Porsche behind Ferrari

|41.|

Luke's pow:

Přemýšleli jste někdy o tom momentu, kdy jste opravdu šťastní? Pokud ano, došli jste k takovému závěru, kdy jste si nakonec pesimisticky řekli, že ještě budete šťastní jen na nějakou krátkou dobu? Že se to nějakou maličkostí posere, až ten pocit štěstí vyprchá raz dva?

Tak přesně tento pocit jsem zažil v mém sice krátkém, za to ale ubohém životě hodně krát.

A nyní mě ten užírající pocit navštívil opět.

,,Prosím, pochop mě.." zhluboka se nadechla a vjela si frustrovaně do vlasů. Bylo na ní vidět, že se jí vysvětluje velmi těžce "obhajoba", která se týká nabídky do Darwinu. A já jí to s mými tvrdohlavými poznámkami, též celkem hnusnými, vůbec neulehčuji. ,,Je to město mých snů.. nabídka, se kterou bych si mohla splnit můj celoživotní sen, se rázem objevil před mým nosem a nemůžu ho jen tak odmítnout a nechat to plavat..." opatrně ke mě vzhlédla a zahleděla se mi na vteřinu do očí.

Polkl jsem a kývl hlavou, propalující její tvář bez mrknutí. ,,Nechceš si zkazit svoji budoucnost kvůli mě. Jedné ubohé nicce, která nemá co pohledávat v bytě obyčejné holky."

Zalapala po dechu, přičemž na mě hned zvedla hlavu. ,,Jak sis to mohl vynaložit takhle uboze? Opravdu ti přijde, že tě nemám ráda? Nebo snad že tě chci opustit?" navlhčila si rty. ,,Jak se můžeš vůbec po tom všem nazývat nickou?!" oslovení na moji osobu jí přišlo víc útočící než moje poznámka na špatně načasovanou dobu Jaiové nabídky. ,,Sám jsi nahlas přiznal, čím vším sis prošel! Tohle by přece nezvládlo hodně lidí, ale podívej se na sebe - ty stojíš na svých nohách a tváříš se jako silný člověk! Taky že jím jsi." zašeptala a kroutíc hlavu raději sklonila hlavu k zemi.

Opět jsem cítil hrozný obrovský tlak na plíce. Jaké by to bylo, se jen tak nenadechnout a upadnout do hluboké spánku, odkud by jste se už nevzbudili?

,,Řekni mi jediné." řekl jsem chladně. Vzhlédla ke mě a silou vůle se mi dívala do očí, jinak by určitě dál studovala koberec. ,,Proč ti přijdu jako silný člověk?"

Zarazila se a sledovala mé triko, na kterém jsem měl napsané 'Nirvana' s potiskem smajlíka.

,,Cože?"

,,Odpověz na otázku." řekl jsem pevně.

Zakroutila hlavou a pravý koutek rtů povznesla nahoru. ,,Proč chceš, abych odpo-"

,,Odpověz!"

Přestala se pobaveně šklebit. Místo toho se zamračila.

,,Víš snad to, že mi je u prdele, jestli tam pojedeš."

Zhluboka se nadechla a vydechla.

,,Víš snad i to, že mi je u prdele, jestli bys spala v jedné posteli s Jaiem."

,,Luku-"

,,Že mi je u prdele, jestli bys s ním spala a to nejen obrazně řečeno."

,,Luku, uklid-"

,,Že mi je u prdele, jestli bys s ním otěhotněla a on by si tě nechal v Darwinu, že by si tě pak vzal za manželku, ty bys řekla 'ano' a na mě se totálně vysrala?!" zařval jsem.

,,Luku, kurva, uklidni se!" zařvala zpět a její oči se leskli.

,,Jak se mám uklidnit, když těsně předtím, než jsem ti tady vyznal mé city, se rozhodneš mi říct, že odjedeš do Darwinu kvůli nějakým závodům a proslavení se?! Nepřijde ti to trošku divný? No jasně, ty nechceš mít nic společného s nickou, ale spíš s nějakým nafoukaným frajírkem, který by se k tobě choval jako té nejlepší holce široko daleko pod sluncem! Asi si myslíš, že bych tohle neuměl?! Víc mě ale zajímá, co si o sobě vůbec myslíš ty! Že se z tebe stane profesionální závodnice nebo co, kurva?! Řeknu ti na rovinu, že to tak ve světě nefunguje, vždyť se na sebe podívej! Jsi holka, už to konečně chápeš?! Ten frajírek i jeho bratr tě budou brát jako obyčejnou lacinou kurvu, na souložení, do trojky, jen tě využijou, jim nejde vůbec o to, abys tam jezdila závody, maximálně abys jim tam jezdila nahatá na jejich-"

Odrazila se z gauče a přitom omylem kopla do skleněného stolku. V tu dobu jsem ale nevnímal nic jiného, než jen její dlaň, která s plesknutím přistála na mém obličeji.

