Porsche behind Ferrari

|31.|

Luke's pow:

,,Jsi magor." zasmál jsem se historce Caluma, který zněl nějak tak, že před nedávnem si chtěl s rodiči vyjet na výlet, po nástupu do auta se jen tak optal 'Nasedli všichni?', avšak po jejich odpovědi 'Samozřejmě' Calum řekl 'Tak vystupte, auto je porouchaný'.

,,Ale vždyť ještě předtím pár dnů jsem moje Lambo kontroloval a bylo všechno v pořádku." kroutil nechápavě hlavou.

,,Tak třeba jsi rozmrdal motor od neustálého závodění a něco v něm přeskočilo. Jako třeba u tebe v hlavě.. tam taky něco přeskočilo."

,,Nech si ty tvý trapný poznámky." protočil očima. ,,A víš ty vůbec, kdy jsem naposled jezdil?!" vražedně se na mě podíval. ,,Před týdnem!"

,,Naposled sis zajezdil před týdnem? Tak to ti to asi dost chybí, co?"

Zabijácky se na mě podíval. ,,Nemluv tady o téhle věci, jako kdybych byl buzna a nezajebal si s teplýma klučinama!"

,,Vždyť ty proti nim nic nemáš, ne?" začal jsem se smát. ,,A já nic nemám proti gayům!"

Přesně v dobu, kdy jsem chtěl říct další chytrou poznámku, se kterou bych Caluma určitě vytočil, se otevřeli dveře. Stála za nimi usmívající se brunetka. Byla ale nejistá, dle jejích nejistých zářivých očí - jen soudím.

,,Ahoj!" Calum se postavil, zatímco ona zavřela dveře.

,,Ahoj." sklopila oči k zemi, zatímco přecházela ke Calovi. Se kterým se objala.

,,To se úplně normálně objímáte nebo co?" vyprskl jsem. ,,Je mi nějak teplo." úmyslně jsem zakašlal. ,,Cale, ty jsi předtím něco chtěl, tak že by ses sebral a šel si zajezdit?"

Přimhouřil na mě jeho tmavé oči. ,,Fakt. Drž hubu, nebo z tebe udělám invalidu."

,,Odkud jsi nabral tolik chytrých řečí?" založil jsem si ruce na hrudi, ale ještě předtím se posadil z lehu do sedu. Byl jsem v pozici, kdy jsem se opíral zády o pohodlný polštář a popravdě? Byla to příjemná pozice a těm dvoum nezávidím stání na nohou.

Protočil očima. ,,Jsi otravný."

,,Hej, já jsem tady taky." zamávala rukou Emily. ,,A vůbec mě nebaví poslouchat vaše řečičky."

,,Mě taky nebaví poslouchat ty vaše řečičky, který se týkají nakupování a toho, jestli si koupit Gucci nebo Pradu, a víš co? Furt žiju a jsem tady."

Calum si šel sednout na gauč, zatímco Emily si to namířila k mojí posteli, na kterou si sedla.

,,Tak to teda ne, můžeš jít pryč z mé postele, kšáá." rozmáchl jsem rukou a začal se smát.

Ona se začala rozhlížet po pokoji a něco hledat.

,,Ještě k tomu jsi dočista zešílela." neodpustil jsem si poznámku mezi smíchem.

,,Hledala jsem jeden jediný posraný polštář, do prdele." řekla ledovým klidem.

,,Proč posraný? Vždyť jsou tady i čistý." nehorázně moc mě baví někoho štvát.

Vyndal jsem zpod sebe polštář a mával s ním u jejího obličeje.

Polštář mi vyrvala z rukou a zničehonic mě s ním začala mlátit. ,,Kriple." rána do vršku hlavy. ,,Že mě vůbec-" do levé strany hlavy. ,,-dokážeš srát!" slušná rána do obličeje. ,,Fakt mě dnes neser." začala se smát a polštář odhodila. Povedlo se jí trefit Caluma.

,,A co jsem zas udělal já?" rozmáchl rukou a polštář, kterým se Em trefila do jeho obličeje, spadl do jeho klína.

