Kapitola 10

26 3 0
                                    

Fialka zalapala po dechu a roztřeseně se postavila na nohy.
"Co se stalo?!" vyjekl Zelenooký a okamžitě ji podepřel.
"Měla jsem sen. Od Nebeského klanu. Pojď, už půjdeme. Řeknu ti o něm v doupěti," řekla Fialka a za pomoci Zelenookého a Černého drápa se vyškrábala z rokliny.

Fialka se uvelebila v mechovém pelechu a Zelenooký ji olíznul. Před chvílí byla Fialka u Brusinky, aby jí dala bylinou směs s mákem na uklidnění.
"Můžeš mi o tom v klidu povědět. Budu mlčet jako hora," slíbil šeptem Zelenooký.
"Dobře," přikývla Fialka a taky šeptem pokračovala. "Měla jsem tedy sen. Octla jsem se na mýtině pokropené krví a objevila se tam Polární záře.
Uklidnila mě, že se nic neděje, ale pak řekla, že jsme v nebezpečí.
A ještě řekla něco v tomhle smyslu, že dvě srdce za mě bijí a dvě srdce za mě  žijí, ale jenom jedno srdce v tom bude stále pokračovat, a že kvůli tomu jsme prý ohroženi.
Bojím se. Bojím se o tebe.
Bojím se o klan. O sebe. O svou rodinu. O všechno, co se nás týče.
Prostě se bojím!"
A Fialka zabořila svou hlavičku mezi tlapky.
Zelenooký ji začal s předením olizovat a špitl: "Miluju tě. Miluji tě nade všechno na světě. Nedopustím, aby se nám něco stalo."
A položil svou hlavu na Fialčina záda.

Adventure Cats - Fialčina stezka Kde žijí příběhy. Začni objevovat