Adventure Cats - Fialčina stezka

Kapitola 19

Chlup strnule hleděl na Zelenookého a Fialku. Chvíli si se Zelenookým hleděl do očí, poté se rázně otočil a odkráčel.
"Žárlí," zašeptal Zelenooký sklesle. "Nemám mu co říct," řekla Fialka, "ale budu mít, až mi odpovíš na jednu mou otázku. Jsme jen přátelé, nebo spolu chodíme?"
Ze zelených očí Zelenookého nešlo vyčíst žádné zamyšlení. Pouze vmžiku odpověděl, jako by odpověď dobře znal:
"Jestli mě bereš jen jako přítele, potom jsme jen přátelé, pokud mě bereš jako partnera, pak spolu chodíme."
Zelenooký se usmál. Fialka zrudla. Moc dobře věděla, že Zelenookého miluje. Zelenooký podle jejího výrazu poznal odpověď. Znovu Fialku olíznul a odešel.

Brusinka se skrčila nad Fialčinou tlapkou a zpřetrhala kapradinový obvaz.
"Tak, a je to," mňoukla. "Dnes ještě nebudeš nic dělat, potřebuješ si tu tlapku protáhnout. Ale zítra už budeš moct dělat to co vždycky."
"Konečnĕ," zapředla Fialka a rozběhla se ven z doupěte.
Nyní už uplynulo 7 východů slunce od toho, kdy přiznala, že Zelenookého bere víc jak přítele. Teď bylo načase přiznat to Chlupovi. Fialka si povzdechla. Chlup si to určitě vezme osobně, a bude žárlit.
Co se dalo dělat, čím víc to bude tajit, tím horší to bude, a Chlup si bude myslet bůhví co.
Po chvíli našla Chlupa sedět u hromady s úlovky.
"Ahoj," pozdravila. "Ahoj," zabručel Chlup. "Vím co si myslíš," začala Fialka opatrně. "Že tě nevnímám. To ale není pravda. Vnímám tě, ale jako přítele, ne jako partnera. Neber si to nijak osobně, prosím. Chápu, že tě to bolí, ale nejsi ten pravý. Promiň." "Takže já the pro tebe nejsem dost dobrý," zavrčel Chlup pohrdavĕ. "Promiň, cos říkal?" zeptala se Fialka zaraženĕ. "Takže já pro tebe nejsem dost dobrý?!" zopakoval Chlup hlasitěji a přimhouřil oči. "Ale to jsem neřekla!" hlesla Fialka. "Ale vyznělo to tak," zavrčel Chlup, zvedl se, a odkráčel.