Emily se rozesmála, kroutíc hlavou. A já, i přes mojí otravnou náladu, kterou jsem šířil na svět, jsem se pousmál.

Emily's pow:

Za týden:

,,Já to fakt nechápu." začala jsem kroutit hlavou s posměšným hlasem. Nebudu komentovat můj nedávný výbuch smíchu, který trval přesně tři minuty. ,,Jsi totální prase."

,,Co?!" zalapal po dechu. ,,Ale ona to je zcela normální věc! Dělají to miliony lidí! Prostě ho vezmeš a strčíš do zadní-"

,,Ahojky!" dveře se otevřeli a i s jejich vrznutím se ozval hlas Lukovy mámy. Usmála se na nás, zatímco zavírala dveře. ,,Tak jakpak se máme?"

,,Mami, proč se tak usmíváš?" Luke se na Elizabeth podíval zkoumavě.

,,Dobrý den." špitla jsem. Ona to však slyšela a hřejivě se na mě usmála.

,,Ále, dozvěděla jsem se, že se tvůj stav zlepšil!" vypískla a zazubila se. ,,Ale teď k věci - o čem jste se bavili vy dva?"

,,Mami!" okřikl ji. ,,Ty se dozvíš, že se můj stav zlepšil a bereš to jako totální nezajímavou věc, nad kterou jen tak mávneš rukou?!" Luke pootevřel rty.

,,Promiň. Myslela jsem si, že jsi to věděl. I to, že tě zítra pustí domů." sklopila zrak k zemi. Za vteřinu ji vrátila na nás, konkrétněji na mě a na moji usmívající se tvář, a na Luka s pootevřenými rty. V očích mu ale zářila veselost.

Elizabeth se na nás nyní dívala pohledem, který nás doslova strkal k odpovědi na její otázku. Nevím, proč jí záleží tak moc na tom, o čem jsme se bavili. O ničem závažném, jen o análním sexu, který je podle mě hnus.

Blonďák na lůžku protočil očima. ,,Jen jsme se bavili o an-"

,,-o anorektičkách." skočila jsem mu do mluvení.

Elizabeth se na mě podívala udiveně. Takovou odpověď zřejmě nečekala - ani já ne.

,,O anorektičkách?"

,,No, ano." polkla jsem a přemýšlela o záchranu - už jen díky Lukově nepopsatelnému pohledu. ,,Přemýšlela jste někdy o tom, jak těžký mají život?" konec věty jsem vypískla. Ups, to mi ujelo.

Měřila si mě divným pohledem.

,,Přeci.. bolest, kterou prožívají, je dost emocionální, i když by se snažili jíst, tak to nejde, cítí se pak, jako kdyby to hned měli vyzvracet a tím tedy trpí samými problémy, u žen můžou i ztratit menstruaci, je to hrozná nemoc. No a... tak nějak." pokřiveně jsem se usmála. ,,Ale jak říkám - jen jsme se o tom začali bavit, tak jsme se nedostali moc daleko."

Lukova mamka pomalu přikývla. ,,Nevěděla jsem teda, že ženy můžou ztratit menstruaci." řekla pomalu. ,,No i když.. z nedostatku jídla to přeci není vyloučené." usmála se. ,,Jsi moudrá, Em." zasmála se.

,,Ohh, děkuji...?" opravdu se mi ulevilo, když se usmála a nechala to plavat.

Mrkla jsem koutkem oka na Luka. Jeho výraz byl lehce k přečtení - aspoň pro mě - a to 'Anorektičky? Vážně?"

Podívala jsem se na něj pohledem 'Anorektičky jsou v tomhle momentu pořád lepší než anály, ty idiote'.

Ztratila jsem se ale najednou ve víru mluvení Elizabeth, ke kterému jsem se ihned přidala a na Luka dočista zapomněla.

Zjistila jsem za ten jede celý týden, kdy jsem Luka chodila navštěvovat každý den a to brzo od rána do těch nejpozdějších dovolených navštěvujících hodin, že jeho matka je moc příjemná paní.

Opravdu.