Adventure Cats - Fialčina stezka

Kapitola 15

Fialka se rozhlížela do všech možných stran. Nikde nikdo. Tak kde jen může být? Najednou před ni přistála kočka. "Tak tady jsi!" zasyčela Fialka. "Nemůžeš mi utéct. Mám tě na mušce!" vřískla kočka. Měla pravdu. Za Fialkou byl vysoký sráz, který byl zároveň prudký. Dole bylo moře, písek, sem tam ostrý balvan. "Ale stále se ti můžu postavit!" usoudila Fialka a připravila se ke skoku. Kočka ale byla rychlejší. Srazila Fialku k zemi a chytila ji za zátylek, aby ji shodila do moře.
"Nech ji bejt!" vřískl povědomý hlas.
Byla to Vichřice.
Hnala se za Fialkou a neznámou kočkou, v patách jí byla drobná, hubená mourovatá kočka.
Neznámá pustila Fialčin zátylek a zasyčela na Vichřici, ta se odrazila a zatlačila neznámou kočku k okraji srázu.
Fialka se od nich lehce vzdálila a pustila se do boje s mourovatou kočkou.
Po chvíli začala zem pod nimi pukat.
"Utečte!" zvolala Vichřice. "Propadá se to!"
Mourovatá kočka stihla zareagovat a utéct, ale neznámá kočka a Fialka ne.
Než Fialka opustila nebezpečné místo, propadlo se to pod ní. Stihla se zachytit tlapkou o okraj srázu, ale pak bolestně pozorovala, jak se neznámá kočka řítí do vln.
Nestihla utéct, ani nic.
"Pomsta!" zavřeštěla mourovatá kočka, než však stihla cokoli udělat, Vichřice popadla Fialku za zátylek, vytáhla ji do bezpečí a probodávala mourovatou kočkou zlostným pohledem.
"Pohneš se," syčela Vichřice, "a utrhnu ti obě uši!"
Mourovatá kočka se radši dala na úprk a a cestou pryč se k ní přidali i ostatní.
Mořský klan zvítězil.