Adventure Cats - Fialčina stezka

Kapitola 24

Fialka pozorovala Hnědotlapku a Břidlotlapku, jak se cvičně perou; přitom dumala nad tím, co vlastně znamenala ta slova.
Jaký měly vůbec význam? Nic nedávalo sebemenší smysl. Teda aspoň jí. Jediné, co chápala, bylo, že budou v nebezpečí. Přece jen, to se jí snaží Nebeský klan naznačit už od chvíle, kdy byla učednicí.
"Mami! Hnědotlapka mě seknul!" zavřeštěla Břidlotlapka. Fialka se oklepala a pohlédla na svou dceru. Měla rozseknutý hrudník. "Hnědotlapko! Tohle své sestře dělat nesmíš!" vyhrkla Fialka, došla k oběma učedníkům a Hnědotlapku pleskla přes ouško. "Omluv se jí," mňoukla Fialka. "Promiň," zamručel Hnědotlapka. "Tak. Pojď, jdeme za Brusinkou. Ta se ti na to podívá," pokračovala Fialka a spolu s Břidlotlapkou odkráčela směrem k léčitelskému doupěti.

"Bude v pořádku," mňoukla Brusinka, "jen bude dva tři dny omluvená z výcviku." "A zůstane mi jizva?" zeptala se s nadšením v hlase Břidlotlapka. "Vždycky jsem si přála mít jizvu! V bitvách budu vypadat drsně a všichni učedníci z našeho klanu mi ji budou závidět! Dokonce i Hnědotlapka bude litovat toho, že mě škrábnul!" Brusinka pobaveně zacukala fousky. "Ano, možná ti zůstane jizva. Ale nic nezaručuji," dodala, když se Břidlotlapka chystala postavit na tlapky a začít skákat radostí. "Nyní budeš odpočívat," pokračovala Brusinka. "A běda ti, jestli budeš jinde, než tady," mňoukla Fialka přísně. Pak se ale sklonila a své dceři olíznula hllavu. "Ať se brzo uzdravíš," řekla, a odešla.