sklopil zrak k zemi. ,,Dnes večer tě vyzvednu, počítej se mnou přesně na osmou hodinu." otočil jsem se na patě a nechal stát za mými zády překvapenou Emily.

Emily's pow:

Večer:

Odfrkla jsem si, když mi podjela ruka a i s tím se mi rozmazala rtěnka. ,,Já se na to vyseru!"

Samozřejmě nevysereš.

Podívala jsem se na hodinky a vykulila oči. Ještě nejsem ani oblečená a za půl hodiny tu bude Luke!

Vystřelila jsem k mé skříni a prosila boha, aby mi aspoň do pěti minut předal do očí nějaké šaty, které by se na dnešní večer hodily. Rukama jsem odstrkávala všelijaké kusy látky pověšených na ramínkách a našpulovala víc a víc rty. No tak...

Zklamaně jsem vzdychla a uvědomila si, že jsem na nákupech byla přibližně před jedním stoletím.

Za celých pět minut, kdy jsem se nervovala s hledáním šatů, jsem to málem vzdala. Avšak.. do očí mi padly černobílé šaty. (Nijak to popisovat nebudu, přijde mi to celkem k ničemu, když máte nahoře obrázek)

Usmála jsem se a sáhla po nich. Přešla jsem pokojem k mé posteli, kam jsem šaty hodila a dala si ruce v bok. Po mrknutí po hodinkách jsem se zděsila. Že já debil jsem se musela dokoukat na horor, který dávali v televizi a nevšímala si času.

Neběhala bych tím pádem teď do koupelny jako husa. Natáhla jsem ruku po deodorantu a použila ho. Vystřelila jsem zpět z koupelny ale pak si uvědomila, že budu potřebovat na vlasy kulmu. ,,Do prdele, já se na to vyseru!" protáhla jsem, dupla si a utíkala zpět do koupelny. Vyhledala jsem kulmu, která byla zalezlá někde v menší skříni dole a strčila ji do zásuvky, postávající u ní a dupající nohama s rukama na čele.

Za půl hodiny:

Štěstí mi přece jen přálo a Luke meškal tak 5-10 minutek, které se mi hodili. Stihla jsem se upravit a doladit se jen tak tak...

A Luke dorazil právě teď, se zvonkem oznamující jeho návštěvu.

S úsměvem jsem šla na předsíň a otevřela dveře. ,,Ah-" vykulila jsem oči na tucet červených růží. ,,Wíííí." vypískla jsem a dala si ruce, na kterých se mi rozhoupali zlaté náramky, před pusu. ,,Promiň." zčervenala jsem a rukama si poupravila šaty. Až teď si jich Luke všiml - vykulil oči, přičemž se mu rozšířili zorničky, vtáhl si spodní ret do pusy a zkousl si ho. Z jeho gesta jsem opět zčervenala.