Kapitola 18

17 4 2
                                    

Zelenooký nakoukl skrz ostružinový tunel.
"Ahoj," pozdravil Fialku a opatrně za ní došel. "Ještě pořád to bolí?" zeptal se se zatemněnýma očima. "Jo, ještě pořád trochu jo," odvětila Fialka. "Ale neboj, budu v pořádku."
Jakokdyby ji Zelenooký vůbec neposlouchal, pokračoval:
"Vichřice poslední dobou každého ignoruje. Chová se, jako kdyby se svět točil jenom kolem ní." "To je mi líto. Co se s ní děje?" zeptala se Fialka. "Netuším. Všiml si toho i Zlatodráp. Tráví s ní teď víc času. Vypadá to, že jeho přítomnost dokazuje, že Vichřice si je vědoma toho, že existuje mnohem víc koček, než jenom ona."
Fialka se zasmála. Být se Zelenookým ji bavilo. Vždycky ji dokázal rozesmát, ať už to byl jen drobný žertík. Pak se Zelenooký sehnul a olíznul ji. Fialka šťastně zavrněla.
Poté ji ale něco bodlo u srdce. Uvědomila si, že je někdo sleduje. Opatrně nakoukla zpoza Zelenookého a strnula. "Co se děje?" zeptal se Zelenooký nechápavě. Taky se otočil, a stejně jako Fialka strnul. To hnědé tělo mu bylo až příliš nepříjemně povědomé.
Chlup!

Adventure Cats - Fialčina stezka Where stories live. Discover now