Nějakou krátkou dobu jsem měl otočenou hlavu po straně facky. Když jsem však zatnul zuby, periferně jsem viděl, jak se Emily strachy promrvila na místě.

Jedním drsnějším pohybem jsem ji natlačil zpět na gauč.

,,Auu, nech mě!" zařvala celá posraná strachy a snažila se mi ze sevření vykroutit.

,,Takhle si to s tebou budou rozdávat, chápeš?! Takovýhle dotyky očekávej i od těch zmrdů v Darwinu, ty blbko naivní!" mé ruce, které jsem měl na její hrudi, jsem vztáhl k tělu.

Odstoupil jsem od ní tři kroky dozadu, přičemž při druhém kroku jsem málem ztratil rovnováhu a jen zaklopýtal.

Můj mozek začal opožděně až teď vstřebávat všechna má hnusná vyřčená slova z úst, všechny pohyby, které jsem proti ní drsně udělal mýma rukama... těma stejnýma rukama jsem si prohrábl vlasy, s pohledem upřeným na Emily. Kousal jsem si rty a v hlavě si opakoval slova, která zněla 'Jsi stejný, jako tvůj otec'.

Až jsem ho nakonec uslyšel od jiné osoby a to nahlas vyřčené; ,,Jsi stejný, jako tvůj otec."

Polkl jsem a zatahal za mé vlasy. ,,Ne." zašeptal jsem.

,,Jsi stejný, jako tvůj otec."

,,Ne!" zařval jsem. Jen s rozklepaným a bezmocným hláskem.

,,Jsi-" postavila se. ,,stejný-" její obličej a obecně i celé tělo začalo blednout. ,,-jako-" jedním obrovským krokem ke mě přešla, zatímco já jsem udělal krok dozadu - klopýtl jsem a spadl na tvrdou zem. ,,tvůj-"

,,Neříkej to!" vypískl jsem s brekem a schoval si hlavu do dlaní.

Přes škvíru mezi mými prsty jsem viděl, jak se ke mě sklonila. ,,-otec." dořekla poslední slovo s vyprsknutím smíchu a směrem ke mě vyfoukla vzduch z plic. Tento jediný lehký vánek stačil k tomu, abych celou váhou těla upadl na zem a nyní neseděl, ale ležel.

Tělo Emily se měnilo z toho bledého a drobounkého obrysu na tmavý a větší obrys, s mě dost připomínajícím obrysem člověka.

,,Na všechno budeš sám. Jako vždy, spratku."

,,Nikoho nemáš. Nikoho, na koho by ses mohl obrátit v nejhorších chvilkách."

,,Že jsi stejný, jako já?"

...

Otcův škodolibý smích mě dostatečně probudil z noční můry - vystřelil jsem do sedu. (GIF :DD snad nemusím komentovat?:DDDDD lepší jsem nenašla, no :DD) Proč jsem usnul, když jsem moc dobře věděl, že by se to neobešlo bez další noční můry (nyní druhé za jednu noc)?! To jsem určitě takový debil.

Hlavní pro mě ale teď je uvědomění, že tohle byl jen sen. Že to byl jen hnusný sen a já jsem se takhle v realitě vůbec nezachoval. Samozřejmě mi v tu dobu, kdy mi to Emily oznámila, zareagoval v klidu a nevyváděl jsem. Naštěstí...

,,Nejsem stejný jako ty!" zařval jsem do polštáře a ihned na to se zkroutil do malé kuličky. Tahle pozice mi moc dobře připomíná pozici, při které jsem vždy dostával kopance od mého milovaného tatínka. To jsem se pak pokaždé zkroutil do klubíčka a zatímco jsem brečel, též jsem si naivně v hlavě říkal, že to třeba bude v pozdější době dobré.

Nikdy nebylo.

______________________________

Zítra Vánoce, lidi!:33

Já nevím, proč jsem přidala další díl dnes, když poslední byl včera, ale ... já si teď nejsem zas až tak moc jistá jednou věcí :DD ale uvidíte, možná se rozhodnu a zítra vás teda na Vánoce potěším :DDD :333

KDO UHÁDNE, ČÍM VÁS MOŽNÁ POTĚŠÍM? :333333 :DDD pro boha, to zní fakt divně :DDD ale kdyžtak mi napište do komentů vaše názory, co by to zítra asi tak mohlo být:) :33